Za štěstím
Karel Klostermann
Román zachycuje drobné příběhy ze života Čechů, kteří odešli "za štěstím" do Vídně a ukazuje proces jejich odnárodňování.
Přidat komentář
Oproti ostatním Klostermannům vysloveně červená knihovna: krásná Bětuška, z níž se stane tajemná operní diva, dychtivý student medicíny, mladík horující pro naši národní věc, souboj v Bad Ischlu...
Těšil jsem se na reálie z dob, kdy Češi coby ekonomičtí migranti odcházeli za prací do Vídně, protože to je téma jako fík... a dostal plochou milostnou historku, která postrádá téměř vše, co dělá Klostermanna Klostermannem.
Trochu netypické Klostermannovo dielo, pretože sa neodohráva na Šumave, ale vo Viedni v prostredí českých vysťahovalcov, ktorí sem prišli za prácou a "za šťastím". Niektorým sa darí horšie, iným lepšie. Len tí Česi, čo sa dištancovali od svojej národnosti sa mohli vo Viedni uchytiť na dobrom mieste. Je to tak dobre alebo zle? Túto dilemu sa pokúša vyriešiť táto kniha.
Autorovy další knížky
| 1955 |  Ze světa lesních samot |
| 1972 | V ráji šumavském |
| 1941 | Mlhy na Blatech |
| 1971 | Skláři |
| 2004 |  Erotomanie |
Nu, trochu jiný Klostermann :-). Sledujeme osudy jedné karavany Čechů, kteří přijeli do Vídně, kde se jich ujali "dobří" lidé. Osud zavál každého jinam, s každým si trochu pohrál, časem se krystalizují postavy podle nadčasového vzoru: dříči, zlatokopky, ne-Češi, holky na vdávání, které jsou sice z relativně dobré rodiny, ale ve finále jim to štěstí nepřinese, protože jsou dobře vychované a pěkně poslouchají. Spousta úspěšných Vídeňáků je ve finále jen náplava, která se zřekla své vlasti a každý si ten život žije tak nějak, aby se nedostal do řečí. Příběh pak rozčísne válka a trochu to graduje, ale knihu bych nezatracoval, dá se to :-D.