Za trochu lásky
František Kožík
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152444/za-trochu-lasky-152444.jpg
4
44
44
Podívejme se do tváří lásek jednoho z největších českých básníků Jaroslava Vrchlického. Ne všechny fotografie jemu blízkých žen se zachovaly. O těch, u kterých neznáme konkrétní podobu, svědčí však jeho básně, ve kterých se vyzpovídal ze všeho, co prožil. František Kožík ve své poslední knize sleduje v deseti medailonech dramatický a nelehký osud Jaroslava Vrchlického a spolu s ním odkrývá jeho nepokojné nitro, okouzlení z prvních lásek, hluboký cit, ale i zoufalství z rozchodů a zklamání.... celý text
Přidat komentář
Mám moc ráda knížky Františka Kožíka. Jak ten umí vyprávět o Karlu IV., Josefu Mánesovi, o Janu Kašparovi Debrio alias Dvořákovi, o Komenském, Janáčkovi, Tylovi, o Hančem a Vrbatovi...i o Jaroslavu Vrchlickém.
Neuvěřitelný životní příběh úžasného básníka a žen, které osudově ovlivnily jeho život, určitě patří k tomu nejlepšímu, co František Kožík napsal.
Moc doporučuji všem, Vrchlického příběh za přečtení určitě stojí. I proto, že jeho celoživotním mottem byla láska:
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu - ale v duši věčný máj,
šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy,
šel pouští - a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí...
Životopis Vrchlického, který se rychle zamiloval, taky odmiloval. Ale jeho láska byla opravdová a hluboká a ženy, které se mu objevily na cestě životem mu byly inspirací v jeho proze a divadelních hrách. Jeho básně jsou nádherné, plné lásky.
Půvabná knížka o láskách Jaroslava Vrchlického, které pro něj byly životní i tvůrčí inspirací, zpracovaná osvědčeným autorem, pro nějž je příznačné vyprávěčské mistrovství i laskavé podání. Pana Kožíka i pana Vrchlického mám opravdu ráda.
Ženy,které ovlivnily Vrchlického tvorbu,sestra spolužáka,francouzská vychovatelka,spisovatelka a zároveň matka manželky,nevěrná manželka,překladatelka,obdivovatelka,nebo o mnoho let mladší studentka a nakonec smrt.Poslouchala jsem rozhlasovou hru.
Kožíkova próza - toť poezie
Vrchlického poezie - toť neskutečně hluboká touha po lásce
...Smyslnost je u Vrchlického činitelem nad jiné rozhodujícím, je to také síla, kterou nikde nepředstírá, kterou nemaluje, kterou si nevymýšlí. Není u nás podnes druhého básníka takové pudovosti a erotické upřimnosti... (životopis JV, Bohuš Balajka, Melantrich 1979)
Medailonky žen dávají dohromady jeden velký medailon citlivého básníka. Myslím, že pan Kožík opět odvedl skvělou práci.
O jemnosti celé knihy vypovídá věta ze závěru knihy: "Najednou dal kočár zastavit a ukázal v prachu zvadlou růži; synovec mu ji přinesl a on ji pak až do návratu do města tiskl k prsům. Poslední láska."
Krásné.
Je pravda, že básníky nijak nemusím, ale tento životopis popisuje hlavně dobu, ve které pan Vrchlický žil. Jsou zde náznaky celého generačního střetu umělců konce 19. století. Do jejich děl neodmyslitelně zasahovala i politická situace té doby.
To vše v medailoncích Vrchlického múz, ke kterým měl velmi neobvyklé vztahy.
Navíc je vše čtivě zpracováno panem Kožíkem, jehož knihy mám ráda. A doplněno a podtrženo básněmi, které Vrchlický psal svým milým.
Můj vztah k panu Kožíkovi je víceméně platonický- Já ho miluju, jemu je to fuk. Pokud se mi do rukou dostane jakákoli z jeho knih, vím předem, že neuklízím, nežehlím ( špinaví ale nechodíme , ty 2 minuty na zapnutí pračky si dám vždycky ) , prostě nefunguju...čtu. Naštěstí jsme na tom doma oba stejně, takže je mi to tolerováno.
Ale tahle knížka , to byla bašta. Vždycky, když se blížím ke konce nějaké hodně dobré knihy, tak jsem se přistihla, že čtu pomaleji, jako bych chtěla prodloužit tu dobu dočtení . Nestává se vám to taky?
Každopádně, pokud máte rádi knihy pana Kožíka, jednoznačně s touhle budete naprosto spokojeni, protože kdo z nás smrtelníků by za láskou nešel světa kraj?
Pro mě dva nejlepší spisovatelé v jedné knížce :-) Jeden s neuvěřitelným talentem píše o druhém. Životopis který Vás baví a nenásilnou formou se dozvíte o životě Vrchlického a hlavně nezapomenete! Vychutnávala jsem si každou větu, každé slovo... dospívala jsem s Vrchlickým, odpočívala na plovárně v Chuchli, pociťovala osamění i naplnění... prostě Za trochu lásky šla bych světa kraj...
Velice poutavě a citlivě napsané. Pan Kožík je výborný vypravěč a za jeho slovy se navíc jistě skrývá spousta hodin hledání podkladů a dokumentů, které pomohly sestavit tuto smysluplnou knihu.
Vrchlický je nám vylíčen velice romanticky, až melancholicky-jeho osud nám není lhostejný. Jeho láska k ženám mu byla zároveň hrobem a výzvou. On však chtěl milovat a být milován. Být věrným a lásku dostávat. Přičemž utržil od života ránu, z které se určitým způsobem nikdy nezotavil.
Přečtěte si něhou protkaný příběh, kterému by možná velice slušel filmový přepis. Pan Vrchlický by si ho jistě zasloužil. Jeho básně jsou totiž věčné...
Od mládí miluji verše Jaroslava Vrchlického. A po přečtení této knihy o to více.
Myslím, že kniha by mohla zajímat všechny, kteří mají rádi poezii, kterým je poezie blízká. Protože ten, kdo má rád poezii, ten miluje verše Jaroslava Vrchlického.
A souhlasím s názorem, že Vrchlickému v životě něco scházelo.Co to bylo, to by nám z největší pravděpodobností řekl on. A neřekl nám to vlastně? Vždyť:
Za trochu lásky šel bych světa kraj....
A když si představíme, že tuto báseň napsal v tom nejsložitějším období svého života, tak dojdeme k závěru, že kdyby měl tento básník v životě vše, tak by asi nebyl básníkem.
Doufám, pane Vrchlický, že jste byl aspoň trochu v životě šťastný, třeba nad svými verši.
Jak ráda bych vám chtěla pohledět do očí...aspoň jednou.
Doplnily se mi informace, které jsem získala v životopise Zdenky Braunerové. Pro mě pěkné čtení
Jak zaznělo od maryzky: "pokud se zajímáte o Vrchlického...". Pak to pro vás může být zajímavé čtení, pokud ale to tak není, ničím kniha neoslní. Trochu mi bylo Vrchlického líto. Z jedné náruče do druhé a vůbec ne proto, že by byl sukničkář, jak podotkla má žena. Ale něco mu v životě zoufale scházelo a on to hledal vždy znovu a znovu u žen. Myslím, že marně. A to rozhodně nemám nic proti ženám :-) Domnívám se, že vím co, resp. kdo Vrchlickému tolik zcházel, ale to by už vypadalo, že se tady naparuju.
Štítky knihy
životopisy, biografie ženy 19. století kultura básníci čeští básníci rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 1954 |  Největší z Pierotů |
| 1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
| 1989 | Na křídle větrného mlýna |
| 2006 | Synové hor |
| 1988 | Svátky krásné hvězdy |
Kožikovy knihy, Toť záruka toho, že čtěte knihu, od které se nehnete. Jeho vypravěčská umění vás odvede někam, kde chcete být. Jeho naprosto dokonalé umění vystihnout událostí tady a teď, ač se ciferník hodin posunul o pár desítek let dopředu.Vrchlického život, taková
sinusoida...jednou nahoru, jednou dolů . A všichni víme, jak ten život šlape svou štreku. Naprosto geniální, miluji Kožika a jeho styl...