Za zavřenými dveřmi

27.10.2017

Úžasná, napínavá, možná trochu naivní konec. Ale doporučuji všem.

27.10.2017

Čtivé. Někteří nadávají na průhlednost a nepromyšlenost příběhu, mně se to ale moc líbilo a přečetla jsem za tři dny. Takže oddechové a příjemné čtení.
Samozřejmě chybějící detaily a občasné nepromyšlenosti této knize musím odpustit, ale mě to bavilo.

27.10.2017

Tato knížka byla u mě zařazena mezi nej tituly a patří mezi nejlepší, od začátku se četla sama a nešlo se od ní odtrhnout, bylo mi líto, že se blížím ke konci, ale doufala jsem zároveň v konec takový jako nakonec byl, uf, ještě že tak :-D Super knížka!

@Braenn ve svém komentáři napsala už vše potřebné, tak jen něco málo navíc.
Hodnocení se vztahuje k audioverzi knihy a nejspíš bude obsahovat nějaké ty *SPOILERY*, tak ho nečtěte, pokud jste pevně rozhodnutí pustit se do knihy, jejíž zápletka je děravá jako řešeto a hrdinka taková blbka, že jsem poprvé v životě (nebo po hodně dlouhý době) fandila záporákovi a doufala, že už jí konečně něco pořádnýho udělá.
To byl totiž hlavní kámen úrazu celý knihy - nevyvolala ve mně ani špetku soucitu s postavami, který mi byly naprosto fuk. Nenašla jsem tam ani jedinou napínavou, natož děsivou scénu. Celý to bylo průhledný a nudný. Kdyby autorka budovala napětí postupně, kdyby odkrývala podstatu záporáka po jednotlivých scénách, kdyby se hrdince dělo něco horšího, než jen to, že sedí zavřená doma... Pak možná. Takhle? Jen snůška nelogičností, která je podstatně méně děsivá než výsledky posledních voleb.
Hlavní hrdinka Grace je úžasná, soběstační, citlivá, inteligentní a schopná žena. Přes to přese všechno se nechá snadno uhranout čtyřicátníkem, krasavcem inteligentním, právníkem, jenž je ze záhadných důvodů stále svobodný (dámy, vnímáte to? 40+ fešák, svobodný a bez závazků? Bez rodiny? Kdo nezpozorní, je pitomý a naivní). Vůbec mu nevadí, že má téměř dospělou sestrou s downovým syndromem, o kterou se Grace bude muset postarat, protože jejich rodiče o ni nestojí (už jen tahle premisa je dosti vachrlatá - je dost těžké starat se o postiženého downem i pro dospělé rodiče, natož pro pubertální dítě-sourozence, každý, kdo tomu věří, zvedne ruku) a jí není vůbec divný, že ji požádá po pár schůzkách o ruku. Každá holka, která kdy viděla Sex ve městě (takže všechny, kdo tvrdí, že ne, dívá se na něj dodnes), ví, že si NIKDY nesmí vzít chlapa, se kterým ještě nespala (pokud to tedy není proti jejímu náboženskýmu přesvědčení) - Charlotte se kvůli nám obětovala, abychom my všechny věděly, že je to osudová chyba!
Záporák se projeví už o svatební noci, pipi Grace s ním i přesto odletí od Thajska, kde, chudinka, musí snášet malý hotelový pokoj, politujme ji. Záporák jí tam vyloží karty, to taky dává smysl, všechno na sebe nabonzovat. Ona místo, aby okamžitě utekla, zůstane. Protože nemá pas a peníze! Panenkoskákavá!! Jsou lidi, co chodí pěšky! Asi o nich ještě neslyšela... ale jsou tací! A mimochodem - v takové zemi, jako je Thajsko, je rozhodně lepší nápad než hysterčit na recepci, že je můj muž vrah, říct, že je to pašerák heroinu, co má v žaludku 15 sáčků matroše. Nějakou dobu by se Záporák z lochu nedostal, to mi věřte. Celý příběh se drolí, pohromadě nedrží vůbec nic – je to jeden detail na druhém – třeba to, že Záporák si Grace přivlastňuje jako manželku na svatební cestě proto, že ona má mít v pasu napsané jeho příjmení - tak všichni víme, jak dlouho trvá, než úřady zprocesují fakt, že jste vdaní/ženatí a teprve potom si lze nechat dělat nový pas. Oni ovšem odletěli hned druhý den po uzavření sňatku... Takže 100% měla pas se SVÝM jménem.
A takhle bych mohla pokračovat celou knihu - dala by se trhat scéna za scénou, protože snad žádná nedává smysl. Od postav, které se s nenuceností soudruha v Bartolomějský vyptávají během prvního setkání na věci, na něž se mnohdy nezeptáme ani těch, které známe roky, přes to, že nikomu není divný chování Záporáka a "utrpení" hrdinky - jako jo, omezuje ji, nepouští ji ven, ale nic horšího, než že jí co tři dny dává čistý pyžamo a občas ji zavře do sklepa mezi obrázky, jí nedělá (no, to na tom Natascha Kampuschová byla hůř), po tu největší nelogičnost se sestrou - chudinka Millie by musela do ústavu! Jasně, tak ji přivez a radši ji umuč k smrti a mě taky. Blbka blbkovatá. Fakt jsem měla veliký potíže ji litovat a to nejen proto, že jsem souběžně s touhle knihou četla titul odehrávající se během druhé světové války, kde lidi SKUTEČNĚ trpěli.
Interpretace Simony Pekové to dorazila úplně. Ne, že by četla špatně, to ne, ale je naprosto nevhodná - je dvakrát tak stará jako hrdinka, což bohužel u románu psaného v ich formě strašlivě ruší. O její výslovnosti některých slov ani nemluvě – obzvláště z "Tájska" a "menažera" jsem kvetla jak pouštní kaktus po dešti.
Takže ne.
Ne.
Ne.
Vím, že jsem se už u Minierova Mrazu dušovala, že už nic takovýho alespoň v dohledný době nebudu číst ani poslouchat, takže si za to můžu vlastně sama. Snad už jsem dostatečně poučená.

26.10.2017

Vynikající psychologický thriller! Z toho psychopata mně vážně vstávaly hrůzou vlasy na hlavě, děsila jsem se ho víc, než kdyby se jednalo o nějakého sériového vraha. Prožívala jsem s Grace každou minutu jejího utrpení.
Je to jedna z nejlepších knížek, které jsem v poslední době četla.
Co se děje za zavřenými dveřmi? To si musíte přečíst!

25.10.2017

Sice přečteno za dva dny, ale tohle má být ten thriller, který ohromil svět? Čím? Marně si nad tím lámu hlavu, že by to bylo výběrem mírně tabuizovaného tématu? Ano, téma je to silné, ale tak, jak nám ho autorka podala, vyznívá celý příběh trošku nedomyšleně.
Co se týče stylu, není tam co vytknout. Minulost a přítomnost se skvěle prolínají, aniž by tyto střídající se kapitoly byly rušivým elementem. Spíše naopak.
Bohužel jako celek, je celá kniha lehce předvídatelná, včetně až příliš uspěchaného konce. A to bych rozhodně od knihy, která ohromila svět, nečekala.

22.10.2017

Přečteno velmi rychle. Dobře se promíchává přítomnost s minulostí. Na mnoha místech jsou až neuvěřitelné situace, kterých by si snad nikdo nevšiml? Vše dopadlo tak, jak se dalo předvídat. Ale jinak opravdu čtivě napsáno.

22.10.2017

za mě super - prima čtení na nevlídné podzimní dny

22.10.2017

Kniha je dobře čtivá, styl psaní je totiž jednoduchý. Samotný příběh je light verze, od první kapitoly víte, co se v něm skrývá, na každou otázku hned v další kapitole získáte lehce odpověď. O reálnosti se dohadovat je nesmysl, vždyť ze zpráv bychom měli vědět jaký bordel dokáží mít někteří lidé v hlavě a co dokáže vyjít na povrch po letech. Námět dobrý, vyšel z toho však jen pěkně nazující popis případu ze stany oběti, jako thriller však kniha tedy odfkaknutá. Myslím, že jsi najde čtenáře, především mezi ženami, hraje na jejich strunu, ale nečekejte od ní více, propracovanost se zde moc nevede. A ten konec? No, vyjádřím se takto, tohle dokáží jen ženy, ovšem jestli to projde je ??? (a vlastně proč ne, ony prošli i horší konce :D )

21.10.2017

Knížka mě bavila od první stránky, až do konce. Věřím, že takové věci se opravdu dějí.
Doporučuji.

20.10.2017

Celý příběh se tak zvláštně vlekl. Musela jsem přeskakovat stránky, konec mě zklamal. Za mě průměrný "thriller".

parada...s.king muze jen zavidet. tohle by meli s filmovat.

18.10.2017

Dokonalé manželství Jacka a Grace Angelových není tak bezvadné, jak by se zdálo. Výborné,ale místy trochu nepravděpodobné. Třeba chování Millie a míra jejího sebeovládání. Ale četlo se jedním dechem....

17.10.2017

Napínavé, ten úzkostných pocit se mě, ještě nějakou dobu po přečtení, stále držel :-) Jen ten konec mě zase dostal, čekala jsem, ze tam bude ještě něco jako - o deset let později ....

17.10.2017

Necelých 24 hodin napětí, zvědavosti, obav a nakonec také úlevy.

Tak by se dal popsat příběh, který autorka popsala v této knize, a který mě na několik hodin k sobě doslova připoutal. Obdivuji ji, protože napsat o něčem takovém musí značit silnou osobnost a empatii.

Z příběhu jsem naprosto vedle, takže nemá cenu to víc popisovat. Myslím, že komentáře zde čtenáře dostatečně navnadí. Za mě nezapomenutelný zážitek :)

17.10.2017

Super čtivá kniha :) Držela jsem hlavní aktérce do poslední stránky palce.

16.10.2017

Docela by mne zajímalo, co na této knize ohromilo svět. Je čtivá, to ano. Nicméně to by mělo být předpokladem většiny knih, které se objeví na trhu.

Pozor, obsahuje spoilery.

Začátek mě příjemně nabudil - celá scéna s večeří za sebou skrývala nějakou velkou, temnou vidinu krutého domácího násilí, až mrazilo. Postižená sestra dávala tušit, jakou páku má manžel na svou ženu, i proč si ji vybral jako dokonalou manželku.

Přišla scéna s tím, jak svou milou vlastně získal do spárů, tady už začala logika pokulhávat, ale budiž, využil toho, že jeho žena byla v šoku a tak nějak předvídal každé její chování. Úplně jsem tomu nevěřila, ale mohlo by být...

A pak to začalo být celé na palici. Nezlobte se na mne, ale kde je v chování hrdinky špetka logiky? Zcela jasně chápu a umím si představit ženy, spoutané v takovém vztahu, protože muž chce ubližovat jim, nebo drží rukojmí, ať už zmíněnou sestru, nebo děti... ale co donutilo hrdinku podřídit se svému mučiteli, když vlastně věděla, že jen odpočítává dobu, po které se zaměří na svůj skutečný cíl - její dosud volnou, dobře zajištěnou sestru? To se nechala šikanovat a zlomit, aby mu pak tu nebožačku naservírovala na zlatém podnose s myšlenou, že zabije je obě? Žádné rukojmí neměl, všechno měl dostat jen kvůli pasivitě hrdinky!

Argumentace tím, že by přestal platit účty za školu a sestra šla do ústavu... no to je panečku páka! Jasně, žádný ústav, pojď milá Millie raději k nám, chystá se tě tu ubít a umučit k smrti. Hlavně ne do ústavu!

Hra na "moje žena má poruchu" byla použitá už v mnoha psychologických thrillerech a troufám si říct, že výrazně lépe. Navíc sestra, postižená takovým syndromem, dokáže se na muže, co jí ublížil tak přesvědčivě usmívat a hrát, že ho vlastně má ráda? Nějaká věta, kde řekne pravdu nic nezachrání. Kdyby bylo děvče skutečně takto postižené, má s dokonalým ovládáním emocí výrazně větší problém, pokud by ovšem její postižení nebylo mírnější. Ale to by pak zase nepotřebovala ústav a byla s asistencí schopná samostatného fungování. Ale to vem čert.

Zkrátka tu máme zlomenou, utýranou hrdinku, co jí manžel krutě ubližuje tím, že jí zavírá do sklepa a týrá hlady... no popravdě, čekala jsem trochu víc. Popisu. Zla. Čehokoli. Asi light verze i pro mladistvé. A její brilantně uvažující a emoce skrývající postiženou sestru, která přijde s plánem vraždy. Kdo by s ním taky jiný přišel, když hrdinka vlastně jen pofňukává, co že to osud její sestře chystá.

Nemůžu si pomoct. Kniha by měla smysl, kdyby manžel už sestru měl. Když ji neměl, mohla hrdinka udělat tolik věcí. Může říkat, že má poruchu, ale ať to dokáže doktorem. Svéprávná je. I kdyby utekla na ulici a spala pod mostem rovnou z jedné z těch dokonalých večeří, zachránila by sestru, ne? Hrdinka nemá k ničemu přístup, ale pak mu v kuchyni sama vyvařuje v místnosti plné nožů. Prostě věřím pasivitě týrané ženy, ale ne ženy, která to nejhorší teprve čeká.

A konec? To s Ester? Jakože... jakože fakt? Muž spáchal sebevraždu tím, že spolykal (špatné) množství prášků a následně se zabouchl ve sklepě bez kliky, kde umřel? Ve sklepě, kde byla hrdinka "jednou"? S obrazy, které dle dalšího v domě očividně malovala ona? S otisky, které by za jednu návštěvu musela rozmazávat půl dne? A to policie sežere?

Takže tak. Čtivá kniha nelogického obsahu, postrádající po první kapitole jakýkoli strach z hrdiny a jakékoli mrazení. Jen mě to rozčíilo a následně znudilo.

Zív.

15.10.2017

Ze začátku jsem si říkal, tak kdy to začne. Pak jsem si v polovině knihy říkal, ze to nemělo vůbec začít. Čekal jsem podstatně odlišný konec, protože k tomu tři čtvrtiny knihy vedly. Na druhou stranu to byl společenštější konec. Kniha neurazí.

15.10.2017

Spolu s Ví o tobě, nejlepší knihy přečtené za tento rok.