Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/345678/bmid_za-zavrenymi-dvermi-1N3-345678.jpg
4
4345
4345
Dokonalé manželství, nebo dokonalá lež? Páry, jako jsou Jack a Grace, musíte obdivovat, ať chcete nebo ne. On dobře vypadá a umí vydělat peníze, ona je elegantní a šarmantní. Skoro je vám líto, že se s ní nemůžete spřátelit a poznat ji o trochu víc. Oni dva jsou totiž pořád spolu. Taková láska! Pak si ale uvědomíte, že Grace nikdy nezvedne telefon, že nepřijímá žádná pozvání, pokud není pozván i její manžel. A jejich ložnice má zamřížované okno!... celý text
Přidat komentář
Poslední kniha od autorky, kterou jsem ještě nečetla a za mě teda docela zklamání. Příběh je napsán hezky a čtivě, není vůbec lehký, ale já od thrillerů očekávám víc.
Takhle kniha mi byla doporučena s tím, jak moc je úžasná, ale já s tím bohužel nesouhlasím. Příběh je napsán moc hezky a čte se rychle, ale nic převratného to pro mne nebylo.
Měla jsem větší očekávání, takže číst si prostě o tom, co Grace dělala, bylo docela zklamáním. Taky se nemůžu ubránit myšlenky, že je asi hlavní hrdinka úplně blbá, aby si někoho brala po pár měsících, když s ním ještě ani nespala. To by pak zjistila, že toho člověka vlastně nezná, i když by na ni nehrál žádnou přetvářku. :) Za mě prostě nic moc, takže jsou to takové nic moc tři hvězdičky. Od thrilleru očekávám, že se mnou něco udělá.
Mrazivá kniha, která se čte jedním dechem. Celou dobu jsem přemýšlela, jak se hlavní hrdinka dostane ze své zoufalé situace a držela jí palce, aby na něco přišla, nebo aby jí někdo konečně pomohl. Závěr byl skvělý, kniha stojí za to.
Jedním slovem - skvělé. Musela jsem to přečíst co nejrychleji, už jsem prostě potřebovala vědět jak to dopadne. Týrání blízké osoby, které bylo dotaženo k dokonalosti, která nakonec přece jen měla skulinku. Doporučuji přečíst
Napínavé od začátku až do konce. Pro mě to bylo velmi psychicky těžké čtení (což jsem ale očekávala), i tak jsem knihu "zhltla" na dva nádechy - chtěla jsem to mít už za sebou, zároveň se kniha velmi dobře četla. Ze začátku jsem měla strach, že se budu v knize ztrácet (autorka střídá minulost x přítomnost), ba naopak krásně vše do sebe zapadalo. Za mě super čtení k zamyšlení, ale ráda si dám teď pohov od psychopatů:-))
Těšila jsem se až ji doctu a budu cist neco jineho.Na mě moc prvoplanovy psychoteror.To štěně autorce neodpustim.
Napínavá od první stránky až do poslední. Vůbec se nedalo odhadnout jak celý děj dopadne. Super.
Par knih před touto jsem přečetla Poslední panni Parrishovou, nevyhla jsem se tedy porovnání knížek a musím říct, že tato mi oproti výše zmíněné přišla strohá s nepříliš propracovaným příběhem. Bylo to napínavé čtení i kdyz jsem tušila jak to dopadne, byla jsem opravdu zvědavá jakým způsobem se to stane. Za mě 3,5 hvězdy....
Psycho! Těžko představitelné, že by něco takového mohlo být reálné, ale...dobře vím, že týraných, ušlapaných žen je spousta a magorů, kteří si na nich léčí své komplexy jakbysmet. Autorka si svého psychopata dovedla k naprosté dokonalosti a díkybohu, jeho oběti zanechala dostatek zdravého rozumu a životaschopnosti. Super napínavá dvojhubka.
Super kniha, která přesně a výstižně popisuje to co se může dít za zavřenými dveřmi jakékoli domácnosti. Za mě je to příběh napínavý od začátku až do konce a já jsem celou dobu držela hlavní hrdince palce aby se se z bezvýchodné situace přece jen dostala a zachránila tím jak sebe tak i svou sestru. Za mě je v této knize nejlépe popsaný člověk s nějakým handicapem v beletristické knize. Rozhodně se chystám i na další knihy od této autorky.
I když se jedná o prvotinu autorky, je vydařená. Co je kladem i mínusem zároveň je to, že napíná do poslední chvíle a nejvíce "děje" je dle mě na začátku a na konci. Avšak emocí je v knize hodně a zahltí vás. Nic pro slabé povahy!
Když jsem ji četla, běhal mi mráz po zádech. Ale za pár dnů už to odeznělo. Podobné knihy ten “mráz” zanechávají podstatně déle. Není špatná. Za přečtení určitě stojí.
Super čtení. Správný psycho. Kniha se nedala odložit. Už se těším na další knihy autorky...
Naprosto dokonalá kniha, kterou jsem nedokázala odložit a konec mě překvapil.
Četla jsem už před nějakou dobou, ale stále mám ten příběh živě v paměti...
Je to jeden z nejlepších a zároveň nejděsivějších thrillerů, co jsem kdy četla...
Ne vždy je vše tak, jak to na první pohled vypadá.
Čtenářům thrillerů tento psychothriller rozhodně doporučuji.
Od autorky jsem již četla 3 knihy a těším se na další.
Jednoznačně 5/5
Nějak nejsem zvyklá číst tento typ knih. Vlastně se mi dostala do ruky jen náhodou. Ale nějak se mi dostala pod kůži a musím o ní přemýšlet....
Štítky knihy
thrillery manželství Downův syndrom advokacie psychologické thrillery týrané ženy prolínání minulosti a současnosti thrillery pro ženy britská literaturaAutorovy další knížky
| 2017 |  Za zavřenými dveřmi |
| 2018 | V pasti lží |
| 2019 |  Přiveď mě zpátky |
| 2020 | Dilema |
| 2022 | Terapie |
„Živím se strachem,“ (říká s nadšením ten, který má doma mučírnu bez mučících nástrojů).
Za přečtení kniha i přes nedostatky stojí a mě osobně bude ještě pár dnů ležet v žaludku to, že pro někoho může být doživotně nachystaný červený pokoj ve sklepě. Tísnivé a nepříjemné čtení.
Thriller odkrývá nepříjemné téma domácího násilí. Díky němu si člověk uvědomí, že psychické týrání není o nic horší než fyzické, mnohdy je ještě horší, i pro to, že nejde tak snadno dokázat, co se děje za zavřenými dveřmi rodinných domů a oběti nejde bezprostředně o život. Hodně násilníků je navíc v té výhodné pozici, že na to nevypadá a do takové osobnosti byste to prostě neřekli. Má dobré společenské postavení, na veřejnosti je ohleduplným člověkem, který třeba i pomáhá slabším ve zlé situaci nebo je pečovatelem nesvéprávné osoby, kterou by mohl nechat v ústavu. Kdo by věřil, že takovej na venek obětavější člověk je psychopat, který má promyšlený systém, jak důmyslně týrat svojí manželku a toho, kdo je na něm závislej? Kdo by si pomyslel, že zamknout někoho do pokoje a přidělovat mu nepravidelně jídlo, poručit mu jaké si obléci šaty a podobné ústrky, které ještě znějí poměrně snesitelně, jsou až tak zničující pro psychiku oběti, když se dějí ve velkém?
Četla jsem někde jinde, že tyran někdy poznamená oběť stupňujícím se zlem natolik, že není schopná vlivem těžkého dlouhodobého stresu třeba v určité fázi udělat nejběžnější úkony, jako je přepnout televizi nebo ustlat postel. Zní to nepochopitelně, ale mozek je prostě přetížený nebo dezorientovaný vsugerovanou neschopností atd., že to prostě nedá. Tím bych částečně omlouvala hloupé chyby, kterých se dopouští bezradná manželka. Člověk si říká, proč by neřekla třeba u oběda v rušné ulici mezi přáteli to nebo ono, ale ono se nám to říká, když v té situaci nejsme. Manžel si jí navíc vybral záměrně jako submisivní, asi nepříliš důmyslnou osobu fixovanou na člena své rodiny (Milli) a asi takhle jde manipulovat jen určitým typem lidí.
Mnohé oběti ani nemají kam odejít (znali třeba jen přátele manžela a bylo jim zakázáno pracovat), nemají finanční prostředky na samostatné bydlení nebo už jsou tak zdeptané, že už by nezvládly normálně fungovat, nikdo by jim nevěřil a tudíž nepomohl. Že systém policie, lékař, sousedé někdy nefunguje je prostě fakt, na špatného doktora, podplacenou nebo laxní policiii a sousedy, kteří se nebudou plést do věcí jiných lidí můžete narazit všude.
Přesto není knížka zrovna nejlépe napsaná. Prvních pět kapitol jsem se musela prokousávat neustálým opakováním: si tak milej, je tak dokonalej, ten dort je prostě báááječný a to jehněčí je prostě úúúžasnééé, vypadá to tu dokonale, vypadáš dokonale, mám motýli v břiše a podobné americké pitomosti prostě nepobírám, jak se takhle můžou lidi mezi sebou bavit nechápu (jejich „i love you“ v každé větě je prostě směšné), v tomhle jsou ty americké románky otravné.
Uznávám, že knížka má plno logických děr (manžel se obhajuje tím, že žena je psychicky nemocná a bere léky, žádného psychiatra ale nemá, to by přece mohl tvrdit jen u léčené osoby, někde na psychiatrii zaregistrované a ona snadno vyvrátit. Prý prodělala sérii údajných potratů, to by nešlo prokázat u gynekologa, že lže?). Ano, plave to po povrchu. V podstatě jde jen o popisování útrap jedné osoby, provedl mi toto a chce provést tamto. Na jiný děj ani hlubší psychologii postav nenarazíte. Ano, je to přehnané a některé věci špatně vysvětlené. Pak se zdají nelogické i ty, co smysl dávají. Proto se nedivím názoru, že je to pro některé čtenáře – cituji: naivní, hloupé, thriller pro ženy, nad kterým nebudu ztrácet čas. Podle obliby se ale zdá, že je to přístupné pro široké spektrum běžných čtenářů, kteří se v příběhu nepotřebují rýpat a hledat nedomyšlenosti.
Příběh mě vtáhnul, trápila jsem se spolu s hrdinkou a nenáviděla Jacka. Román upozornil na skryté násilí na nejbližších lidech a za to jsem autorce vděčná. Nějaké ty výhrady by se ještě našly, ale proč kazit druhým dojem?
Je to především román, který dokáže čtenáře zasáhnout už samotným tématem a neschází mu ani napětí.