Za zlatými mřížemi
Choga Regina Egbeme
Prostředí uzavřené křesťanské sekty v africké Nigérii, kam je děj skutečného příběhu zasazen, může vzdáleně připomínat vězení, v němž všichni uvěznění žijí ve zdánlivém poklidu a souladu. Do sekty se také dostane Němka Lisa, která vedoucímu sekty Davidovi porodí dceru jménem Choga... Křesťanskou sektu založil charismatický vůdce David, který se obklopil ženami ochotnými zplodit s ním co nejvíce dětí. Němka Lisa, která kvůli Davidovi opustila svého manžela se stává Davidovou třiatřicátou manželkou a porodí mu dceru jménem Choga. Dívenka zprvu prožívá šťastné dětství s mnoha sourozenci. Pak je však provdána za násilnického člena jiné sekty. Náhle však přichází krutá rána osudu v podobě AIDS. Zemře David a Choga přijde o manžela i o matku. Útěchu nachází v novém vztahu s nevlastní sestrou, se kterou se po smrti matky rychle sbližuje Autobiografický román z prostředí uzavřené sekty v africké Nigérii je svědectvím o vztazích, organizaci a bezostyšné manipulaci s lidmi v podobných komunitách.... celý text
Přidat komentář
Za zlatými mřížemi, za strachem za vynucenou poslušností za vynuceným stykem , za pláčem. Někdy jsou mříže vězení svobodnější než mříže haremu.
Píšu tenhle komentář se slzou v oku a hned se vrhnu na další díl. Ze začátku nic moc ale pak se to rozjelo a knížka nešla odložit. Moc se mi líbil začátek a konec. Jak Choga vyprávěla svůj příběh sestře ❤️
Velmi zajímavý příběh a pohled do jiného světa, kde štěstí nebo tyranie mnoha lidí závisí jen na jednom člověku... Jsem moc ráda, že žiju tam kde žiju. Nikdy sem si neuměla představit, jak to může chodit v harému a že ženy v nich mohou být i do jisté míry,, spokojené''
Moc hezka kniha. Velice ctive napsana, plna mistnich realii, ktere nam priblizi vzdalenou zemi i zivot v ni. Ackoliv se jedna o vazna temata (zneuzivani zen, AIDS, ...), nevyzniva kniha nijak smutne. Naopak - je plna nadaje v hezky zivot.
I presto, ze se nejednalo o Muslimy, tak pravidla, styl zivota, zahalovani apod ve mne neustale vyvolavaly pocit, ze tomu tak je
Po přečtení jsem měl rozporuplné pocity. Nevěděl jsem, jestli to "nic", co cítím, je jen dojem z četby, nebo jestli se blíží moje nanebevzetí. Celé to bylo táhlé, plytké, téměř zdechlé. Debilní děj, debilní dialogy... něco ve stylu Ordinace v africké zahradě. Prostě taková tupá četba pro staré panny opepřena exotickým Jošuou, což dnes (snad kromě libtardů a šimpů) nikoho nezajímá.
Verdikt: Shoř v pekle!
Moc mě ta kniha nebavila. Ale přeci jen jsem se přinutila ji dočíst a nelituji. První polovina (jak už je tu předesíláno) není tak záživná jako druhá. Jde o to, že jsem o knížce dosti přemýšlela i po přečtení. A trošku mě to přepadlo. Jak strašně moc je to jiné. Jak strašně moc rozlišně vedou život.
Já osobně bych na mnohoženství nedokázala přistoupit. Nikdy. A proto mi celou dobu přišlo zvláštní, že se autorčina matka, jakožto evropanka, dokázala adaptovat do tak odlišné kultury a dokázala se přizpůsobit té mentalitě. To mě možná zaráželo víc, jak samotný osud hlavní hrdinky.
ze začátku je kniha trochu nuda, ale od poloviny až do konce jsem nemohla odtrhnout oči :)
Jak podobné si jsou praktiky různých sekt a život v nich! Při četbě jsem si vybavovala podobné situace z knihy Mormonka . Jiný světadíl, jiná sekta, ale stejné zneužívání žen ve jménu učení, které jeho představitelé sami nedodržují - jen je jim prostředkem k získání moci. A to vše se děje i dnes, dokonce možná někde blízko nás.
Souhlasím s ostatními, že první polovina knihy nebyla tak záživná jako ta druhá. Je to však zajímavý pohled do jiného světa, který si my úplně nedokážeme představit.