Žabákova dobrodružství
Kenneth Grahame
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1967 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
The Wind in the Willows, 1908
více info...
Přidat komentář
Naozaj krásna knižka, príbehy odvážnych zvieratiek, rozumného Ondatríka, bojazlivého a trochu naivného Krtka, veľkého pána Jazveca, a namysleného hlúpeho Žabiaka - tomu by som niekedy pár krát aj jednu flisla, ale bol dostatočne smiešny na to, aby ma to prešlo :) Čarovný les naozaj, krásna staroanglická atmosféra i príroda, užila som si ju opäť po mnohých rokoch od začiatku až do konca.
Krásne príbehy nerozprávkového charakteru. Nádherné, upokojujúce ilustrácie. Bláznivý, egocentrický pán Žabiak s veľmi nesebeckými priateľmi Potkaníkom, Krtkom a Jazvecom Vás vtiahnu do idyly anglického vidieka na počiatku 20. storočia. Síce kupované pre deti, ale ja som si užila každú jednu stránku a obrázok.
Na to, že se jedná odětskou knížku mi přišlo, že je tam moc textu. Navíc jsme byli nalákáni na ilustrace, kterých ovšem mohlo být více, právě s každou stránkou jsem se těšila na ty detailní roztomilé ilustrace. Jazyk byl velmi květnatý a popisný, možná až příliš. Chvilkami jsem se přistihla, že jsem u knihy "vypnula" a název mi ke knize nesedí, protože se nevydáváme na dobrodružství pouze s panem Žabákem, ale i se všemi jeho přáteli.
Nicméně knihou je prostoupena malebná atmosféra anglického venkova, gentlemanství a příběh si plyne stejně jako ona řeka. Nejvíc se mi líbila patálie v Divokém hvozdu, chumelenice a malí myší koledníci. Trochu mě mrzí, že se ročními dobami jen tak proběhlo, třeba Vánoce s panem Krysou a Krtkem bych si určitě užila. Musím se přiznat, že občas jsem naše hrdiny brala jako lidi, já, která nesnese pohled na myš, jsem si nejvíce oblíbila pana Krysu. Nakonec však převládla moje něžná stránka a představa těch roztomiloučkých zvířátek ve vestičkách mě dostala. Třeba Žabák byl nafoukaný egocentrik porušující jak morálku tak zákon, a stejně mě ty vykulené nešťastné oči pod pradlenčiným čepcem nenechaly klidnou. Nejlepší byl samozřejmě závěr - klasika: boj proti zlu. Příběh jsem neznala, pochybuju, že film bude tak dobrý, ale rozhodně jsem na něj zvědavá. Určitěje kniha dobrou volbou pro dlouhé zimní večery, ta atmosféra, která je na knize nejspíš to nejlepší, vás zahřeje.
Naprosto, ale to naprosto nádherná kniha, kterou je skutečná radost číst.
Byť je uváděna jako literatura pro děti, a i autor jí psal pro duševně nemocného syna (který nakonec spáchal sebevraždu), jak původní nakladatel, tak i autor sám tuto knihu označovali jako alegorii na život.
A jakkoliv zvláště Žabákovy peripetie se zdají být poměrně infantilní (mimochodem, Žabák měl představovat Grahamova syna), vyvrcholení a sdělení je vhodné i pro dospělé. Poměrně „nedětské“ jsou i kapitoly 7 (slavný, a dost podařený Pištec před branami úsvitu), a 9 (Volání dálek).
Celkově je tato kniha velice komfortní (taková domácká, útulná), disponuje nádhernými (či spíše přenádhernými) popisy přírody, má v sobě mnoho zajímavých myšlenek (pro které se jí vyplatí přečíst i podruhé), a nese v sobě i prvopočátky anglického humoru, tak, jak jej známe dnes.
Samostatnou kapitolou pak je vydání od Comics Centra, které ačkoliv není nijak levné (novou knihu patrně pod 400 Kč neseženete; vezměte si, že to je vcelku útlá knížka), má výtečný překlad, velmi dobrou technickou kvalitu, a navíc je vybaveno velmi, ale to velmi pěknými ilustracemi Davida Petersena.
Sečteno a podtrženo: pod 5* opravdu jít nemůžu.
Díky za milé chvíle, strávené u jejího čtení.
Vietor vo vŕbach ma ako dieťa úplne minul a aj v dospelom veku som dlho odolávala, nikdy mi na Žabiakove dobrodružstvá neprišla chuť. Až po prečítaní som pochopila, že za to môže názov, ktorý je u nás zaužívaný a vôbec nevystihuje poetiku knihy tak, ako názov originálny. V knihe sú veľmi pôsobivé a prekrásne opisy prírody a atmosférou mi pripomínala Tolkiena (Hobit) a Machena (7. kapitola).
Žabiak sa správal strašne ľahtikársky a nezodpovedne, vtedy som ho vnímala ako človeka, ale keď som si ho predstavila ako malú zelenú žabu, akosi mi to prestalo prekážať a už som sa na jeho zážitkoch a chválenkárstve len bavila. Avšak nie dobrodružstvá, ale popis jednoduchých radostí Krysy, Krtka a Jazveca a ich vrelé priateľstvo je pre mňa to najpôsobivejšie v celej knihe.
Po prečítaní českého vydania z roku 2019: Nový preklad knižke prospel. Zvieracie postavy sú (konečne!) v súlade s originálom menované ako páni, tzn. pán Krysa, pán Jazvec, etc. a aj predtým povypúšťané drobnosti sú zachované (napr. socha kráľovnej Viktórie alebo pivo Old Burton). To všetko prispieva k prehĺbeniu anglickej atmosféry, ktorá bola v predchádzajúcich prekladoch trochu potlačená. Aj keď nový preklad nie je úplne bez chýb (zopár kapitol má zmenené názvy a tak sa napríklad z názvu predposlednej stratil odkaz na Tennysona, alebo z poslednej na Odyssea) a niektoré výrazy boli presnejšie v starom preklade, stále je to posun k lepšiemu. Ďakujem prekladateľke a zvyšujem hodnotenie na 5 hviezd.
Jako hezký, ale žádný wow, spíše ta kresba byla nádhedná, asi přečtu i ty Myší hlídky :-))
Co se týče příběhu - zkrátka pro děti s myšlenkami pro starší (opravdu 9+ jak se píše na obalu, mladším se to musí vysvětlit - jaké je zrovna ponaučení z toho atd.). Naprosto skvělý popis přírody, jako vážně! Krásné obraty na každé stránce :-) Hlavní hrdinové - pánové Krtek, Krysa, (Vydra,) Žabák a Jezevec, ne tak úplně typičtí pro dětské příběhy, mi celkem přirostli k srdci a souhlasím s tím, že by stejně jako králíček Petr měly být součástí příběhů se zvířecímí hlavními hrdiny, které by děti měly znát. Tyto tedy spíše straší kluci než holky :-) i když holky, co mají rády dobrodružství taky ;-))
Skvělá, skvělá, skvělá. Opravdu má úplně nejoblíbenější dětská kniha. jako malý jsem ji poslouchal na CD před spaním a už v té době jsem ji miloval.
Jakožto papírovou knižní verzi jsem si ji ale zapůjčil až na popud toho slavného alba "Piper At The Gates Of Dawn" od koho jiného, než Syda Barretta a Pink Floyd. Tak se totiž jmenuje kapitola z téhle knížky. Česky je to nějak "pištec před branami svítání" (?). To bych ale zabíhal do zbytečných detailů ohledně Syda Barretta a o něm se teď nebavíme, že ano.
Kniha jako taková je moc hezká, jako malému se mi na ní líbilo hlavně tedy to, že tam byla zvířátka. A dobře se u ní usínalo, no... Jakožto už "staršímu" člověku se mi líbil, kromě zmiňovaného názvu kapitoly, hlavně konec, který byl napínavý a za mě z knížky nejlepší (mám na mysli tu část, jak bojovali s fretkama).
Já se omlouvám, ale nečetla jsem jí jako malá.. ale. Knihu jsem koupila a přečetla kvůli výzvě.. za prvé, příběhy byly milé. A za druhé se rozpíšu... :) zprve nešťastný, ale vcelku přátelský krtek, který utek, aby zažil dobrodružství, a po své cestě poznal krysulku, chytrou a vždy při chuti k jídlu. Seznámí se i s žabákem, kterého osobně zrovna v lásce nemám, ale jako zvíře miluji, je sobecký a egoistický, a neustále létá v nějakém průšvihu, který ho nakonec dožene až na dno, a na konec, můj oblíbený jezevec. Vždy nápomocný a moudrý. Ale něco se mi na tom všem přeci jen malinko nezdálo.. ale to byly jen detaily. Že mají zvířata lidské charaktery, budiž. Jen ta lidská "postava" asi. A jejich bydlení.. třeba jak veliké je jezevcovo podzemí s chodbami, když je velký jako člověk? Jak zvířata v lidské podobě ovládají zbraně? Samozřejmě chápu, že je to kniha pro děti.. ale mě ta představa užírala. :) bylo to ale moc hezké. :)
Jako malej kluk , když jsem byl nemocný a zůstával jsem sám doma, tak jsem si na střídačku četl s velkou chutí O chytré kmotře lišce a tato Žabákova dobrodružství. Fascinovala mně zvířátka, chovající se a žijící jako lidé, jen s určitými znaky, které jim zůstávaly. Později jsem pochopil smysl tohoto imaginárního světa a v tomto případě mi dodnes zůstalo dělení většiny lidí, které jsme poznal, na krtky, krysy, žabáky a moudré jezevce (kterých je ale strašně, strašně málo, i když spousta lidí se za jezevce zcela neoprávněně pokládá - přitom nemají ani na krysu...). No, a bohužel těch fretek je až moc a nějak neubývají. Jedna věc jsou ty příhody, které vás v dětském věku zcela vtáhnou do děje, pádícího jako splašený kůň, ta druhá věc je, co ve vás z té úžasné knihy zůstane. A to je možná ještě důležitější. Není chyba být poněkud fádním (nechce se mi napsat omezeným) Krtkem, kterému stačí svět trochu pootevřít a vzít ho "ven" a vydá ze sebe to nejlepší, co v něm je. Ještě trochu lepší je být Krysou, která se vyzná, má svoje znalosti i zásady (kladné), ale uvědomuje si svoje meze a úplně nejlepší je být moudrým a přirozenou autoritu (a tím i předpoklady k vedení ostatních) majícím Jezevcem. A potrhlí Žabáci? Ti jsou tady přece proto, aby nás na jednu stranu bavili, ale aby nám taky ukázali, jak se musíme dát dohromady a jakou sílu jsme povinni a hlavně schopni vyvinout, abychom jim jako dobří přátelé pomohli....knihu mám samozřejmě doma, v ruce ji mívám, jenom při přeuspořádávání knihovny, četl jsem jí naposled před desítkami let, ale přesto ve mně zůstalo právě to, co jsem na předchozích řádcích napsal. A myslím, že to rozhodně není málo.
Jako dítě jsem povinno-četbového Žabáka nesnášela. Teď v dospělosti jsem tomu dala druhou šanci (protože jsem shlédla film od monthy-pythonovců) a po večerech jsem holkám předčítala. Z příběhu si toho taky moc neodnesly, ale já jsem si blahem slintala nad krásnou češtinou, zvukomalebností textu a nad způsobem, jakým autor dokázal vyvolat tu správnou atmosféru. Takže jako alegorický příběh pro dospělejšího (nebo mladšího vyspělejšího) čtenáře je to super, ale jako knížku pro děti, natožpak jako povinnou četbu – fakt jen asi pro ten krásný jazyk, ale pro užívání si příběhu ne, šlo to pomalu, popisů tam bylo (na náš vkus) příliš mnoho.
Asi bych doporučil pro děti nad šest let, kvůli dost šroubovaným větám. Příběh přiměřeně dobrodružný, ale někoho by mohlo iritovat nevyřčené prominutí zbytku trestu.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih v dětství, mám s ní spojeno spoustu krásných vzpomínek, které při přičichnutí ke knize ožívají.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih (nejen) z dětství. Když vidím její obal, vždycky si vzpomenu na Ondatříka, který byl mým hrdinou, na všechna dobrodružství... Na to, jak jsem milovala vůni té knihy a pokaždé, když jsem ji otevírala, jsem si musela přivonět. Ale raději už to nedělám, aby časem nevyvanula a ta vůně tam zůstala co nejdýl. Nádherná knížka, příběhy i vzpomínky.
Tahle kniha je naprosto geniální. A krásná. Když jsem četla jeden zdlouhavější lyrický popis a říkala si, jestli to už děti nenudí, šestiletý syn ke mně obrátil rozzářené oči a radostně řekl: "Maminko, já to úplně vidím!". No vidíte to :)
Skvělá odpočínková knížka. Má v sobě vtip i smysluplný příběh. Myslím že potěší nejen děti ale i dospěle. Pro mě je to prostě srdcovka.
Jako dítě jsem to miloval. Poetické a vtipné čtení, které dokáže vtáhnout do děje jako málokterá kniha. A právě tahle je v rámci dětské literatury jedna z nejlepších. Naivní Krtek, přátelská Krysa, moudrý Jezevec a nezodpovědný dandy pan Žabák, hrdinská zvířátka se skvěle napsanými charaktery. Oslava přátelství a poezie poklidných chvil strávených na řece, v lese a na louce. Pokud jste již dospěli a zdá se vám, že čtení o zvířátkách není to pravé ořechové, zkuste sáhnout po Vančurově Rozmarném létě, nebo se podívejte na Menzelův stejnojmenný film.
Angličani a dětské knížky, to prostě patří k sobě, a Žabákova dobrodružství patří k nejzářnějším důkazům.
Kniha nádherná! A film je krásná bláznovina!
http://www.csfd.cz/film/23599-zabakova-dobrodruzstvi/
Krásný, nadčasový příběh o chvástavém, namyšleném panu Žabákovi a jeho závislostech (hlavně na automobilech). Pěkně popisuje přírodu a partu kamarádů - pana Jezevce z Divokého lesa, vodní Krysu od řeky, pana Krtka a ano, pana Žabáka z Žabího hrádku. Poetické, ale také dobrodružné. Klukům se líbilo.