Zabiják Anders a jeho přátelé
Jonas Jonasson
"Zabiják Anders“ je čerstvě na svobodě. Potřebuje novou práci a stejně tak přátele. Do rány mu přijde vychytralá farářka Johanna Kjellanderová, která se kvůli svému ateistickému smýšlení ocitne na dlažbě. Spolu s hotelovým recepčním Perem Perssonem založí společný podnik. Kšefty běží báječně. Dokud se zabiják Anders nezačne ptát po vyšším smyslu toho všeho. Jenže bossové stockholmského podsvětí s ním mají nevyřízené účty a zabijáka Anderse i s jeho přáteli pořádně zmáčknou. Jonas Jonasson si šibalsky a neuctivě bere na mušku lidskou chamtivost a zabijákem Andersem vytvořil nezapomenutelnou postavu antihrdiny.Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) je třetím románem Jonase Jonassona po světově proslulém Stoletém staříkovi, který vylezl z okna a zmizel a Analfabetce, která uměla počítat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , PanteonOriginální název:
Mördar Anders och hans vänner (samt en och annan ovän), 2015
více info...
Přidat komentář
Já patřím k těm, kteří si Staříka i Analfabetku vychutnali a nemohl jsem se dočkat, kdy Zabiják vyjde a s jakou absurditou se nám Jonasson pochlubí tentokrát, jenže.
To že je příběh psaný stejným vzorcem, by mi určitě nevadilo, to jsem přece jen očekával.
Nevadily by mi ani postavy, někteří mi byli naopak určitým způsobem sympatičtí, stejně tak jako například Holger (ten hloupej).
To, co mě ale maximálně zklamalo, byl úplně uhnilý příběh, něco tak nudného jsem už nějakou dobu nečetl. Místo smíchu jsem se několikrát přistihl jak u knihy klimbám a dočíst jí, bylo pro mě skoro za trest.
A to jsem si naivně myslel, že by to mohla být má kniha 2016..
Po dvou, pro mě naprosto senzačních, zábavných počinech, ukrutná nuda v podobě této knihy. Nepříliš nápaditý děj, nesympatické postavy, do jejichž jednání jsem se nebyla schopna po celou dobu vcítit (vlastně by mi bylo jedno, i kdyby celý příběh skončil pro všechny tragicky). Připadalo mi, jako kdyby pan Jonasson najednou pozbyl vší své nápaditosti a humoru, a doslova plácal o ničem.
Neznat dopředu jméno tvůrce, nikdy bych neuhodla, že jím je autor Staříka a Analfabetky. Chápu ale, že po takových dvou peckách propad nastat musel, ačkoliv ne tak hluboký.
Ze tří knih autora podle mého názoru nejslabší. Pokud bych ji četl jako první, další bych nečetl.
Sice jsem se ani jednou nezasmála, ale to neznamená, že to byla špatná kniha. Jen jiná než úžasná Analfabetka a fajn Stařík (kde si stále stojím za tím, že film byl lepší). Je to prostě jiný styl a Jonassonovy fantasmagorie jsou hodně utlumené. Knihu jsem přečetla na dva zátahy a byla fajn, člověk se zas aspoň něco dozvěděl o Švédsku.
Po dvou předchozích knihách jsem si autora oblíbila, ale tohle bylo zklamání. Pořád jsem čekala, že se něco stane a najednou jsem byla za půlkou knihy a příběh pořád nic moc. K dočtení jsem se spíš nutila.
Rozhodl jsem se Jonassonovi dát třetí šanci, ale bohužel ani tentokrát si mě nezískal. Pár dobrých okamžiků pro mě ničí nesympatické postavy. Absurdní humor mám rád, ale tady na mě působil až moc křečovitě.
Po analfabetce, která byla v podstatě jen horším staříkem, přišel Jonasson se zabijákem... Tentokrát už nevyužívá světovou historii, ale sleduje příběh na první pohled asi co nejroznorůdnější trojice lidí, kterou si máte dokázat představit... Až sem je všechno v pohodě, sám jsem byl rád, že autor změnil osvědčený koncept... Jenže v případě Anderse je to hlavně jedna velká nuda (ačkoliv se knížka čte docela dobře a rychle)... Kdyby se nejednalo o Jonassona, tohle dílo by podle mě skončilo v poličce Totální výprodej - kdyby vůbec u nás vyšlo...
No... Překonat genialitu Stoletého staříka nebude jednoduché. Je-li to vůbec možné. Ale Zabiják Anders to nebude. Děj mi nepřipadal divoký, naopak poměrně tupý a zcela bez nápadu. Chtějí-li se silně věřící čtenáři naštvat, doporučuji Nesbova Syna, u zabijáka Anderse se budou spíš nudit. Gramatické chyby moje zklamání z knížky jen znásobily. Nákup příští autorovy knihy, bude.li nějaká, si budu hodně rozmýšlet.
Hups, tak tuto knihu někteří čtenáři neskousnou. Jde zejména o silně věřící čtenáře, kterým se takové téma nebude líbit.
Děj je opravdu takový divoký, i když hlavní postavy jsou podobně atypické a mají opět bláznivé nápady a hlášky. Přiznávám, že předešlé Jonassovy knihy byly humornější a takové více propracovanější.
Pro mě zatím nejslabší Jonassonův počin. Unylý, nezajímavý příběh, absence humoru. Potřetí použitý vzorec (jak chudý občan Švédska svou mazaností darebáky o peníze připravil) je bohužel už poněkud vyčpělý. Až si říkám, jestli tohle nebyla od autora zbytečná snaha.
Použitý osvědčený vzorec podobně jako v předchozích knihách. Pár ztracenců, pár gaunerů, tentokrát však bez známých osobností. Četlo se dobře.
Tak moc jsem se tesila a takove to bylo zklamani.. Nemohla jsem se zaboha zacist, postavy nezajimave, pribeh nula bodu. Bohuzel, za mne spatne..
Cekala jsem mnohem vic. Trochu mne to mrzi.
Ďalšia JONASSONova zábavná kniha, písaná jednoduchým až triviálnym štýlom, kde dej rýchlo odsýpá, postavy sú jasne dané a správne šibnuté. A už je to zrejme autorov trademark: aj tí najväčší záporáci sú v jeho dielach úplní sympoši. Len si spomeňte na vtipné scénky s Francom, Stalinom, či Mao Ce-Tungom v 100-ročnom STARČEKOVI.
Osobne ma najviac potešil fakt, že tentokrát sa hlavným cieľom autora nestali monarchie, totalitné zriadenia a komunizmus, ale cirkev ako taká... A ani na chudákovi Bohovi neostala nitka suchá ;) Pripravte sa teda na švédsku trojku (pošahaných hrdinov) a užijete si zábavnú aj keď jednohubkovú roadmovie, ktorá síce pobaví, ale v pamäti neostane...
Viac v mojej recke:
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/do-tretice-vsetko-dobre-aj-tato-3ka-vas-prekvapi-5936
ODPORÚČAM: všetkým kaplánom, diakonom, farárom, biskupom či onakým cirkevným hodnostárom, aby si osvojili podnikateľského ducha (aj toho Svätého) ale aj zločineckým živlom, aby vedeli, že ešte vždy majú čas sa obrátiť: na pravú vieru, alebo len na druhý bok (prípadne na inú Vieru) - u mňa 65% a 3.5*
Štítky knihy
křesťanství humor švédská literatura
Na nejnovější knihy Jonase Jonassona jsem se hodně těšila. Jeho Analfabetka mě naprosto pohltila přišla mi velmi zajímavá a plná nečekaných zvratů. Opak se ovšem stal u Zabijáka Anderse. V ději chybělo cosi Jonassovského, nečekané zvraty se nekonaly a absurdní náhody se staly jen dvakrát nebo třikrát. Zabiják Anders i jeho přátelé jsou velmi sympatičtí hrdinové, ale jejich myšlenky a motivy jsou popsány velice povrchně. Příběh plyne velmi pomalu a odvíjí se až na pár vyjímek velmi očekávaným směrem.
Nejvíce mi z celého příběhu utkvěla věta, že jmenovat se Per Persson je stejně hloupé jako se jmenovat Jonas Jonasson. A to nejspíš o knize vypovídá hodně.