Záblesk života

Asi nejslabší kniha Jodi. Téma zajímavé, špatně zpracované. Nejzajímavější pasáží byla pro mě autorčina poznámka.

Trosku zklamani. Tema zajimave, ale celkem se tam opakuji nektere pasaze a časová posloupnost je alespon ze zacatku matouci.

Docela těžká kniha jak obsahem tak zvolenou formou, jak je napsaná.
Jodi Picoult se pouští do dalšího velmi citlivého a kontroverzního tématu, tématu potratů a dokáže výborně kličkovat mezi názory, klást otázky. Jednu chvíli vás dostane na jednu stranu, aby v dalším okamžiku váš názor, když ne změnila, tak donutila o něčem pochybovat, ale hlavně přemýšlet, že nic není jen černé nebo bílé. Celý příběh výborně zakončil doslov.
Pro mne to byl silný čtenářský zážitek, jen si nemyslím, že zvolený styl psaní ( vracení děje po hodinách zpět) je šťastný a každému bude vyhovovat.

Trošku jinak psaná kniha,než jak jsem zvyklá. Mírně mě překvapila,že hned na začátku máte pocit,že jste na konci. A pak se musíte pročíst,aby jste se ten konec dozvěděla. Mě osobně tohle u seriálu či u filmu vadí,když je napinavy děj a najednou se vracíte několik hodin před tím než se to stalo. Kupodivu mě to u této knížky nevadilo. Byla pěkná a čtivá právě pro to jak napsana. Nic se nevynechalo vše se dokončilo a prostě zas je život o knížku bohatší. Můžu doporučit.

Moje první kniha této čtenáři oblíbené autorky. Z počátku pro mě bylo hodně těžké sledovat dějovou linku, pamatovat si, kdo je kdo... Navíc příběh vyprávěný pozpátku se jen tak nevidí. S každou kapitolou se čtenář posouvá o hodinu zpátky a postupně tak odhaluje souvislosti, které vedly k této tragické události. Jakmile si na to všechno zvyknete, máte vyhráno, a příběh vás naprosto polapí! Jednotlivé postavy nejde nenávidět, všichni jsou to jenom lidi - žádná postava není vyloženě záporná, byť se to tak může zdát. Celý den je vyprávěný tak poutavě, navíc to, jak je poslepovaný z výpovědí jednotlivých postav - vážně se mi to moc líbilo, čtenář tak má celý den jako na dlani. Autorčin doslov potom dělá dokonalou pomyslnou tečku za celým příběhem. Příběh donutí člověka zamyslet se nad oběma názory na potrat. Donutí zamyslet se nad životem. Ani si nepamatuji, kdy naposledy jsem četla tak "těžkou" knihu a možná i proto se mi o ní špatně nachází slova. Radím vám tedy jediné - neváhejte a do příběhu se začtěte.

..Přišla na kliniku, protože už nechtěla být malá holka. Ale ženu z vás nedělá to, že provozujete sex. Dělá ji z vás to, že se musíte rozhodovat a někdy jsou ta rozhodnutí těžká. Dětem se říká, co mají dělat. Dospělí se rozhodují sami, i když jim dané možnosti rvou srdce...

Wow! Tak to byl zase jednou čtenářský zážitek. Prostě Paní spisovatelka Jodi. ❤

Stejně jako autorčiny minulé knihy, tak i Záblesk života v sobě kombinuje mnoho stále aktuálních, často kontroverzních společenských témat, z nichž se do popředí zájmu a čtenářovy pozornosti tentokrát nejvíce dostává lidská reprodukce, otázka práva ženy na potrat a otázka ochrany zárodku jako lidské bytosti. Díky akční zápletce je příběh velmi čtivý, napínavý a čtenáře nutí číst dál a dál, protože k finálnímu rozuzlení dojde opravdu až v samém závěru knihy. A to rozuzlení je opět velmi překvapující...

Příběh je tentokrát koncipován trochu jinak. Podle vývoje krizové události je rozdělen do časových úseků a odehrává se od zlomové události v odpoledních hodinách zpětně až k ranním časným hodinám téhož dne, kdy ještě ani jedna z postav netušila, čeho se stane součástí...

Jako vždy v případě Jodiiny knihy musím ocenit její práci s jazykem a psychologické vykreslení jednotlivých postav, kdy vám skutečný smysl jejich rozhodnutí dojde až po dočtení celé knihy, kdy o nich víte nejen téméř vše ze současnosti, ale také mnohé z jejich minulosti. Je až neskutečné, co je člověk schopný obětovat a udržet pod pokličkou, jen aby ochránil své nejbližší a neublížil jim...

Záblesk života doporučuju všem, kteří mají rádi silné příběhy, vedoucí k zamyšlení nad stále aktuálními společenskými tématy a problémy.

Moje první přečtená knížka od Jodi Picoult, kterou nemůžu doporučit. A to v podstatě z jednoho důvodu, zoufale mi nevyhovoval styl vracení se děje po hodinách zpět. Nepřišlo mi to napínavé, nepřišlo mi to zajímavé, naopak působilo to na mě rušivě a knížku jsem si nevychutnala. Přiznám se, že kdyby to nebyla moje oblíbená autorka, tak knížku odložím nedočtenou, uvítala bych také více děje a méně "filozofování". Takto jsem se dopracovala až k závěru, ale obvyklé nadšení z četby se nekonalo. Mrzí mě to.

"Zákony jsou černé a bílé. Životy žen mají tisíce odstínů šedi."
Četla jsem od Jodi všechny knihy vydané v ČR a také jsem byla dost překvapená stylem jaký zvolila pro tuto knihu a to psát příběh od konce. Četlo se to skvěle, Jodi umí perfektně volit slova a vkrást se tak do vaší hlavy a vlastně i duše, každopádně mě to čtení odzadu kazilo dojem..Dokud jsem nedočetla do finále. Takže vydržte, čtěte každé dané slovo, protože to stojí za to, autorka opět nezklamala. Téma potratů se dotkla natolik, že ať máte nazor jakýkoliv, teď budete znát zase další stránku věci a píšu to samé, co u letošní velmi podobné a skvělé knihy od Diane Chamberlain/ Nutné lži - v otázce mateřství budou všechny zákony vždycky na štíru, protože kdo vás může v tomto soudit víc než vy sama.

V půlce knihy, respektive ve třičtvrtě jsem byla rozhodnutá pro nižší hodnocení. Po přečtení celé knihy se můj názor změnil a rozhodně si kniha zaslouží plný počet hvězd.
Ze začátku vám může děj připadat divný, mě určitě připadal. Je to tím, že kniha vlastně začíná koncem a pomalu vám ukazuje jak to všechno bylo. Respektive kapitoly jsou pozpátku. Musím přiznat, že můj mozek to nejprve velmi zmátlo, po začtení se mi v hlavě rozsvítilo a vše šlo tak jak má. Musím pochválit spisovatelku, že i když jsem věděla co se vlastně stane, tak mě překvapila každou stránkou a každým odhalením, které provedla. Krásně dávkuje vysvětlení do poslední stránky. Opět mistrovský kousek. Tleskám a děkuji za čtecí zážitek.