Záchranný člun
Charlotte Rogan

Dvacetiletá Grace Winterová, novomanželka a čerstvá vdova, stojí před soudem a bojuje o život. Strhující vyprávění o mladé ženě, jež se po sňatku s bohatým obchodníkem plaví na zaoceánském parníku, který se z ne zcela vysvětlitelných důvodů začne potápět... Koho soud uzná vinným a koho nevinným? Je ale vůbec možné soudit někoho, kdo prožil peklo? ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Fortuna Libri (CZ)Originální název:
Lifeboat, 2012
více info...
Přidat komentář


"Kdyz jsme nemluvnata, potrebujeme autoritu, aby nas vedla a starala se o nas. Nepochybujeme o teto autorite a predstavujeme si, ze maly okruh naseho rodinneho zivota je hranici vesmiru a ze to, co vidime kolem sebe, existuje vsude a take ze to je, jak ma byt. Jak dospivame., nas obzor se rozsiruje a zaciname pochybovat. To trva az do te doby, kdy bud svrhneme sve stvoritele - rodice - nadobro a zaujmeme jejich misto jako tvurci sila ve vlastnim zivote, anebo si za ne najdeme nahradu, protoze strach a odpovednost jsou prilis velije. Lide se ubiraji tam ci onam a tomu lze pricist vsechny velke osobni i politicke rozepre napric dejinami."
Mistama trochu nuda, takove prumerne cteni


Presvedčivé, zrozumiteľné, múdre pravdivé myšlienky, hodné zamyslenia. Napísané klasickým štýlom so značnou dávkou poetiky. Charakter hlavnej hrdinky sa mi páčil a najviac sa vydaril.


Kniha nenadchne ani neurazí. Místy jsem se k jejímu čtení musela nutit. Čekala jsem alespoň na konci nějaké překvapivé odhalení, které se ale nekonalo. Pro mě je to takový průměr.


Zpočátku zajímavá kniha slibující velké dobrodružství. S pasivním přístupem vypravěčky a hlavní hrdinky se však děj stal poněkud fádní a nudný. Ke konci už jsem si přála knihu rychle dočíst. Škoda, námět byl velmi dobrý, jen autorka zcela nevychytala styl vyprávění...

Začátek nadějný, ale nedostavuje se v podstatě žádné dobrodružství, zvrat - nedávno jsem četl podruhé Pí a jeho život a to je tedy uplně o něčem jiném. I když téma je hodně podobné.


Hlavní hrdinka byla obžalována za hrůzný čin a já doufala alespoň v kanibalismus.. jaké bylo mé zklamání když jsem zjistila že "jen" pomohla někoho hodit přes palubu..
Knihu jsem nedočetla a ani mě to nijak nemrzí


Od knihy jsem vlastně nic moc nečekala a nic se mi ani nedostalo. Kniha se mi strašně špatně a pomalu četla - nesmyslně dlouhá krkolomná souvětí...
První polovina ještě šla, ale pak už jsem hlavní hrdinku absolutně nemohla snést. A nejhorší na tom bylo, že už tak od sté stránky mi bylo absolutně jedno, jak ta kniha skončí, chtěla jsem jí mít prostě jen za sebou a nemít kniha tak málo stránek, ani bych jí nedočítala.
Celkově je příběh o ničem. Autorka se snažila sice o zásah do psychiky postav, aby se děj posunul, tam kam potřebovala, ale podle mého se jí to moc nepovedlo.
Knihu bych hodnotila 1,5*. Nebyla to úplná hrůza, dalo se to přečíst, ale to je asi tak všechno.


Líbila se mi. Nešlo o žádný akční příběh, potopení lodi se (v rámci knihy) nekonalo, zato se rozvíjela psychologie několika jednotlivců v nečekané situaci (natlačeni v záchranném člunu), která nakonec hraničila se strachem o vlastní život. V podstatě se drama odehrávalo v jakoby poklidném duchu patřícím k příběhům sto let starým, ale psychologie postav je povědomá i dnes.


Kniha mě zklamala a nevtáhla mě do děje. Neustále jsem čekala nějaké napětí či akci a nic. Zdá se mi, že jde na knize znát, že autorka je samouk, co se psaní týče a že je toto její první román.
Začátek velmi dobrý, čekala jsem rozluštění velkého tajemství - důvod potopení lodi, co tam tak střežili a pod.. Konec trochu nudný ale dočetla jsem