Záchranný člun
Charlotte Rogan
Dvacetiletá Grace Winterová, novomanželka a čerstvá vdova, stojí před soudem a bojuje o život. Strhující vyprávění o mladé ženě, jež se po sňatku s bohatým obchodníkem plaví na zaoceánském parníku, který se z ne zcela vysvětlitelných důvodů začne potápět... Koho soud uzná vinným a koho nevinným? Je ale vůbec možné soudit někoho, kdo prožil peklo? ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Lifeboat, 2012
více info...
Přidat komentář
Říkala jsem si, co je se mnou špatně, že mi to zas tak strhující nepřišlo. A teď tu čtu( že to tak mají i ostatní. To mě uklidnilo. Kniha co neurazí a nenadchne; za chvíli na ni zapomenu.
Nuda,čekala jsem "tah na branku" a zatím se mi dostalo rozvleklých psychologických úvah; sem tam sice vyskočil kousek děje, ale celkově mne kniha vůbec nezaujala.
Tohle byla katastrofa! A to teď nemyslím to co se tam stalo s tou lodí...:D Všechno co se v této knize děje, tak je tak moc nudné! Postavy nepříjemné a hrozně hloupé... A když je tam postava, která přemýšlí, tak se jí zbavíme, protože se nám prostě nelíbí její chování...tak taková byla logika těch postav tam. Samozřejmě jsem to dočetl, protože jsem furt myslel, že se tam objeví nějaký zvrat, přelom nebo něco, díky čemuž bych to té knize odpustil, ale ono ani prd! Když se objevil nějaký náznak něčeho, co mě začínalo zajímat, tak si prostě asi autorka řekla "ha a domysli si to, já jdu dál popisovat nudu a nudu". Nehledě na to, že na začátku bylo použito tolik zvláštních slov, že jsem každou druhou větu nechápal a musel jsem Googlit význam slov (což asi bude chyba ve mě možná:D) No, každopádně nikdy víc...
Zajímavě napsané vyprávění mladé ženy po ztroskotání lodi, kdy na malém přeplněném záchranném člunu každý dle svého charakteru bojuje o přežití.
Bohužel se mi nečetlo moc dobře. Utíkaly mi během čtení myšlenky a to samo o sobě není dobrou recenzí pro knihu s tak napínavým námětem. Dle mého i přes zajímavé téma celkem nuda. Téma má velký potenciál, tady se nepodařilo využít.
Vůbec mě to nebavilo. Neskutečně mi vadil styl vyprávění, kniha mi vůbec nelezla do hlavy. Po pár kapitolách odkládám nedoctene.
Příběh vyprávěný značně povrchní a dosti vypočítavou mladou ženou se čte dobře, ale právě to nazírání děje výhradně jednou osobou je omezující, protože se čtenář dozví jen to, co ví nebo si myslí vypravěčka, přičemž mnohé je naznačeno, ale zůstane nedořešeno. Zejména průběh a vyznění soudního procesu se mi jeví jako poměrně nevěrohodný. Trochu to vypadá jakoby si autorka vzala příliš velké sousto a v závěru víceméně rezignovala na rozuzlení alespoň těch hlavních motivů, ale možná jsem její záměr nepochopila.
Knihu jsem vzala náhodně v knihovně. Pak jsem zjistila, že hodnocení nemá bůhvíjaké, ale přesto jsem se do ní pustila. No, je taková jiná.. Styl vyprávění je hodně zvláštní, skoro dobový, květnatý až filozofický. Je to spíš deník, vyprávění hlavní hrdinky o minulých událostech. Proto tam zůstalo hodně věcí nedořešeno, některé "záhady" šli prostě s lidmi pod hladinu a už tam zůstaly. Hrdinka je taková panička z bohaté rodiny, jejímž jediným cílem je vdát se a neřešit problémy světa, tak se v té době ženy jejího postavení vychovávaly. Je tam velká proměna, kterou si díky ztroskotání projde a ke konci můžeme sledovat, jak se změnila a jisté věci bere jinak. Ano, román není nijak akční, i když to název může slibovat, takže kdo rád akci, ať nečte.
Námět knihy byl slibný ...... ale neurazí, nenadchne, chybělo to strhující vyprávění, čekala jsem přece jenom víc.
Zatím jediný román vcelku (nebo alespoň pro mě) neznámé autorky Charlotte Rogan.Napínavý román o touze přežít. Na zaoceánském parníku se plaví i mladí novomanželé Grace a Henry. Už ale samotný název románu dává tušit, že loď se do svého cíle nedostane. Na ty, co měli více štěstí, čeká třítýdenní strastiplná plavba v nepředstavitelných podmínkách na záchranném člunu. Katastrofa parníku fatálně zasáhne a rozdělí i Grace a Henryho. Čeká vás napínavý román s detektivní zápletkou.
Já jsem celkem příjemně překvapena. Možná je to proto, že jsem ještě před rozečtením mrkla na ne příliš dobré hodnocení a neměla jsem tedy od knihy tak velká očekávání. Ale bavila mě, nebyla úplně akční, spíše psychologická. Bylo to zas něco úplně jiného, než jsem v poslední době četla, takže docela příjemná změna.
Kniha je taková nijaká a příběh je celkem povrchní. Nevzbudil ve mně žádnou emoci, kromě nelibosti vůči hlavní hrdince. Po přečtení recenzí jsem čekala psychologické drama, které se bude odehrávat mezi přeživšími na člunu, ale postav je tam hodně, jsou špatně a málo popsané a čtenář se v tom ztrácí. Nehledě na to, že se na člunu skoro žádné drama neodehrává a hlavní hrdinka je jen samé: ach, koukl na mě, co to asi znamená? Závěr je nedotažený a vlastně mi i bylo celkem jedno, jak to s hlavní postavou dopadne. Naštěstí kniha není moc dlouhá.
Mrzí mě to, ale nudí mě to. Po pár kapitolách odkládám nedočtené, strašně se to vleče..
Knížka se mi líbila a rozhodně mě nezklamala, protože už když jsem ji začínala číst, nečekala jsem žádné dobrodružství a akci. Předem jsem věděla, že je děj založený spíše na psychologii hlavní postavy, než na nějaké akci.
Z psychologické stránky mi kniha připadala dobrá, protože charaktery byly uvěřitelné, i když mi hrdinka nepřišla moc sympatická. Velké plus je určitě za skvělý nápad, některé části byly ale až moc zdlouhavé.
Konec mi připadal jako úplně nejslabší část knihy, protože spousta otázek zůstala nezodpovězená. Bohužel to na mě působilo ne tak, že autorka nás schválně chce nechat, abychom si konec domysleli, ale spíš tak, že už se jí nechce nic psát, nebo to pokračování nemá vůbec vymyšlené, což je škoda.
Za mě ve výsledku 4 hvězdičky, protože od dokonalosti knihu dělí jen nedomyšlený konec.
Takhle dlouho jsem něco už léta nečetla. Téma potopení lodi, záchraně na člunu a boje o přežití je více než lákavé a myslím, že to autorka mohla vzít trošku z jiného konce. Často byl děj dost nudný a nezáživný. Ani hlavní postava mi nebyla nijak zvlášť sympatická. V průběhu čtení vám vyvstávalo spoustu otázek, na které jste se těšili, že dostanete odpověď a většinou jste se jí nedočkali. Ať už jde o to, proč se loď potopila nebo o záhadu skříňky a vztahu "kapitánů" záchranných člunů. S tím, že byla kniha laděna hodně psychologicky problém nemám. Takové knihy mám ráda. Tohle ale bohužel nebylo nic pro mě :-/
Více než ztroskotaneckou mizérii to zpočátku připomíná upjatý babosed v salónu u odpoledního čaje, leč zdání klame. Pod stoicky plynoucí mluvou se skrývá drama o přežití líčené střízlivě a nehystericky - na to, že ho vypráví žena. Co však překvapí nejvíce, je onen starodávný plnovýznamový jazyk zručně obráběný současnou živoucí autorkou. Koneckonců ta zaoceánská loď šla ke dnu dva roky po Titanicu, proto takové decentní dobové vyjadřování. 9/16
Kniha byla pojatá spíše psychologicky než dobrodružně, což knize pravděpodobně ubralo na zajímavosti. Chvílemi jsem cítila úzkost z té nenadálé situace, ale bylo to jen takové lehké zavanutí. Nic, co by mě dostalo do kolen. A tak tím nejlepším z knihy pro mě, bohužel, zůstává její krásná obálka.
Záchranný člun mě překvapivě zaujal. Syrový a sugestivně popsaný příběh tří týdnů na záchranném člunu ztroskotané lodi. Máte tam vše - boj o přežití, smrt, šílenství... a zároveň vhled do mysli obyčejné dvacetileté ženy, která vzpomíná na svůj život a jako by nemohla pořád pochopit, o co kolem ní jde. To vše rámované soudním procesem hodnotícím morální stránku jednání člověka, který stojí tváří v tvář smrti. Nečekejte nic akčního, spíš takový vnitřní vesmír lidí v krizové situaci. http://bit.ly/1rHD6zI
Na tuto knížku jsem se MOC těšila, protože miluji Titanic. Nakonec to pro mě bylo asi spíš trošku zklamání, protože knížka nebyla moc napínavá, ale byla hodně psychologická. Kdyby to bylo naopak, bylo by to pro mě rozhodně lepší :)
Záchranný člun
Tento titul jsem si kdysi zakoupila v Levných knihách, ale zdejší nízké hodnocení mě nějak odrazovalo od jeho otevření. Teď jsem se rozhodla, že jej pošlu dál, ale ne bez toho, abych to nezkusila. Téma je velmi zajímavé, ale něco tomu chybělo. Nedokázalo mě to vtáhnout, nezasáhlo mě to. Upřímně přiznám, že jsem chvílemi i přeskakovala. Tak vložím do knihobudky a snad si svého čtenáře najde.