Zádrhely
Gian Marco Griffi
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535769/bmid_zadrhely-6610299ad348a.jpg
4
4
4
Zádrhely jsou tvořeny tematicky a stylisticky různorodými povídkami, ty však dohromady skládají mozaiku úzce i volně propojených příběhů. V jejím centru je parta kamarádů a její půdorys je vesměs vymezen Monferratem, svérázným a lidnatým krajem s dlouhou a bohatou historií, který se spolu se sousedními Langami proslavil dobrým vínem a dobrými spisovateli, jako jsou třeba Cesare Pavese, Beppe Fenoglio, Umberto Eco, Pino Cacucci nebo právě Gian Marco Griffi. Jeho Zádrhely jsou nepatetickým vyznáním lásky Monferratu a Monferraťanům, jejichž smysl pro nadsázku a absurdní humor i dar vyprávět historky by českému čtenáři nemusely být cizí, stejně jako ho může potěšit, že protagonisty jednoho z příběhů jsou fiktivní čeští literáti. Témata povídek jsou často vážná až tragická, mají v nich místo nemoc, katastrofa, válka, smrt, ale jsou zpracována především jako literární topoi, jelikož dalším pojítkem jednotlivých textů je čtenářská a spisovatelská vášeň. Některé povídky mají přímo metaliterární charakter, a přitom z nich sálá život a empirie, nejsou to stylistická cvičení. Ve vypravěčových slovech totiž nacházíme „něco bezútěšně cizího a překvapivě univerzálního […], co dospěje do té zastrčené části mozku, kde sídlí soukolí, které umí uvést do pohybu pouze literatura.“... celý text
Přidat komentář
Zádrhely
Jeden se u Zádrhelů docela nasměje, to je fakt, ale sbírka bizarních anekdot ze severní Itálie, byť napsaná s bolaňovskou grácií a nonšalancí, ještě neznamená, že to bude za plnej knédl. Je to past, tenhle styl. Trochu se nám to tu rozbujelo autory, co píší skvěle po formální stránce, co dokáží psát jako ten nebo onen, ale ve výsledku to působí až příliš bizarně a cirkusově. I když zas je potřeba říct, že hravost, poetičnost a snovost v kombinaci i s určitou špinavostí k tomuhle druhu psaní patří. Jenomže co je moc, to je moc a já jsem už nějak učtenej těmahle "bolaňovskejma" autorama, byť si z toho často Griffi sám dělá prdel.
No, jako čtení na dovolenou do Itálie je to super. Taková slušná literární jednohubka na cestu vlakem nebo do busu. Nápaditost tomu rozhodně nechybí, ale mě to přišlo tak nějak furt dokola. Taky mi úplně nesedl ten styl rozhovorů, který Griffi hned v první povídce nastaví; na jednu stranu vás to strhne takovou nenuceností, ale jak se to začne opakovat i v dalších povídkách, tak se z toho stává jen manýra. Taky je tam na mě až moc zarputilejch fašistů a komoušů (co maj obraz Stalina pověšenej v ložnici). Pár povídek je vážně dobrých, ale jako celek nic moc. Slušelo by se to trochu víc redakčně proklestit, tak na poloviční stopáž, pak by to bylo možná i za plnej. Takhle jsou to silný 3 hvězdy, procentuálně tak 75%. (Skalní bolaňovci nechť si přidají jednu až dvě hvězdy.)
Jinak samotnýmu nakladatelství Meridione držím vybočený palce a budu se těšit na další knížky. I když Železnice Mexika si asi jen půjčím z knihovny, a možná ani to ne, tuším v nich totiž postmoderní literární peklo.