Záhada býčí skály aneb Jeskyně plná otazníků
Miroslav Náplava , Antonín Přichystal
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/158263/zahada-byci-skaly-aneb-jeskyne-plna-otazniku-158263.jpg
5
7
7
Ojedinělá publikace popisuje dobu a okolnosti vzniku této památky, představuje objevené nálezy. Býčí skála ve střední části Moravského krasu zhruba v polovině cesty mezi Adamovem a Křtinami je ojedinělým archeologickým útvarem známým odborníkům i amatérům z celé Evropy zajímajících se o pravěk. Je to jeskyně plná otazníků ze starší doby železné. Dalším otazníkem této knihy je budování podzemních továren za druhé světové války. Závěr knihy je věnována historii a současnosti speleologických výzkumů v této lokalitě. ... celý text
Přidat komentář
S halštatským nálezem v Býčí skále je to tak, že čím víc se o něj zajímáte, tím víc vás udivuje a nutí vás o něm zjišťovat další a další informace. A tak se mi dostala do rukou tato starší publikace menšího rozsahu, o které jsem si nejdřív chybně myslel, že mi nic moc nového asi nepřinese. Ale dozvěděl jsem se z ní opravdu dost!
Kniha má tři části. První se věnuje právě výše zmíněnému Wanklovu nálezu. Jsou zde uvedeny nejen známé citace z Wankelových Obrazů z Moravského Švýcarska, ale i méně známé pasáže z Wankelova ručně psaného katalogu nálezů, z dalších článků publikovaných v tehdejších vědeckých periodikách, ale i například z textů jeho dcery Vlasty, která se výkopových prací účastnila. Všechny tyto informace podávají důkaz, že ač byl Wankelův výzkum později hodně podceňován pro nízkou vědeckou úroveň, ve skutečnosti vzhledem k tehdejším možnostem (např. osvětlení archeologických výkopů loučemi) jej provedl poměrně důkladně.
Součástí první části je popis nejdůležitějších artefaktů a i přehled možných teorií, co se mohlo v Býčí skále stát, s jejich kritickým vyhodnocením. Snad jen chybí teorie J. Dvořáka o postupném ukládání těl v Předsíni jeskyně.
Druhá část je nejzajímavější - týká se válečné výroby za 2. světové války - jednak v železničních tunelech poblíž Tišnova a hlavně válečných úprav v Býčí skále, Výpustku a v Drátenické jeskyni. V této části je citován Deník speleologických výzkumů Norberta Havlíčka, velmi zajímavé postavy historie Moravského krasu, který prováděl v jeho střední části se svou kolegyní Lídou Danielovou virgulářský a speleologický výzkum (dost šíleným způsobem těžili Předsíňovou jeskyni). Havlíčkovi se podařilo během stavebních úprav dostat několikrát do výše zmíněných jeskyní a deníkovou formou popisuje postupné změny vnitřních prostor. Získával informace o archeologických nálezech, které dělníci při úpravách nacházeli a dokonce díky své známosti s vedoucím těchto projektů dokázal zabránit i největším škodám na Býčí skále (mělo tu být vybudováno dokonce i patro).
Třetí, nejkratší část knihy se týká historie speleologických objevů na Býčí skále. Vše je napsáno populární a čtivou formou. Kdo se chce dozvědět o Býčí skále nějaké informace, doporučuji začít touto publikací.
Velmi zajímavá populárně-naučná studie poskytující ucelený přehled historie objevování Býčí skály. Ačkoliv bydlím kousek, měl jsem jen matné povědomí o významu nálezů. A to i přesto, že vykopávky byl prováděny z dnešního pohledu chaoticky a lokalita byla už předtím několikrát "překopána", takže to co nás dnes udivuje, je s největší pravděpodobností pouze torzo původního stavu.
Daleko zajímavější jsou dohady, co se vlastně v jeskyni odehrálo/odehrávalo. I v tomto směru podávají autoři ucelený přehled všech teorií, včetně jejich postupného vývoje v souladu se společenskými náladami.
Pro zájemce o historii určitě doporučuji.