Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Stínadelská trilogie série
1. díl >
1. slovenské vydanie legendárnej knihy Jaroslava Foglara, preložil Peter Glocko
Přidat komentář
Kniha mého dětství. Komiksové sešity jsme měli tak "očtené" že se rozpadaly a s knihami to bylo podobné.
Akorát jsem neměla ráda Mirka Dušína..ale zato Červenáček a Rychlonožka,to byli moji "koně".
Hrozně jsme to tehdy prožívali- a vlastně i teď když se k foglarovkám dostanu,zjišťuju,že kouzlo trvá.
Bylo to naše dětství tak nějak prostší. Stačilo nás ráno vypustit ven "se slepicemi" a večer nás zase zavřít- o zbytek jseme se postarali sami..
Knížku jsme četla někdy na základní škole. Dodnes si pamatuju, jak se mi líbila tajemná atmosféra Stínadel a hrozně jsem toužila tam bydlet. Dnes už to tak neprožívám :-) Ale příběh se mi líbí pořád, ráda jsem se vrátila do dětských let...
Úžasný, nestárnoucí příběh, který určitě nejen ve mně vyvolal silný pocit a touhu něco takového zažít. Mít takovou klubovnu... A proč u nás v zapadákově nejsou taková temná místa, spletité uličky, velká dřevěná vrata, kočičí hlavy nesoucí pleskot mých nohou a proč neznám někoho, kdo nosí žlutý špendlík?
Dodnes mě těší, že moje mládí provázel Foglar a jeho Rychlé šípy spíš než dnešní čarodějové a Mládí v hajzlu.
Jaroslav Foglar napsal spoustu skvělých knih, ale málokterá se může pochlubit takovou atmosférou jako Stínadelská trilogie. Pří čtení jsem se cítil, jako kdybych byl šestým členem Rychlých šípů a prožíval všechno dobrodružství s nimi. Záhada hlavolamu má neuvěřitelné kouzlo, které nevyprchá ani po dvaceti letech a pátém přečtení. A pořád je stejně napínavá.
Slovem "kult" by se mělo pokud možno co nejvíce šetřit a štve mě, když se jakákoliv pakulturní blbost označuje za "kultovní".
Tady však říkám KULT, na tom trvám, zde stojím a nemohu jinak! :-)))
No jo, málem bych na tento bestseller pro prepuberťáky zapomněl! Kultovní věc, z které i po opakovaném přečtení běhá mráz po zádech. Aneb kdo z nás po přečtení nechtěl alespoň na týden žít v Praze!?
Úžasná knížka, jako malá jsem vždycky strašně chtěla být Vont a bydlet ve Stínadlech =D dodnes ji ráda čtu znovu. Takových pěkných knížek není nikdy dost =)
Četla jsem to už jako dospívající a teď jsem se k tomu vrátila. Knihy Jaroslava Foglara jsou napsané takovým způsobem, že to můžou číst čtenáři všech věkových kategoríí.
Při zážitcích Rychlých šípů jsem měla husí kůži, srdce až v krku a pocit, že to vše prožívám s nimi.
V tejto knihe som sa prvykrat zoznamila s Rychlymi sipmi... Pribeh Jana Tleskaca, precitany este v starom kostole a nasledne v klubovni - no husia koza na chrbte a zneistenie, ci je pribeh s vrazdou fakt pre deti a knizka sa k nam do detskej nedostala omylom :D
Mena ako Losna a Maznak ma matali aj v snoch a fascinovala ma hierarchia Vontov, rozdelenie a usporiadanie naroda v klukatych ulickach... A do toho velmi roznoroda 5ka kamaratov z RŠ , prenasledovana famoznym Bratrstvom kočičí pracky ;)
Tamˇ-tam vs. Zberač... Opisovanie časopisov už dnes decká nezažiju... A asi ani taketo dobrodruzstva (pokial sa trebars nezucastnia zazitkoveho tabora a pod...)
Pane Foglar , 5* !!!
Je to ta nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla a budu číst společně s knihou Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta!!!
Ve svých třiceti jsem udělala neuvěřitelný objev. Ten Foglar s jeho Rychlými šípy je neuvěřitelně čtivý a napínavý. A já jako malá četla dívčí romány - nuda. Jak se říká: pozdě, ale přeci.
Skvělá, napínavá klasika s hlubším smyslem, která i dnes může zábavným způsobem pomoci dětem najít vztah k hodnotám jako je čest, kamarádství a soudržnost a ukázat i jiné zajímavé možnosti trávení času než je televize, mobil nebo počítač. Bylo by fajn slyšet na hřišti místo peprných výrazů zase jednou poetické: "Mor a neštovice na vás, vy plantážníci!" :)
Klasika. I když jsem vyrůstal spíše na Štorchovi, Karatovovi, Verneovi a Mayovi, ani Foglar mě neminul a nebylo to špatné čtení. Dnes mi připadá Foglarův styl úsměvný, ale jako kluk jsem to hltal, div jsem se nezakuckal.
Četl jsem to nedávno a přečtu si to znova, protože tohle je opravdu dobrodružné, napínavé i legrační. Nevím, jak to mohl Foglar všechno vymyslet.
Moje oblíbená knížka z dětství - každou stránkou, každou větou, každým slovem jsem se vracela několik let zpět a opět se zatajeným dechem prožívala dobrodružství ve Stínadlech. Příběh Jana Tleskače ve mě znovu probudil mrazení v zádech. Vždy se k foglarovkám ráda vrátím, možná si i v brzké době pustím televizní seriál :-)
Je trochu pro zlost, když znáte seriál a pak až teprve knihu. Proto jsem v některých chvílích nebyla překvapená, což ovšem nic nemění na tom, že jsou Stínadla místem strašidelným.
Mrzelo mě to, když s Červenáčkem nemluvili téměř tři čtvrtě knihy a on se příliš neobjevoval.
Nejvíce mě mrazilo ze zápisů v deníku Jana Tleskače.
Foglarovky....knížky mého dětství, já je milovala. S chutí si nějakou přečtu ještě dneska.
Štítky knihy
zfilmováno tajemství foglarovky Rychlé šípy Jaroslav Foglar, 1907-1999 Stínadla pro chlapceAutorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
Po desítkách let přečteno a - opět jedním dechem. Tentokrát se syny, kteří při čtení ani nedýchali. Foglarovky je vzaly za srdce, a tato, tak ta je prostě nej. Před panem autorem se dá jen smeknout!