Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Stínadelská trilogie série
1. díl >
Hlavní roli v knize hraje chlapecký klub Rychlé šípy, již dříve čtenářům známý z komiksů. Foglar v knize poprvé představuje záhadnou čtvrť Stínadla a organizaci Vontů, hlavolam zvaný „ježek v kleci“ a ztraceného vynálezce Jana Tleskače, motivy později využité v dalších knihách, které se následně staly téměř kultovní součástí české kultury. 4. vydání v Olympii, dotisk 1999... celý text
Přidat komentář
Co říct o knize, která je pro starší generaci naprostou klasikou literatury pro mládež? Příběh o přátelství skupiny mladých chlapců a jejich dobrodružství spojených s návštěvami sousední, ne úplně přístupné, městské čtvrti Stínadel, kde pátrají po tajemstvích spojených s jejich obyvateli Vonty, jejich uskupením, hlavolamem zvaným Ježek v kleci a jeho někdejším vlastníkem učněm Janem Tleskačem.
Knihu jsem četl kdysi dávno, teď jsem se k celé sérii v rámci výzvy vrátil. Foglarův jazyk se čte krásně, ale v dnešní době se spoustou jiných lákadel už příběh Rychlých šípů netáhne tak jako kdysi...
Byl to krásný návrat do dětství. I po tolika letech byla kniha velmi napínavá a těšil jsem se na každou další stránku.
Neuvěřitelná klasika, přečteno teď ve 32 letech po takové době co jsem to četl naposled jako špunt a je to stejně napínavé a skvěle napsané jako tehdy.
Naprostá klasika, jak autor tak kniha. Starším vůbec není potřeba psát něco o obsahu, známe ji všichni. A mladším je to zbytečné, nikdy nemůžou pochopit atmosféru předrevolučních let a pocit číst takovou knihu v té době. Doporučuji. Nostalgie.
Vůbec nechápu proč jsem to nečetla dřív a přitom příběh i téma je mi víc než známo právě z mladých skautských let...asi bych to tak neocenila, ale ted je pro mě nemyslitelné si o téhle partě nepřečíst další knihy, případně i jiné tituly protože předpokládám že budu stejně nadšená.
Přísahám, že nikdy nezapomenu na leknutí, kdy RŠ hledali ve zvonici deník JT a nám doma praskla žárovka. Málem mě klepla pepka. Byla jsem tam totiž s nimi....Nejkrásnější knihy mého dětství.
Rychlé šípy byly hrdinové mého dětství. Společně s romány od Lanczové jsem ve škole pod lavicí louskala všechny Foglarovky, které mi přišly pod ruku. A přála jsem si, abych se mohla také prohánět po Stínadlech. Nádherná kniha, která rozhodně není jen pro děti a mládež. Má pořád co dát i dospělým.
Za komunistů byl Foglar zakázaný, proto jsem byl smutný, že si nikdy tuto knihu nepřečtu. Doma jsme měli Stínadla se bouří (druhý díl), ale jedničku jsem do revoluce neměl v ruce a jen jsem se domýšlel, co v ní asi je. Je to klasika a těžká nostalgie a zároveň místy až hororové - hlavně pro malé děti, ale o to radši to poslouchají. Teda aspoň ty moje děti :-)
Moje srdeční záležitost. Jako děti jsme nesčetněkrát slyšeli audio nahrávku. Teď jsem se konečně i dopracovala k tomu si přečíst knihu. A moc se mi to líbilo. Bylo tam toho o mnoho víc a byl to zážitek.
Hlavními hrdiny jsou hoši z klubu Rychlých Šípů, konkrétně tedy Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček. Jsou to nerozluční kamarádi a zažívají spolu různá dobrodružství. Jednou se zapletou do záhady jednoho hlavolamu a zažijí adrenalin , který ještě nezažili. Při četbě jsem se moc bavil a zažil stejný adrenalin, jako hoši Rychlých Šípů. Rozhodně doporučuji a dávám pět hvězdiček z pěti.
Skvělé, skvělé, skvělé. Už jsem sice myslím odrostl z kategorie „mládež a děti“, ale přesto jsem si knihu velice užil a hned se pustil do dalšího dílu. Velice doporučuji. Atmosféra fantastická. Mírná utopičnost Rychlých šípů nevadí.
Krásná vzpomínka na mládí. Příběh znám nazpaměť, ale spíše díky televizním zpracováním. Knihu jsem až doteď nikdy nečetla. Ale potřebovala jsem knihu s ilustracemi do výzvy. Je to takové příjemné oddychové čtení.
Kniha je nenáročná, pro mladší čtenáře. Mě osobně nějak extra nebavila. Byla zajímavá, ale styl psaní mě nudilo.
Tuhle knihu jsem poprvé četl někdy před 25-30 lety a shodou okolností se mi teď dostala znovu do ruky, a to ve věku, kdy už dávno nejsem cílovou skupinou. Optika, kterou se na tenhle příběh nyní dívám, je samozřejmě úplně jiná, v něčem na mě působí Záhada hlavolamu po těch letech trochu naivně, ale na druhou stranu mi přijde, že jsou v ní nadhozena i témata, která naší společností stále rezonují, jakkoli se doba technologicky i jinak změnila. Nebudu tady rozebírat, jaké mediálně známé jedince naší doby mi připomínají Em nebo Mažňák, protože si je jistě dokáže každý představit sám. Chtěl bych ale s odstupem mnoha let potěšeně konstatovat, že přestože je kniha především klasickým příběhem pro mládež, i dospělí si v ní mohou najít něco navíc, takříkajíc ze svého světa.
Kdysi jsme v šesté třídě dostali jako povinnou četbu Boj o první místo. Tenkrát mě četba Foglara vůbec nenadchla a řekla jsem si, že nic dalšího od něj číst nebudu. Po patnácti letech se mi do rukou dostala Záhada hlavolamu a já se rozhodla zjistit, proč je tato kniha tak oblíbená. Příběh mě pohltil hned po přečtení prvních stránek. I když jsem tušila, kdo tajemný Em je, nemohla jsem knihu odložit, dokud jsem nedočetla poslední řádku o tajemném hlavolamu Jana Tleskače.
Štítky knihy
zfilmováno tajemství foglarovky Rychlé šípy Jaroslav Foglar, 1907-1999 Stínadla pro chlapceAutorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
Na Foglarovi jsem vyrostl, ale když jsem si teď přečetl pár jeho knih, tak jen Hlavolam a Rychlé šípy jsou čitelné - vše ostatní čpí patosem a opěvováním mladické krásy (ti zlí jsou většinou škaredí...)