Záhada Modrého vlaku
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/9747/bmid_zahada-modreho-vlaku-WkR-9747.jpeg
4
521
521
Hercule Poirot série
< 6. díl >
Každý může zažít svou vlastní detektivku, tvrdí Hercule Poirot své náhodné spolucestující Katherine. Ani velký detektiv netuší, jak blízko je pravdě. V Modrém vlaku dojde k vraždě, jejímž motivem může být loupež, láska, nenávist… Zprvu široký okruh podezřelých se postupně zužuje, i když dlouho nemá jasno ani policie. Jen Hercule Poirot postupuje v případu a odhaluje falešné existence, falešné city i pokřivené vztahy. Ví, na koho se obrátit, kde získat důležité informace – díky své mezinárodní pověsti má také mezinárodní kontakty. Katherine prožívá nejdůležitější chvíle svého života. Nečekané zbohatnutí ji přivede do nejvyšší společnosti, v níž nejen zažije svou vlastní detektivku, ale také pozná lásku. A protože je to žena chytrá a vnímavá, zaujme samotného Poirota, jenž její lásku ochrání od všeho zlého, dokonce i od podezření z vraždy.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Mystery of the Blue Train, 1928
více info...
Přidat komentář
Pořád mi přicházelo na mysl srovnávání s Vraždou v Orient-Expresu, ale to není úplně namístě. I tady se stane promyšlená vražda v luxusním vlaku, kterou brilantně vyřeší Hercule Poirot, neudělá to ale na první dobrou, dokonce na nějakou chvíli skončí ve vězení nesprávný člověk. A navíc tady jde o vraždu loupežnou, detektiv se tedy nemůže spokojit s vyslechutím cestujících, ale musí sledovat stopu slavných rubínů ve světě. Více než v Orient-Expresu se tady ke slovu dostanou další postavy a jejich pohled, pokud si to správně pamatuju. A je jich několik - přiznávám, že jak jsem to nepřečetla na jeden zátah, tak jsem průběžně zapomněla, kdo je to slečna Lenox a slečna Zia, ale hlavně že jim slavný detektiv na konci poděkoval :)
Ja mam voci A. Christie absolutne zaslepeny postoj a nie je kniha, ktora by sa mi od nej nepacila. Ci uz je slabsia alebo lepsia, docitam ju dokonca so zatajenym dychom. Nie nadarmo sa jej hovori aj kralovna detektivok, lebo to skutocne je.
Děsně jsem se ztrácela. Možná to je mým zběsilým tempem, kterým teď procházím. Ale jinak je to kvalitní četba.
Autorka napsala i lepší věci, to ovšem neznamená, že by tato detektivka nestála za přečtení. Chce to jen vhodný čas a správnou náladu, pak se spokojenost bezpečně dostaví. Takže za mě hvězdy s tím, že kdyby to bylo možné, tak bych ještě půlku hvězdy přihodil.
Opět skvělá detektivka. Agatha Christie a Hercule Poirot nepřekonatelná dvojka.
Milionářova dcera odjede s obrovskými rubíny vlakem na rivieru, v paříži vysadí svou služku. Tajně ale jede za svým milým, jenže se najde ve vlaku zavražděna. Policie si myslí, že vraždu spáchal buď vlakový lupič (rubíny byly ukradeny) , nebo její milý, známí šarlatánský podvodník který vydírá ženy. Avšak do případu se zaplete Poirot a policii vysvětlí, že z psychologického hlediska to Hrabě De la Roche (její "milovaný") být nemůže a vlakový lupič je nepravděpodobný. zaměří se na jejího manžela Dereka. Byl ve velkých dluzích, a náhlou smrtí své ženy, kterou nemiloval, by získal obrovské jmění. Avšak Poirot pomocí svých "šedých buněk mozkových" vypátrá ne Dereka, ale vraha.
Nikde na světě byste nenašli tajnůstkářejštího člověka něž je Hercule Poirot. Je velmi velmi sebevědomý člověk, který o sobě sice říká pravý opak, cituji: "Mais oui, c'est vrai, jsem velice skromný člověk". Svojí malou tlustou postavu si vyvažuje svým obrovským navoskovaným knírem. Vždy jedná s klidem a rozvahou; nic ho nevyvede z míry. Jeho hlava nabývá vaječitý tvar s pleší a s pár vlásky na čele. Opravdu přemrštěně moc se stará o svoje oblečení: Aby bylo vždy čisté, vhodné a narovnané. Oči mu září Zeleným světlem jako kočce, nad kterými se ukrývá nevýrazné obočí.
Myslím si, že kniha je poměrně hodně složitá. Je zde zamotáno několik příběhů, jmen, vztahů, míst, což vyvolává v lidech zmatenost, mlhavost. Avšak některým pár lidem co mají skvěle fungující mozek, by mohla kniha přijít dobrá, ba úžasná. Komplikované vztahy mezi lidmi a věcmi utvářejí knihu, myslím, alespoň trochu zajímavou, tudíž pro lidi přitažlivou. Mě osobně se kniha líbila, byla pro mě velmi čtivá. Byl jsem s knihou prakticky furt, kdy se to dalo. Rád bych knihu zvážil jako nadprůměrnější, mezi knihami, ale ne víc než průměrnější mezi knihami s Poirotem.
Trochu slabší Poirotovka. A na můj vkus to bylo poněkud překombinované. Hodně navštívených míst, hodně postav do něčeho zapletených. Vražda, drahokamy pravé i falešné, loupež, tajemný Markýz, tajemný hrabě, milionář, dědička...Asi chápu, proč sama Agatha tohle své dílo moc nemusela. Ale na druhou stranu to ani není nic co by fanouška vyloženě urazilo. Průměr.
Kniha byla na můj vkus velmi složitá a musela jsem se několikrát vracet, abych pochopila význam. Ale jsem si jistá, že kniha má své fanoušky
Agatha Christie prostě uměla! Vraha jsem neuhádla a božský Poirot mi opět dokázal, jak skvělé jsou jeho šedé buňky mozkové. Doporučuji
Vyšetřuje H. Poirot. Na knihách A. Ch. se mi líbí, že až do úplného konce nemám představu, kdo je vrah.
Přiznám, že ač naprosto nekritická milovnice knih od Agathy, musím říci, že tato kniha nepatří k mým TOPkám od této autorky. Nicméně i tak jsem si ji po letech znovu přečetla, shlédla i příslušný díl seriálu a jsem v podstatě spokojená.
Ufff, s touhle detektivkou mám trochu problém. Názvem mi to trochu připomíná Vraždu v Orient-Expressu, která je tak skvělá, že mám kvůli tomu Záhadu Modrého vlaku dost zastíněnou a rozmlženou. Dojem to na mne udělalo průměrný, spousta postav, které si z valné většiny ani nepamatuju. Napsané to bylo dobře, ale celkově to spíš vidím na průměr. Moc toho ve mne kniha nezanechala.
Agatha to na nás zkouší trochu Jiným stylem. Místo uzavřeného prostředí, kde Hercule Poirot vyniká ve vylučovacích metodách za pomocí šedých buněk, zde má otevřené prostředí, kdy vrahem může být kdokoliv. Ale i s tím se vypořádá, i když závěr je trochu rozvláčný.
Nějak jsem se nemohla začíst, ale možná jen knížka nepřišla ve vhodnou dobu. Není špatná, ale připadla mi tuctová, zaměnitelná.
Pro mě klasika v nejlepším slova smyslu. Naskočila mi vzpomínka na film, ale naštěstí jen zčásti (=výhoda opotřebované hlavy :-)) - takže jsem si to užila dvojnásob: sledovala jsem chování toho, koho jsem si jako vraha pamatovala (a pamatovala jsem si ho správně - a bavilo mě sledovat, jak A. napovídá, ale za chvíli vás zase odvede pryč - tohle umí bezvadně!), ale zároveň se pro mě chystalo překvapení v podobě ... Přečtěte si, doporučuji.
Štítky knihy
vlaky detektivní a krimi romány Hercule Poirot Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Za mě super :)