Záhada panství Bainbridge
Laura Purcell
Když se mladá vdova Elsie přestěhuje na venkovské sídlo svého zesnulého manžela Ruperta Bainbridge, čeká ji kromě chladného přijetí od služebných a nekonečných hodin osamění i temné překvapení. V podkroví nalezne zvláštní dřevěné figuríny zvané tiší společníci. Brzy se v domě začnou dít prazvláštní věci – netrvá dlouho a řada nešťastných a nevysvětlitelných nehod začne Elsie přerůstat přes hlavu. Elsie se tak potýká nejen s duchy své minulosti, ale i se silami, nad kterými pomalu ale jistě ztrácí kontrolu. Když při strašlivém požáru skončí zmrzačená v ústavu pro duševně choré, má konečně možnost vyprávět svůj příběh – nic jiného jí ani nezbývá: buď pravda, nebo šibenice. Postupně chápavému doktorovi Shepherdovi odkrývá svůj příběh, ve kterém se prolíná lidské zlo s běsy dávné minulosti. Uvěří doktor jejímu příběhu a uchrání ji od oprátky?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
The Silent Companions, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Příběh vypráví Elsie, která je zavřená v ústavu pro choromyslné a je obviněna z vražd, které se v sídle stali a čeká na soud.
Děj se odehrává ve třech časových linkách:
rok 1865, deníkové zápisky 1635 a vzpomínky na dětství.
Elsie po smrti manžela se musí postarat o rodinné dědictví - venkovské sídlo Bainbridge jenže neví, že sídlo je už leta opuštěné a zchátralé. Elsie na sídle nikdo nečeká jen služebnictvo, které je neochotné a podivné. V sídle panuje velmi zlá a ponurá atmosféra a k tomu ti podivní tiší společníci...
Záhada panství Bainbridge je dobře napsaný horor z hodně děsivou atmosférou
Povedená kniha s perfektním hororovým nápadem a značně znepokojivou atmosférou.
Já jsem spokojena, moc se mi příběh líbil a byl i skvěle, ač celkem předvídatelně ukončen.
Pěkné čtení!
Budu bohužel asi trošku vybočovat, ale já nevím, prostě to nebylo ono :/
Knížka byla napsaná skvěle, moc dobře se četla, ale čekala jsem prostě mnohem víc.... wow efekt a ten se nějak nekonal.... konec byl dost předvídatelný.
Myslím, že to bylo rozjeto velmi slibně, ale prostě se z tohoto tématu dalo vytřískat mnohem víc.
Takže já hodnotím jako průměr, ale mrzí mě to, moc dobrý potenciál jen plně nevyužitý :/
Bezvadné strašidelné čtení. Dokonce jsem knížku o půlnoci odložila, abych ve čtení pokračovala ve dne, jelikož se mne zmocnil o neblahé tušení, že se mi doma zhmotní nějaká namalovaná postava. Takže - je to fakt horor, přičemž pěkně popisované zchátralé panství tu hraje zásadní roli. A zároveň jde při čtení řešit možnou kriminální zápletku, no, co si víc přát?
Podotýkám, pro větší literární fajnšmekry - na rozdíl od řady podobných horůrků, kterých je všude plno, je Záhada panství Bainbridge napsaná dobře, svižně, poeticky, bez hromadění klišé a - to i přes to, že vlastně nemá valné literární ambice, vždyť je to brakový žánr... Prostě jako čtení pro zábavu vřele doporučuji. Knížku koupím i jako dárek.
Je také dobře přeložená.
Příběh Elise,která se po smrti manžela musí postarat o rodinné dědictví -venkovské sídlo Bainbridge,ale to netuší ,že je panství dlouhodobě opuštěné,zchátralé a služebnictvo,které zde zbylo podivné a neochotné.
V ději se střídají tři časové linie.Ale právě na dědičce Elis je,aby tajemství panství ,které je ukryto v hluboké minulosti rozkryla.
Docela strašidelná ,čtivá duchařina.
Po pár průměrných knihách zase jedna kvůli které budu ráno rozmrzelá, protože nevyspaná. Ale mě to za to stálo. Taková Darcy Coates se může jít se svými "horory" klouzat. Příběh nám vypráví němá zmrzačená Elsie - zavřená v ústavu, obviněna z vražd. Dějová linka je z roku 1865, deníkové zápisky z roku1635. Elsie jako mladá vdova zdědí panství, ve kterém se tedy dějí věci. A korunu tomu dávají "tiší společníci". Konec mi tedy autorka vůbec neulehčila :-)
Už jenom ponurá obálka starého domu navozuje atmosféru této knihy ...
A ten dům Elsii opravdu nic pěkného nechystá .... je to uzavřená třináctá komnata plná zla, a když přicházejí tiší společníci, je její osud naplněn ...
Tolik kostlivců dům skrývá .... a komu tu vlastně může Elsie věřit ?
Tento žánr příliš nečtu, ale zápletka byla dobře vystavěná a kniha mne zaujala ...
I když teď už vím, že takovému panství je lépe se vyhnout .... doporučím.
Záhada panství Bainbridge je velmi solidně napsaným, mysteriózně laděným příběhem plným napětí a s příjemně ponurou, místy i temnou atmosférou. Máte-li rádi knihy odehrávající se v domech, v nichž se dějí nadpřirozené věci (ala Darcy Coates), tak tady si určitě přijdete na své - s tím, že tahle kniha je ale určitě minimálně ještě o level lepší než knihy Darcy Coates.
Autorce se podařilo skvěle vykreslit prostředí, v němž se kniha odehrává - to panství jsem měla přímo před očima a tu určitou tíseň, která z toho místa vyvěrala, jsem dost cítila - v tom byla autorka velmi přesvědčivá.
Zajímavým momentem knihy je to, že hlavní hrdinka z nějakého důvodu končí v stavu pro choromyslné a vypráví svůj příběh lékaři (=to není spoiler). Z toho, jak je tato postava vykreslená, vyplývá, že hlavní hrdinka není vlastně úplně spolehlivým vypravěčem, což je něco, co mi třeba tady osobně dost sedělo - autorka to tak tím pádem nechává na čtenářích, aby si sami pro sebe rozhodli, zda popisované události jsou pravdivé, či nikoliv.
Pokud jsem měla s něčím problém, bylo to střídání ve dvou časových liniích příběhu (hlavní linka v 19. století a pak deníkové zápisky ze 17. století). Ty časové linky mi totiž v určitém aspektu trochu splývaly. Ani ne tak obsahově, jako spíš vykreslením dobových reálií - ač se jednalo o dvě různá historická období, já měla dojem, že jsem pořád v jednom stejném století, jako by se v tom období mezi 17. a 19. stoletím nic nezměnilo.
Jelikož už hororových příběhů mám načtených trochu víc, stejně tak knih z žánru napětí, musím přiznat, že jsem necítila tolik strachu či mrazení v zádech, jako by mohli pociťovat čtenáři, kteří s těmito žánry třeba začínají. I proto nehodnotím naplno. Atmosférické čtení to určitě je, ale každý čtenář tu míru strachu, záchvěvů obav, nejistot atd. bude vnímat prostě jinak, no... Na mne to třeba nepůsobilo na 100 %, ale na někoho jiného by klidně mohlo...
Každopádně 4 hvězdy mi tu přijdou na místě. Kniha určitě svému žánrovému zařazení ostudu nedělá. Je to solidně napsané, velmi čtivé, napínavé a já si to užila.
Určitě bych nechtěla takového dřevěného společníka ! Brrrr, ještě teď mám husí kůži !
Už samotný název a obal knihy slibuje dobrou dávku napětí a pak červený podtitul dává tušit, že se jedná o příběh strašidelný, ba přímo hororový. Ano, je to příběh plný zla, temných sil, které nezastaví ani čas a táhnou se napříč staletími. Ještě po dočtení jsem dlouho o tomto příběhu přemýšlela, neboť samotný konec mě nějak neuspokojil... Bylo zřejmě záměrem autorky nechat místo čtenářově fantazii či intuici. Ale vlastně proč by to tak nemohlo být ? Temné síly se nevzdávají, zlo je všudypřítomné.
Výborné čtení, které vás naplní strachem, děsem i znepokojením !!!!!!!!
Pěkně napsaný strašidelný příběh. Kniha se dobře četla a tři dějové linky, které se ve finále spojí neměly chybu.
Prvních 50 stran jsem se trochu obávala, zda bude příběh stát za to, ale poté jsem se zorientovala a nakonec jsem nemohla až do jedné ráno přestat číst! Bylo to nakonec dost strašidelné a i lehce thrillerové. Do poslední stránky jsem váhala, zda je to strašení opravdu nadpřirozené nebo je to všechno komplot nějaké jiné postavy.
Pokud máte rádi strašidelné knihy a nevadí vám, že se děj odehrává mezi 16.-19. století, je toto určitě titul přesně pro vás. Bohužel Moba nenechala knize anglickou obálku, tím pádem kniha zapadla a není moc vidět. Správně se má jmenova Tiší společníci.
Kniha si určitě zaslouží pozornost. Zvlášť nenasytů po strašidelných domech (ala Darcy Coates :).
Konečně dobrý horor! Na rozdíl od knih Darcy Coates, kterým se tato kniha tématicky podobá, se tady setkáte s lépe, chytřeji a složitěji vymyšleným a uvěřitelným dějem a také je tu trochu více té hrůzy. Ale nebojte se, já jsem poměrně velký strašpytel a u této knihy jsem se bála jen při čtení v nočních hodinách (což mimochodem nebyl moc dobrý nápad...).
Takže máme tu tajemné sídlo, náhlý a podivný skon pána domu a záhadnou minulost vdovy. A po nálezu tajemných dřevěných soch v podkroví se naplno rozvine hororová linka. Nápad s tichými společníky je originální a atmosféra podivného panství s neutěšeným okolím, nuznými a nepřátelskými vesničany a záhadnými nehodami spojenými s domem je výtečně vykreslená a opravdu hutná. Pohybujeme se mezi 3 linkami, které se na závěr propojí, všechny jsou srovnatelně tajemné a strašidelné.
Je to opravdu mistrně napsaný soft horor. Jsem velmi spokojená a knihu milovníkům lehkého strachu doporučuji.
Téma tichých společníků bylo moc zajímavé a musím říct, že jsem měla místy hodně husí kůži. Kniha se skvěle četla a moc se mi líbilo, jak se dějové linky pěkně protly. Jen ten závěr mi přišel zbytečně překombinovaný.
81%
Proč jí tedy tak bušilo srdce? "Ale já se bojím, Sáro. Bojím se toho cikánského společníka a té ženy s dítětem na klíně. Něco na nich není v pořádku. Připadají mi...zlí.
Na tuto knížku jsem se těšila a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Originální horor od začátku s temnou, mrazivou, ponurou, tajemnou atmosférou a nečekaným závěrem, který se mi moc líbil. Autorka má fantazii na rozdávání, její tiší společníci, to bylo fakt něco.
Knížku určitě doporučuji, užijte si ji!
Tiší společníci byli opravdu hrůzu nahánějící postavy, hororové scény v jejich režii považuji za ty nejpovedenější a zároveň nejstrašidelnější. Děsivou atmosféru pomáhalo vytvářet i ponuré sídlo. Věci, které se pak v něm odehrávaly, naháněly husí kůži a s blížícím se závěrem napětí sílilo a smyčka se utahovala. Závěr mě překvapil, ale nešokoval. Postrádala jsem však odpovědi na některé otázky. Spoustu si jich měl čtenář domyslet sám, což mě zklamalo. Na další autorčinu knížku jsem však hodně zvědavá.
Byť se v žádném případě nejedná o dokonalé dílo, rozhodně si svou pozornost zaslouží. Po „čajíčkách“ (rozuměj hororech) od Darcy Coates tu máme konečně pořádný horor, u něhož se budete bát.
Tohle mě hodně bavilo, je to povedený příběh a přestože má pomalejší tempo, celou dobu si udržel moji pozornost. Nemůžu říct, že bych se u četby nějak bála, to ne, ale má to vynikající atmosféru. Staré šlechtické sídlo ve dvou časových rovinách - 19. a 17. století, ponuré podzimní a zimní počasí, hladoví otrhaní vesničané vrhající nepřátelské kradmé pohledy, všude vládne atmosféra zmaru. Do toho se objeví tiší společníci - velké dřevěné figurky jako živé...
Celé to trochu připomíná gotický román. Pomalý děj pomáhá dotvářet plíživou a tajemnou atmosféru. Pochválit musím i závěr, lepší snad ani vymyslet nešel.
Váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale za určitou originalitu a za velkou poutavost dávám vyšší hodnocení a doporučuji.
Po dlouhé době jsem si vzala knihu v žánru horor - gotický román.
Kniha mi dala všechno co jsem očekávala, dobře zpravovaný strašidelný příběh ...
Pro mě jednoznačně jedno z největších literárních překvapení letošního roku, knihu jsem zhltla za dva dny a neskutečně mě bavila - strach se střídal se zvědavostí a musela jsem číst dál až do famózního finále - pokud u nás bude vydána další autorčina kniha - a v to doufám - hned dělám předobjednávku :-) Skvělé!
Co nejvíce vyzdvihuji je tajemná atmosféra okolo obou dějových linek.Horory moc nečtu,ale tato kniha byla skvělá i bez většího nadpřirozena.A ti společníci to byl fakt nápad.
Štítky knihy
Anglie anglická literatura anglický venkov horory duchové a přízraky strašidelné domy vdovy staré domy duchařské romány anglické romány
Kniha se mi moc líbila. Skvělá zápletka jen se mi děj zdál chvílemi až příliš zdlouhavý, ale jen v první části knihy. Oceňuji rozuzlení, do konce knihy čtenář netuší jaká je skutečnost. Oceňuji popisy které zajistí stáhnutí do děje.