Záhada školní půdy
Zuzana Pospíšilová
Alenka chodí do první třídy a moc touží zažít nějaké dobrodružství. Svěří se kamarádům ze třídy a nakonec vznikne pátrací parta. Ale kde vzít dobrodružství? Ve dne na nic nenarazili, a tak se rozhodli pro noční pozorování. Při něm Alenka, která bydlí naproti škole, uvidí ve školní budově rozsvícené okno. Není to okno v žádné třídě, ale na půdě. Děti se rozhodnou ho prozkoumat a po vyučování se tajně vypraví do půdních prostor. V zaprášené místnosti, ve které se v noci svítilo, neobjeví na první pohled nic neobvyklého. Jsou tam jen vycpaná zvířata. Ale jak to, že na stole není žádný prach? To je rozhodně potřeba důkladně prozkoumat. Alenka, Jana, Adam a Lukáš přemýšlejí, jak to udělat, aby se do školy mohli dostat v noci. Pomůže jim náhoda. Paní učitelka pro děti místo zrušeného školního výletu připraví spaní ve škole se spoustou her a zajímavých soutěží. Při té příležitosti se dětem podaří podívat se na půdu i v noci. To, co uvidí, je rozhodně překvapí.... celý text
Přidat komentář
Doporučuji jako ideální první čtení, případně jako čtení před spaním pro předškoláčky. Starším už bude příběh připadat trochu naivní, hlavně to rozuzlení. Celkově by se obsah dal shrnout dvěma větami, nicméně forma je povedená, velká písmena, krátké kapitoly a žádná složitá souvětí.
Přiznávám, že se mi kniha z edice První čtení šikovně hodila do letošní výzvy. A vnukovi se hodila do čtenářského deníku. Takže společnými silami jsme si přečetli hezký a nenáročný příběh Alenky a jejich kamarádů, od kterého jsme neočekávali nic víc než splnění úkolů.
Dětem (kluci 5,5 a 4) se líbilo, já osobně si myslím, že bychom zvládli i složitější text, mnohdy mi to přišlo dost triviálně napsané. Kluci se v podstatě na nic neptali, což je podle mě škoda. Když čteme složitější knihy, objevují nové slova (a mnohdy i já) a učíme se přitom. Ale jako samostatná kniha pro první čtení to bude určitě super.
Vhodná pro malé čtenáře k samostatnému čtení. Synovi se líbila. Fajn byly krátké kapitoly. Co se mi jako posluchači nelíbilo: Alenka řekla...Adam řekl.... Jana řekla.... Zeptáme se...Zeptala se jí....zeptal se Adam....nikdo se nezeptal....a pořád dokola, ale syn nic neříkal, takže jeho to nerušilo a tak je to v pořádku =)
Záhada školní půdy je lehce nadprůměrná záležitost, kterou brzdí dvě věci. Zaprvé nemusí každý dialog vypadat takto:
"Půjdeme?" řekl Pavel.
"Ano." řekl Karel.
"Tak jo." přidal se Evžen.
Velice nepříjemně se takový text čte a vytrhává z dobrodružství. No a když už mluvíme o příběhu, tak jeho konec je totální tragédie. Nepříjemné překvapení pro mne i pro dceru.
Dcerky se u toho i trošku bály, rozuzlení nebylo pro mě úplně nejnápaditější, ale dětem se líbilo. Hezké ilustrace.
Pěkná kniha a pro děti lehce napínavá. Starší syn se bál víc než mladší dcera.:-) Mohu doporučit.
Autorovy další knížky
2010 | Kouzelná třída |
2012 | Detektivové |
2010 | Školní detektiv |
2007 | Pohádky před spaním |
2017 | Podivná hra |
(SPOILER) Knížku jsem dostal v první třídě. Teď už jsem druhák, ale ta knížka je o čtyřech prvňácích, kteří odhalili záhadu školní pudy. Byli tam: sýkora, kuna, výr, kočka a krokodýl a hráli v noci karty. Ale nejvtipnější na tom bylo, že si pan školník neuměl zavázat tkaničky.