Záhada vyhaslých očí

10.09.2023

Tak jsem tuto knihu našla na půdě. Je pravda, že asi babička měla tuto knihu v oblibě, neboť si na ní vzpomněla. No tak jsem si to po mnoha letech přečetla. Připadala mi jako skoro anglické detektivky, ovšem tato byla v zasazena do českých reálii. Operaci oči, myslím, že dnes se operují běžně, ale tenkrát se to považovalo za zrůdnost, zdegenerovaná rodina hrabat, patrající amaterský detektiv+ opravdový to vždy byla směsice detektivek prvních republik.

16.12.2018

Nevěřil jsem tomu, ale je to opravdu skvost české literatury! Snad se nějaké nakladatelství ujme nového vydání, protože lepší detektivku těžko někdo napíše...

10.02.2017

Bilé myšky, zlý pejsek, roztomilý šílenec, lanovka v podzemí, kočičí hrádek s výtahem, strašidelný mlýn, rodová kletba, prostě jedienčný krvák a geniální gotický horor z českých luhů a hájů, bravo mistr Boček! Navíc podle skutečné události, proště jedinečný příběh, který nevymyslíte. (Prý detektivka se sci-fi prvky, kdepak žádný žánrový paskvil, dokonalá literatura je to!)

Pro příznivce této knihy doporučuji také - Hlava profesora Dowella (Běljajev) - mám k ní obdobné nostalgické vzpomínky vázané k dětství a k přečtení první "vážné" knihy.

Knihu Záhada vyhaslých očí napsal Viktor (Vítězslav) Boček (24.12.1901 - 6.5.1961), český herec nar. v Kutné Hoře. Záhada vyhaslých očí byla jeho jedinou knihou. Tehdejší kritikou byla zařazena mezi čtyři nejlepší prvorepublikové detektivní romány. Krajina, ve které se děj odehrává, není výplodem autorovy fantazie, ale je reálná, i když názvy jsou změněné. Děj se odehrává na zámku ve Slatiňanech, místní Švýcárně - dnes muzeum koní, Kočičím hrádku - zmenšenině hradu pro děti a na zřícenině hradu Rabštejn (okr. Chrudim). Knihu jsem si nedávno koupil z osobního zájmu a mile mne překvapila. Poutavý román, který se čte jedním dechem. Navíc - šílený vědec, který v knize vystupuje, vůbec nenahrazuje psí oči lidskými a naopak, jak se uvádí - což mne dosti uklidnilo. A myslím si, že tato informace dělá knize špatnou reklamu. Nevím, kdo na takový nesmysl přišel. Knihu vřele doporučuji.
V. Novák, spolumajitel zříceniny hradu Rabštejna u Chrudimi

19.12.2013

Tuto "skvělou" knihu mi do ruky vrazil můj táta coby páťákovi (1975) s tím, že něco takového jsem v životě určitě nečetl. On to četl taky jako kluk a moc se mu líbila. Byla v polorozpadlém stavu (částečně salátové vydání). Hned první stránku jsem přečetl jedním dechem, ale další se mi už vůbec nelíbily. Co mi vadilo, tak bylo, že jako správný znalec literatury jsem postrádal v této knize obrázky. Asi po 3 letech jsem se ke knížce vrátil a začetl se hlouběji. Pak už jsem jenom četl a četl. Thriller je proti tomu vánoční pohádka. Tak nějak si představuji brakovou literaturu - myšleno ale v dobrém.

Ať jsem se zeptal kohokoliv, nikdo tento titul neznal. Dokonce jsem ho půjčil i svojí třídní učitelce Hrazdírové. Učila češtinu na naší jazykové škole a přečetla snad všechno. Moc se netvářila, tohle neznala. Snad proto jsem měl pak u ní vždycky dvojku. Pán Bůh jí dej věčnou slávu i když spíš inklinovala k srpu a kladivu. Nikdy by ale svoji víru nezradila. Kdyby tenkrát dávali "Učitele roku", měla by jich jak Kája slavíků.

Knihu jsem pak půjčoval i ostatním spolužákům a všichni byli nadšeni a jeden dokonce tak, že mi ji nevrátil. Bohužel jsem zapomněl komu jsem jí tenkrát vlastně půjčil. Má-li z vás někdo moji knížku ZÁHADA VYHASLÝCH OČÍ , jejíž hřbet je přelepen zelenou textilní kobercovou pásku - klidně si ji nechte, ale styďte se ! Naštěstí jsem před 1/4 rokem sehnal za 40 Kč na internetu úplně novou ve skvělém stavu. Je pravda, že jsem ji sháněl alespoň 10 let, ale podařilo se. Rozhodně doporučuji přečíst. Viewegh, Moniová vám splynou v padesáti odstínech šedi, ale Záhada vyhaslých očí vám navždy utkví v paměti tak jako mně.

Dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás ji má ?