Záhady brdských lesů
Milan Syruček
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/200288/zahady-brdskych-lesu-200288.jpg
4
19
19
Jaká tajemna se skrývají v desítkách jezer a studánek, ve vrcholcích a hlubokých hvozdech Brd a jejich podhůří? Nejen o nich vypráví tato kniha. Zabývá se především novodobými záhadami brdských lesů. Prvorepublikoví vojáci z nich učinili střelnice, stavěli zde obranný pás Prahy, Wehrmacht odtud střežil nebe nad Evropou. Skončili zde svou životní pouť vlasovci i esesáci. Po válce zde byly v bunkrech, kam neměli přístup ani českoslovenští nejvyšší představitelé a generalita naší armády, za mnohatunovými ocelovými vraty a pod několik metrů tlustými stěnami z betonu ukryty prostředky, které mohly celou Evropu změnit v novou Hirošimu. Kde se skrývaly tyto bunkry, co se v nich konkrétně nacházelo, co dělali ti, kteří v nich žili? A proč měl být právě zde umístěn také americký radar? To jsou otázky, na které autor hledal odpovědi na brdských stezkách a ve vojenském pásmu, v dokumentech i výpovědích očitých svědků. Kniha je prvním souhrnným svědectvím o místech a skutečnostech, o nichž jsme ani nevěděli, že je neznáme; výpovědí o minulosti, bez nichž těžko pochopíme současnost. 232 stran + 16 stran barevných fotografií. 1. vydání.... celý text
Přidat komentář
Kniha je velmi čtivá a pro neznalého čtenáře se zájmen o historii nabízí mnoho zajímavých informací. Zasazení brdských tajemství do širšího kontextu je velmi užitečné.
Výpovědní hodnota knihy se mi jeví poměrně malá. Mně osobně nic moc nového nepřinesla.
Moc se mi líbil popis základny Klondajk, i uvedení některých technických parametrů, což mne zajímalo. Skutečného tajemství, které brdské hvozdy skrývaly se však kniha dle mého názoru nedotkla. Přišla mi jako pouhé kroužení kolem věcí, které se nesmí prozradit. Nelze se tomu ovšem divit. Stále ještě totiž neuplynulo dost času od chvíle, kdy se tyto události odehrávaly.
Nečekejte záhady jako od Otomara Dvořáka a podobných autorů. Víceméně se kniha zaměřuje na utajené vojenské objekty, zvláště pak raketové základny. Jelikož jsem sloužil také u PVOS, i když na Hoře sv. Šebestiána, tak mne kniha velmi oslovila a líbila se mi.
Knihu mi podepsal autor při návštěvě bývalého depotu jaderných hlavic u Míšova. Je neuvěřitelné, jak parta nadšenců dokázala z opuštěného bunkru po sovětské armádě ukrytém v brdských lesích vybudovat atommuzeum.
Při četbě knihy místy mrazí při pomyšlení, co se skrývalo kousek od nás a soudruzi nám tajili.
Občas jsem přeskakovala, některé pasáže mne prostě nebavily. To své jsem si v knize ale našla.
Velmi čtivá kniha. A doporučuji navštívit právě i depot Javor-Borovno, to místo má ohromnou atmosféru.
Četl jsem opravdu s velkým nadšením, protože Brdy mám nadevše rád. Mnozí z nás si vlastně ani neumí představit, jaká tajemství tyto hvozdy skrývají.
Štítky knihy
záhady vojenství Brdy studená válka jaderné zbraně
Autorovy další knížky
| 2008 |  Banderovci - hrdinové nebo bandité? |
| 2010 |  Tajná zbraň na Ussuri: Záhady sovětsko-čínského konfliktu z března 1969 |
| 2015 | Rusko-ukrajinské vztahy |
| 2007 | V zajetí džungle: Nejdelší válka 20. století |
| 2014 | Záhady brdských lesů |
Knížku mi půjčil kamarád, s tím, jestli by mě to nezajímalo. Řekl jsem proč ne, o tomto území jsem vlastně nic nevěděl. Jako zdroj informací kniha naprosto plní svou funkci. Celá historie od předválečné doby po studenou válku, kdy zde sídlila ruská armáda je zde přehledně popsána. Asi nejzajímavější byla pasáž o vlasovcích ( o nich se teda na základce neučilo) a pak samozřejmě úvahy o možném umístění jaderných hlavic.
Za mě kniha splnila svůj účel a hodnotím ji jako dobrou.