Záhir
Paulo Coelho
Známý spisovatel a válečná zpravodajka, oba úspěšní ve své profesi, žijí v Paříži v nekonvenčním manželství. Jednoho dne žena zmizí. Šlo o vraždu, únos, útěk? Spisovatel je odhodlán ji – svůj „Záhir“ (pojem známý z islámského světa, který označuje věc nebo bytost, na něž nelze zapomenout) najít. Jeho pátrání jej zavede do nejvzdálenějších končin světa, ale zároveň i do vlastního nitra. Paulo Coelho ve svém novém románu zkoumá, co dnes znamená pro muže a ženu společný život a jak nerezignovat na riziko a dobrodružné hledání „osobního příběhu“.... celý text
Přidat komentář
Autora mám ráda, ale tohle bylo celé nějaké utahané a dokola...drobnost, co si nesu je myšlenka adaptace..za mě dobrá...
Do tvorby tohoto autora se už asi pouštět nebudu, moc mi nesedí styl psaní , kniha má ale určitě hlubokou myšlenku, vypráví o povrchnosti našeho jednání a myšlení, o lásce - proste jsem se dozvěděla par zajímavých postřehů
Pro mě jen velice průměrná kniha, kdy se Coelho snaží dostát svému stylu. Spousta pompézních myšlenek, které si jsou často protichůdné. Přijde mi, že Paulo ve svých novějších knihách prostě naseká pár hezkých, pár -v kontextu- stěží pochopitelných a pár přirovnávajících myšlenek, opře se o nějaké příběhy čerpané odjinud v zdánlivé souvislosti a celé to oplete příběhem, přesně jako v Záhiru.
Coelho čtu ráda, ale u téhle jsem se musela chvílemi vysloveně nutit, abych ji přečetla. Také se výrazně změnil můj pohled na autora, kdy ho již nevidím tak "růžově".
Záhir je pro mě jednou z nejlepších Coelhových knih i po druhém přečtení. Mnoho citátů si pamatuji dodnes a občas se mi mimoděk vybaví z paměti. Přesto uznávám, že autorovo vyprávění obsahuje mnoho nadsázky a vše nemůže přesně fungovat, jak je v Záhiru popsáno, aby to nepopřelo zákony normálnosti.
Coelha mám ráda, tato kniha mě však tolik neoslovila. Druhá polovina knihy už byla lepší, její message byla pro mě jasnější, nicméně stále jsem z ní na rozpacích.
Některé myšlenky byly zajímavé. Jinak mě kniha moc neoslovila. Asi bych si ji potřebovala přečíst víckrát, abych mohla více pochopit i další věci, které autor chtěl říct, ale do toho se mi zase už moc nechce.
Ano s některými věcmi se lze ztotožnit, ale větší část knihy pro mě byla nuda a zbytečnost.
Kniha,která ke mně přišla v ten pravý čas a pomohla mi uvědomit si několik zásadních věcí v mém životě. Děkuju ti, Paulo.
Za mě nuda.
Nuda, nuda, nuda. Prokousala jsem se nakonec - a bylo to pro mě utrpení. Čekala jsem příběh a nedostala ho. Pro mě ztráta času, protože kniha mi nedala nic, bez čeho bych se neobešla. Naopak, obrala mě o spoustu vzácných chvil, které jsem mohla strávit s jinou knihou.
Prostě, tohle se mi nelíbilo.
Myslím, že Záhir patří k tomu lepšímu co Coelho napsal. Píšu to jako někdo, kdo má jeho knihy rád, ale to neznamená, že je zcela nekritický.
Nevím, co jsem od této knihy čekala, ale asi něco jiného, než jsem dostala. Mé pocity po přečtení knihy jsou rozporuplné. Nevím, jestli jsem nečekala filozofický román, který mi ukáže, jak žít ve vztahu, ale za knihou se skrývalo mnohem víc. V mnohých pasážích jsem se až moc zřetelně našla a řekla si, že si z nich jednou vemu inspiraci. Některé na mě nepůsobily vůbec dobře. Ba naopak, přišlo mi, že jsem nad němi moc přemýšlela a byla akorát smutná. Myslím, že si v knize najde každý něco. Já vím, že si ji ještě určitě někdy přečtu, možná jednou, možná víckrát. A konec beru s rezervou...
Jednalo se o mou první knížku od P. Coelha. Je natolik osobní výpovědí, že jsem se v knize částečně našla a asi nebudu jediná. Příběh byl vyprávěn pro mě poutavým stylem, i když jsem na začátku neměla moc chuti ke čtení, nakonec se děj rozběhl a konec jsem přečetla na jeden zátah. Vůbec mi nevadilo, že kniha obsahovala menší část rozhovorů a byla spíše sondou do autorovy duše. Některé pasáže, třeba s tou pouští se mi zdály až moc povrchní, ale to je možná jen můj dojem. Určitě obsahuje i menší ponaučení o životě a o lásce, jedna pasáž o lásce se mi hodně líbila. Pokud procházíte nějakou krizí v milostném životě, myslím, že za přečtení stojí.
V knize jsem našla v danou chvíli hodně moudra. Láska je nesobecká, nespoutaná. Je volbou. Mnoho lidí se spokojí s životem podle konvencí. Ale láska stojí za vše. Vystoupit z pohodlnosti a usilovat o ni, jít za ní.
Příjemná kniha plná zajímavých myšlenek. Coelho umí psát tak, aby jeho vyprávění působilo přirozeně. Příběh plyne poklidně, bez vzrušení, přesto jsem několikrát nedokázala knihu odložit, jakkoli jsem chtěla. Konec mě však trochu zklamal. Buď jsem se nedokázala dostat do správné hloubavé nálady, potřebné pro autorova díla, nebo byl na mě závěr příliš nedořešený.
Přečteno podruhé a zase jsem tam objevila něco jiného než když jsem ji četla poprvé. Nedávno jsem prožívala velice podobný stav jako Ester z příběhu,krize už je za mnou a taky k tomu byla potřeba obnovit lásku,začít spolu mluvit a poslouchat se navzájem,můj manžel musel pochopit že nemůžu být ta poslední v řadě,tuhle knihu by si měl přečíst každý muž, protože nám ženám nestačí jen vydělat peníze,do vztahu se musí investovat cit a láska, peníze tohle neumí
Nakoľko som ležala doma chorá a tiež rozkúskovaná po celom Vesmíre so začínajúcou depresiou zo vzťahu s priateľom, padla mi z našej knižnice rovno do rúk ďalšia kniha od Coelha. Musím povedať, že začiatok knihy ma takmer okamžite vcucol do svojho sveta svojou záhadnosťou zmiznutia tak zaujímavej ženy ako bola Ester. Kniha na mňa do prvej polovice zapôsobila ako brána cez ktorú sa vám otvoria tisíce dverí a občasné spojenie s prostredím Kazachstanu tomu dodávalo toľko mágie, že som dielo zhltla za deň. Na druhej strane som bola sklamaná z tak obyčajného? alebo až klišé záveru, pretože koniec prišiel celý akýsi neomalený a neusporiadaný. Čakala som na rozuzlenie, zvrat, no pre mňa bol koniec ako zlátanina viacerých kúskov dokopy. Každopádne kniha je veľmi ľahko čítaná až na sem tam neustále sa opakujúce slovné mantry alebo myšlienky. Škoda záveru, ale samozrejme závisí na pocite čitateľa. :)
Autor byl inspirován jednou zahraniční novinářkou. Knížka je velmi čtivá a nabízí zase nějaké myšlenky k zamyšlení.
Pokud bych měla dílko považovat za autorovu zpověď, pak ano. Pokud bych ji měla považovat za jakýsi návod k tomu, jak "se dát tzv. do kupy", pak asi také ano.
Knížka je čtivá, jednotlivé pasáže jasné, výstižné, protkány příjemnými myšlenkami, možná i rysy detektivního pátrání :-). Coelho mne opět nezklamal.
Štítky knihy
brazilská literaturaAutorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Tak to nebylo nic než nuda