Zahořanský hon / Učitelský / V pekle / Tři Mudrcové
Alois Jirásek
![Zahořanský hon / Učitelský / V pekle / Tři Mudrcové Zahořanský hon / Učitelský / V pekle / Tři Mudrcové](https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51428/zahoransky-hon-ucite-51428.jpg?v=1309874221)
Souboř čtyř jiráskových povídek a novel: Zahořanský hon Za deštivého počasí se v zájezdní restauraci setkávají rozšafný myslivec i hornista Svída, svobodomyslný malíř Rys a ušlápnutý kantor-hudebník Vojna. Svída i Vojna jsou bez místa a jdou na vandr hledat dobré zaměstnání. Rys je na tom lépe – jde od jednoho zámeckého pána ke druhému, jeho malířské služby jsou ceněny. Při veselém rozmlouvání zaregistrují, že ve druhé místnosti sedí nádherná slečna se starým, jistě nóbl pánem. Rysovi okamžitě padne do oka, a tak požádá Vojnu, aby narychlo složil nějakou skladbu, kterou pak Vojna se Svídou zahrají pod okny neznámé mladé dívky. Dívka se sice v okně mihne, ale je odehnána svým obstarožným průvodcem… Ráno se starý pán snaží dozvědět, kdo byli ti hudebníci a kdo to vše zorganizoval. Svída a Vojna zjišťují, že se jedná o vrchního na zámku v Zahořanech. Tomu se hudba tuze líbila, a protože chystá na podzim velký hon pro mladého hraběte, potřebuje dobrého myslivce i kantora-hudebníka. Nabídne tedy Vojnovi a Svídovi službu, kterou oba přijímají. Rysa však vrchní nechce ani vidět. Všichni tedy – kromě Rysa – odjíždějí kočárem na zámek v Zahořanech. Nesmělý Vojna, který celou cestu sedí s mladou neteří vrchního v kočáře, se do mladé dívky zamiluje… Učitelský K Jiráskovi docházel starý učitel a kdysi regenschori František kopecký, jenž mu vypravoval, jak kdysi žil učitel na venkově. A Jirásek, jenž měl taková vypravování rád, je uměl využít a nasbíral si hojný materiál o životě zejména mladých, teprve se domáhajících místa učitelských pomocníků v těchto starých dobách. V pekle Novela z rokokového vojenského života. Mudrcové V této krátké skice, podobně jako V pekle, Jirásek vypravuje o "bramborové" vojně, zde však nijak usměvavě, leč naopak až tragicky vážně. Bojují zde dva králové, kteří si dali říkat, že jsou "filosofy"; pruský Fridrich II. a rakouský Josef II. Dva vojáci, oba Češi, ale jeden z Čech a druhý z pruského Kladska a proto i z nepřátelských sobě armádách, dají se tu také do filosofování, o tom, jak je nesmyslné to jejich bojování, když si přece nic neudělali.... celý text
Přidat komentář
![Pebra Pebra](https://www.databazeknih.cz/img/users/21_/218077/m_pebra-cJl.jpg?v=1550510486)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Popisný Jirásek mě svým způsobem uklidňuje. Vracím se s ním do doby, kdy všechno mělo nějaký řád, lidé mnohem více pracovali, ale i zpívali.
![MOu598 MOu598](https://www.databazeknih.cz/img/users/17_/170155/m_170155-WJc.png?v=1484083912)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Četla jsem v říjnu 2012. Podle mých poznámek:
Četla jsem vydání, které obsahovalo 4 povídky: Zahořanský hon, Učitelský, v Pekle, Mudrcové.
Z období "rokoka", jak píše Z. Nejedlý.
Hezky se čte.
![lampernaqui lampernaqui](https://www.databazeknih.cz/img/users/45_/45004/45004-CGu.jpg?v=1411462023)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Další Jiráskovy kratší práce, z nichž nejlépe dopadl a vyniká Záhořanský hon. Ten zbytek bohužel po čase vypadne z paměti, tak jako se to stalo mně. Jsem zvědav, jako dopadla filmová adaptace Honu a kolik zajíců se navzájem udupalo v oblečcích.
Část díla
![]() |
Povídka přítelova |
![]() |
Povídka z archivu |
![]() |
Záhořanský hon |
Autorovy další knížky
1970 | ![]() |
1951 | ![]() |
1965 | ![]() |
2000 | ![]() |
1955 | ![]() |
Milé a odpočinkové čtení, které prostě plyne. Baví mě styl psaní a použitá čeština. Bylo to chvílemi velice melancholické i přes potíže dané doby. Líbily se mi všechny tři povídky.