Zahrada

Miluju poezii Marty Veselé Jirousové, ale tahle její sbírka mě oslovila asi nejméně. Přestože je krásné, že jsou básně věnovány konkrétním lidem, jejím blízkým, i to, že jsou uvozeny krásnými citáty. Prostě sama nemám ráda zahradničení, takže ke mně ani básně nepromlouvají tak intenzivně. Ale pro ty, kdo mají zahrady, květiny a péči o zahradu, rádi, to asi bude jiné.
I přesto se tam našlo několik krásných básní:

"Dáváš mi slyšet zvuky
uvnitř mé duše
A vidět věci
které jsou skryté
Dáváš mým nohám rychlost
mým rukám vytrvalost
Dáváš mlčení význam

Pozorovat východ slunce na molu
v pět hodin ráno
Jen tak si povídat o ničem
a blbě se smát

Vstala bych i ve čtyři
kvůli Tobě"

29.12.2023

Věnovat každému svému blízkému kytičku a básničku je hezký a milý nápad. A originální nápad, co dát adresátům pod stromeček. I graficky je kniha velmi vydařená. Ale pokud nepatříte k autorčiným příbuzným a přátelům, básně vám mnoho neřeknou; jde hlavně o vzpomínky, narážky a asociace. Nevím, jestli by kniha vyšla, kdyby autorka použila jen příjmení Veselá.

30.06.2020

Slova, která opravdu nebyla solí do ran. Ale poezie mi neseděla, básně se mi zdály být (až na výjimky) takové nevybroušené, neoriginální co do stylu, jako bych něco podobného už mnohokrát četla jinde.
Přesto za přečtení stála, téma, pojetí i sama kniha, to vše je krásné a ve výsledku pohladí. A moc ráda bych se podívala na autorčinu zahradu.