Zahrada mého života
Jitka Závodná
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389395/mid_zahrada-meho-zivota-kGZ-389395.png
4
69
69
Je pozdní léto roku 1939, kdy je mladá, teprve patnáctiletá dívka Marie vyhnána zlou macechou do světa. Je sama, bez prostředků a nemá kam hlavu složit. Ocitá se v Brně, kde se uchází o místo služky v židovské rodině, a tam ji také zastihne začátek 2. světové války. Jen díky útěku na poslední chvíli není spolu se zbytkem rodiny deportována do koncentračního tábora. Ukrývá se v klášteře, slouží v rodině nacistického přívržence, a nakonec prchá ke své jediné tetě do Prahy. Ovšem i tentokrát hraje čas s Marií riskantní hru. Marie přijíždí do Prahy dne 25. května 1942, jen dva dny před atentátem na R. Heydricha. Nemá na výběr, znovu musí bojovat o holý život. Není čas utíkat, a proto musí se skrýt na půdě jednoho z činžovních domů ve Staré Libni. Čas pomalu odbíjí a oddíly SS jednotek se blíží a prohledávají jeden dům po druhém... Jaký může být osud osiřelé venkovské dívky ve víru válečných událostí? Je možné přežít, a dočkat se osvobození?... celý text
Přidat komentář
Pěkný čtivý příběh jedné obyčejné ženy v nelehké době. Paní Marie to neměla v životě lehké, ale svou laskavostí a moudrostí si vždy dokázala poradit. Doporučuji přečíst. Toto je druhá knížka od paní Závodné a opět nádherná.
Za mě kniha získala všech 5 hvězdiček. Je to útlá kniha a přitom tolik prožité bolesti, trochu radosti a lásky. Přitom všem žádná podpora rodiny, spíš naopak. Jsem ráda, že nemusím nic takového prožívat a ani řešit.
Byla to má prvotina od této autorky a ráda se k ní ještě vrátím. Doporučuji!!!
Celý život v jedné knížce. Ale tak procítěné a intenzivně napsané vyprávění vám chvílemi vhání slzy do očí. Nelehkost tehdejší předválečné a meziválečné doby, utrpení a skromný život, se kterým se hlavní hrdinka vyrovnala a prostě ho žila. Autorku jsem vůbec neznala, a moc se těším na její další knížky, co budu číst.
Nevím, jestli je tento příběh příběhem skutečné ženy nebo poskládaný z osudů více osob. Ale vyprávění působí tak autenticky, že jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Klidně by ho mohla vyprávět jedna z mých babiček, obě byly podobný ročník, jedna dokonce Marie. Tím jak projdeme během pár hodin celým Mariiným životem, jejím nelehkým osudem a nelehkou historií minulého století, je to velmi intenzivní čtení. Mnohokrát mi tekly slzy, což se mi moc často nestává.
Životní příběh jedné ženy, kdy jsem měla pocit, že je to příběh přímo autorky, jak opravdově je vyprávěn. Našla jsem tam i hodně společného s naší rodinou. I můj otec byl ročník 1924 a za války pracoval v Letňanech, moje teta bydlela v Libni a moje máma v Krči a něco jsem znala z vyprávění, tak mi ten příběh byl blízký. Byla to má 1. knížka od J.Z. ale určitě si přečtu i další knížky.
Má první kniha od paní Závodné a rozhodně ne poslední. Ráda čtu o životních příbězích druhých lidí.
Čtivé vyprávění o naší době minulé bez příkras. Marie to opravdu neměla v životě jednoduché a moc jsem jí fandila. Určitě si ráda přečtu další autorčiny knížky.
Tak po precteni , pro mne prvni knihy od teto autorky, si urcite budu chtit precist i dalsi jeji knihy. Zajimave vypraveni stare pani Marie, ktera vzpomina na zivot, ktery se s ni zrovna nemazlil. Vypraveni bylo poutave, jelikoz Marie se za svuj dlouhy zivot dostava do ruznych situaci v ruznem obdobi , at uz je to zacatek 2, svetove valky, nebo treba rok 68, a dostaneme se i do roku 89. A my sledujeme zivot jeji , i jeji rodiny, a to, jak se museli vyrovnavat se situacemi, ktere udalosti techto let s sebou prinesly.
Jsem z knihy trochu v rozpacích. Příběh zajímavý, ale spíš mi to připadá, jak jeden z příběhů Paměti národa. Nijak neupravené vzpomínání, bez snahy vyhnout se klišé. Občas s gramatickými chybami. Hlavní postava mě někdy dost rozčilovala, její názory a jednání, ale to není podstatné. Prostě mně to nepřipadá jako kniha.
WAU! Opravdu strhující příběh, od autorky moje první kniha a rozhodně ne poslední! Připomíná mi styl pí. Mornštajnové, i když toto mě bavilo asi ještě víc.
Zahrada mého života je příběhem ženy, jejíž život byl ovlivněn několika politickými režimy. Stará paní vypráví posluchačům o své životní pouti a do jejích zážitků se promítají velké historické okamžiky naší země - druhá světová válka, budoucnost určující rok 1948, nespravedlnost politických procesů v padesátých létech minulého století, některé rehabilitace v šedesátých létech, pražské jaro, noc z 20. na 21.8.1968, období normalizace a sametová revoluce. Zaujal mě výborný popis neoblíbených akcí "Z". Ani jsem netušila jak důležité stavby se v jejich rámci také realizovaly.
Dá se říci, že je to silný příběh, ale ne výjimečný dějem. Mimo hodně špatný vztah s otcem, mělo podobný život mnoho žen narozených ve dvacátých létech minulého století. Celé je to hezky a velmi čtivě napsané.
Poutavě sepsaný životní příběh paní Marie napříč druhou světovou válkou až po dnešní dobu.
Tohle vyprávění mě opravdu dostalo, od čtení nešlo odejít a knihu stále nemůžu pustit z hlavy.
Zahradu mého života vřele doporučuji k přečtení.
*****
Co všechno obsáhne jeden obyčejný devadesátiletý lidský život? Jednoduché, až strohé vyprávění staré paní o jejím životě, započatém v roce 1924. Život je vždycky boj mezi vnějškem a vnitřkem. Mezi společenskými a politickými tlaky, působením rodiny a vlastním cítěním a svědomím. Autorka ho prožila, jak nejlépe uměla. Všechna čest. Knihu jsem si dle anotace a štítků vytipovala do čtenářské výzvy jako knihu o holokaustu. Ano, je mu věnována určitá část. Ale kniha je především výpovědí o posledních 90 letech prožitých v naší zemi.
Obdivuhodný příběh ženy, k němuž mám v podstatě jen jedinou výtku, a to je způsob, jakým byl napsán. Úplně mi nesedla stylisticky jednoduchá forma vyprávění. Kdyby to bylo napsáno jako skutečný román, nemělo by to chybu. Takhle musím bohužel ubrat na hodnocení.
Kniha o životní pouti jedné ženy, neobjemné do stran, ale objemné do zážitků a dojmů. Žádné zbytečné filozofování, kudrlinky ani vycpávky, je to jako by vám svůj život vyprávěla vaše babička nebo prateta. I když nejsem úplně asi cílová skupina, i v takovém zdánlivě jednoduchém příběhu jsem našla kouzlo, a to v jeho opravdosti a obyčejnosti.
Krasny pribeh. Jakoby jsme to prozivali s nimi. Maloktera kniha me dokazala zaujmout jako tahle.
Styl je hodně jednoduchý a příběhy plytké. Jakoby svůj zajímavý příběh 94 letého života povídala nějaká babička své dospívající vnučce.
Úžasná kniha, krásný obraz toho, proč vlastně lidé za minulého režimu jednali tak, jak jednali a že uvnitř to prostě někteří nemysleli zle, pouze doba byla zlá...
Velmi zajímavý pohled na nelehké časy. Líbilo se mi to stejně, jako její předešla díla a moc se mi líbí autorčina forma projevu.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) psychologické romány osudy žen křivda válečné oběti české rományAutorovy další knížky
| 2021 |  Lastočka |
| 2018 | Zahrada mého života |
| 2019 | Svět, co byl mým |
| 2017 | Osudy válkou změněné |
| 2018 | Osudy válkou změněné II |
Už nejednou jsem se přesvědčila o tom, že i kniha o pár stránkách může nabídnout víc, než pětisetstránková bichle.. a nejinak je tomu i u téhle knihy - silný životní příběh Marie vyprávěný v podstatě tak stroze a jednoduše je přesně to, co tuhle knihu dělá knihou... nic bych nepřidávala, nic neubírala - takhle to je akorát.. nádherná kniha..