Zahradník pana Darwina
Kristina Carlson
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76494/bmid_zahradnik-pana-darwina-DTb-76494.jpg
4
38
38
Thomas Davies pracuje u Charlese Darwina jako zahradník. Je vdovec, obě jeho děti obě jsou postižené, dcera mentálně, syn tělesně. Jak si má vysvětlit utrpení nevinného dítěte či nedokonalost stvoření? Předsudečné okolí hledí na Daviese se značnou nedůvěrou. Možná proto, že je bezvěrec, možná proto, že na něho lidé podvědomě přenášejí svou nechuť k teoriím jeho zaměstnavatele, kterého si ale otevřeně nikdo neodváží kritizovat. Kristina Carlson získala v roce 2010 finskou Státní cenu za literaturu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Mladá frontaOriginální název:
Herra Darwinin puutarhuri, 2009
více info...
Přidat komentář
Takové fajnšmekrovské čtivo. Ne pro příběh, ale pro jazyk, způsob vyprávění a velké myšlenky skryté do drobností.
Nevím, co mě to napadlo, když jsem po téhle útlé knížce z knihobudky sáhla proto, abych si odpočinula. Četba na pláž to není. Přesto jsem nadšená - je to asi jediné dílo současné literatury, které mě dokázalo zaujmout. Příběh (nebo co to je) plyne pozvolna a poutavě, ale autorčin experimentální styl zároveň čtenáře pořád burcuje z nepozornosti a letargie. Její vhled do mysli různých lidí a do nálad (včetně nálad přírody) je opravdu hluboký a básnický. Geniální mi přijde jedna ze závěrečných scén (pozor, spoiler), kdy zahradník potká boha.
Nesmírně obdivuji překladatele.
Krásná kniha, plná melancholie z lidského bytí. Novátorský a moderní styl psaní, překladatelsky zatraceně těžký oříšek.
Plno krásných myšlenek, náročné čtení.
Nezapomenu na ni.
Jedna z mála knih, kterou jsem, ač byla útlá, nedočetla. Pro mne nicneříkající. Bez energie. Ale obálku, tu má hezkou :)
Velice zvláštní kniha. Tolik mě nezaujala, bude to tím, že jsem od ní čekala něco jiného. Má však své osobité kouzlo a záleží na každém jedinci, jestli se do ní začte a nebo ji odloží. :)
Knížka, která i přes svoji útlost není čtením na jeden den, nebo dokonce večer! Taková kniha se musí vychutnat, třeba i opakovaně, u takové knihy se musí přemýšlet. Teprve po zevrubnějším zkoumání lze dosáhnout poznání, jakým klenotem současné literatury tato kniha je. Autorce tleskám a troufám si říct, a vlastně mi to svým názorem umožňuje i sám překladatel knihy Vladimír Piskoř, že je výbornou žačkou Joyceovou, které se podařilo experimentální prózu dostat k širší veřejnosti.
No já vám nevím... Ta chybějící interpunkce mi nedělala moc dobře. Celé to bylo takové moc zmatené, asi jsem neměla na takovou alternativu zrovna náladu. Podle názvu jsem čekala prostě trochu něco jiného, tady se Darwin skoro neobjevil.
Nejvíc se mi líbila poslední kapitola s názvem Jaro, kde byly krásně popisy, jinak opravdu žádná hitparáda.
Měla jsem ze začátku podobný problém jako Kaihomielisyys, ale když jsem si vypsala jednotlivé postavy, lépe jsem se zorientovala a najednou to šlo samo :-) Krásné dílo, stojí za přečtení.
Z neznámého důvodu se mi tahle knížka strašně obtížně čte....a nějak mě to celé zrovna moc nebavilo...
Nevšedně pojaté ztvárnění odvěkého sváru víry a rozumu, střetu evolucionismu s kreacionismem, potažmo hostilního maloměstského uvažovaní bojujícího se sebemenším náznakem jinakosti. Charles Darwin jakožto postava v příběhu zcela absentující, o to více však signifikantnější. Volně plynoucí toky myšlenek & asociací, připomínajících místy až automatický text, a mnohohlasné výpovědi na pomezí básní v próze či experimentální literatury v sobě asi potenciál oslovit široké čtenářské masy přímo neponesou, v každém případě však jde o dílko originální a nadmíru zajímavé.
Zahradník pana Darwina
0,5 tahle kniha pro mě neměla ani hlavu ani patu. Půjčila jsem si ji jako jednu z mála českých knih ve finské knihovně v Turku a opravdu jsem sáhla hodně vedle. Děj jsem vůbec nepochopila a ani jsem se v knize nemohla zorientovat. Možná to bylo překladem, ale mě se ani trochu nelíbila.