Zajatci tmy
Jean Paul Clébert
Otřesné drama šesti mužů, příslušníků býv. Todtovy organizace, které válka zažene do opuštěného podzemního bunkru, kde zasypáni žijí několik let. Horník, kamelot, učitel, inženýr, bývalý policista a obchodník prožívají spolu dny úzkosti i naděje, období skleslosti i chvíle bezmocné zuřivosti a beznaděje, vedoucí až k pomatení a ztrátě rozumu. (Námět k románu dal autorovi skutečný příběh z druhé světové války.)... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 1958 , Svobodné slovo - MelantrichOriginální název:
Le Blockhaus, 1955
více info...
Přidat komentář
Tak to bylo tedy něco. Neuvěřitelně sugestivní příběh. Strašné zoufalství ale pořád malinká jiskřička naděje.....Doporučuju všemi deseti.
Krátký děsivý příběh dle skutečné události kdy bylo 6 lidí zasypáno za války v bunkru v němž přežívali za nelidských podmínek 6 let. Nějak jsem se ale nemohl pořádně začíst a vžít více do děje, až konec byl zajimavější.
Náhodou jsem sehnala v antikvariátu a jsem ráda.
Život v neuvěřitelně extrémních podmínkách.......
Zdánlivá jednohubka o sto padesáti stranách, ovšem čtení velmi náročné!
Příběh šesti mužů, kteří se octli v tak nepředstavitelně extrémních podmínkách, že je to skoro až neuvěřitelné. Autor bravurně proniká do jejich myslí, výborná psychologie! V krizi se z chladně uvažujícího pragmatika stává posměšný provokatér, ze zdánlivě silného jedince slaboch, z člověka nevýznamného ten, který vydrží. Najednou je všechno jinak, nemůžeme však nikoho soudit, protože jsme tam nebyli. Hrůza graduje, místy hodně syrové, nechutné, přesto lidské.
Román na stále aktuální téma války, která je sice v pozadí, ale všechno zavinila. A dnes jako by jsme byli pořád stejně hloupí, nepoučitelní. Vyplynul z toho pro mě jediný klad - člověk má velikou touhu žít, dokáže překonat a přečkat skoro nemožné, protože má naději, byť jen nepatrnou!
Výborně přeloženo!
Příběh ze světa, který je jen o něco větší než vaše já. Svět tak malý, že v něm nelze důstojně žít, ani důstojně spáchat sebevraždu. Příběh na který se nezapomíná. Překvapuje mě, že má knihu v přečtených doposud jen osm lidí, každopádně pět plných hvězd.
Neuvěřitelně sugestivní jednohubka, při které opravdu hrozí, že na konci budete ve stavu ne nepodobném hlavním hrdinům. 100 %.
Temný, naturalisticky popsaný pobyt šesti můžu v zasypaném podzemním bunkru za druhé světové války. Inspirováno skutečným příběhem. Z některých scén, osudů a úmrtí postav mi nebylo vůbec dobře a příběh má celkově velmi chmurný tón plný beznaděje. Clébertův text se vám zavrtá pod kůži, jak tlustý nenasytný červ. Jedna z knih, která mi jen tak z paměti nevymizí.