Zakarpatská trilogie
Ivan Olbracht (p)

Nikola Šuhaj loupežník : Golet v údolí : Hory a staletí Text připravil Rudolf Havel
Přidat komentář


Nikola Šuhaj - příběh legendárního zbojníka, Golet v údolí nám dá nahlédnout do života židovské komunity na Polaně - v oblasti Podkarpatské a Hory a lidé nám přiblíží život lidu všeobecně v tomto nádherném , zapadlém kousku země..vše podstatné - 3 romány - v jednom balení, což oceňuji.


Ideální čtivo na cestování po bývalé Podkarpatské Rusi. Od dob Olbrachta se tam zas tolik nezměnilo. Jenom Nikola tam už neběhá, ale je možné navštívit v Koločavě jeho hrob. Jo, a oborohy tam mají pořád...:)
Autorovy další knížky
1991 | ![]() |
2005 | ![]() |
1937 | ![]() |
1982 | ![]() |
1963 | ![]() |
Malé (velké) okénko do Zakarpatské oblasti 30. let.
Nikola Šuhaj loupežník je nejznámější dílo Ivana Olbrachta. Možná právě proto utkvělo mnohým z nás v paměti jméno Nikola Šuhaj. Možná právě proto není Nikola zapomenutý loupežník jako jeho předchůdci. A troufám si říct, že Nikola je známější než jeho předchůdce Oleksa Dovbuš, a to díky Ivanovi Olbrachtovi.
Golet v údolí je velmi zajímavá kniha zabývající se životem židů v Zakarpatsku. Kniha obsahuje tři povídky, jejichž hlavní hrdinové jsou vedlejšími postavami v ostatních povídkách. Autor v knize pomocí postav ukazuje problémy židovstva v tomto kraji - od přežití až po tradice a ztrátu bohatství. A jak tak nad tím uvažuji, Olbracht sepsal tuto knihu za pět dvanáct, neboť po druhé světové válce tak jako v celé Evropě, tak i na Zakarpatsku nezůstal takřka žádný žid. Tato kultura, která v Evropě byla tisíc let, během ani ne jedné dekády vymizela jak z území celé Evropy, tak i z paměti Evropana.
A v poslední knize tohoto souboru, Hory a staletí, autor subjektivně popisuje Zakarpatsko. Jeho lid, náboženství, úřady, menšiny i politické strany. Popisuje zde veškeré věci běžného života, a také neskutečnou chudobu místního obyvatelstva. Je to úplně jiný pohled na První republiku než jej známe my. Není to období blahobytu, míru, shody a ekonomického růstu, alespoň na Zakarpatsku ne. Pro Zakarpatsko to je období stejné jako každé jiné - chudé. A myslím si, že názory Ivana Olbrachta v této knize (a nejen v této) nelze jednoduše odbýt mávnutím ruky, protože on byl současníkem První republiky a žil na Zakarpatsku a potkával tam místní obyvatele. On prostě psal, co viděl sám, nikdo mu o tom nevyprávěl. Proto je to výpověď autentická.
A přestože Ivan Olbracht má velmi popisný (pro mě) styl psaní, kniha rozhodně stojí za přečtení. Hlavně když jste navštívili nebo hodláte navštívit tento Bohem zapomenutý kraj.