Zakázané ovoce
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376193/bmid_zakazane-ovoce-bzH-376193.jpg
4
852
852
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Foreign Fruit, 2004
více info...
Přidat komentář
Kniha byla velice čtivě napsaná. Záplatka taky nebyla špatná ale celkově kniha byla velice nudná. Musela jsem se nutit k jejímu přečtení. Pro mě nejslabší knihy této autorky.
Jojo mě asi nikdy nezklame. Každý její příběh je úplně jiný, ale všechny jsou nádherné a rozhodně v nich nenajdete klasicka romantická klišé.
Po docteni tehle knihy jsem byla dost zklamana a nastvana. Cekala jsem v lepsi konec, kdy da Lottie prednost sve prave lasce :( Celii bych zaskrtila, svini proradnou :D tehotna nejspis byla ale myslim si ze jak pak byl uryvek o ni kdy je v nemocnici tak nejspis potratila? No znovu bych si ji neprecetla, kdybych to vedela ani si ji nekoupim :-/
Jejda z těch horších, až do poloviny jsem se nemohla začist, pak to bylo lepší. Znovu bych se k ni určitě nevracela:
Dobře se četlo, skoda ze neni delší, hlavni příběh mohl byt vice dopracovany. Takovy konec- domysli si.
Podobné Dívce, již jsi tu zanechal. Dívka, ... se mi libila více.
Postava Daisy mi nebyla sympatická.
Krásná kniha z přímořského městečka. Rozdělena do dvou částí...těžko říct, která se mi líbila více. Určitě doporučuji si ji přečíst...
Moje srdcovka Jojo! Ac jsem po precteni nekterych recenzi chvili vahala nad prectenim teto knihy - absolutne nelituju. A take souhlasim, ze zacatek byl na cteni ponekud nudnejsi, ale rozhodne stoji za to vydrzet :)
SPOILER - Pochopila jsem, ze Celie, ktera byla mistryne ve lhani, intrikach, si cele tehotenstvi vymyslela, aby si udrzela Guye (tusila, ze se neco deje a ditetem by si ho nadobro pritahla k sobe), ale ta "nemocnice"?? Prolog i Epilog maji byt jako nikdy neodeslane dopisy Lottie. Byla v blazinci??
Jedna z mála knih, kterou jsem odložila nedočtenou. A mrzí mě to, protože Jojo Moyesová patří mezi mé oblíbené autorky. Zakázané ovoce jsem přesně v polovině odložila a, ač jsem mu dala po pár dnech šanci, už jsem se nezačetla.
Další zajímavá kniha z pera mé oblíbené autorky. Přiznávám, zpočátku jsem měla trochu potíže se orientovat v postavách, byla jsem jakoby vhozena do příběhu a snažila se plavat, naštěstí úspěšně. Po minulosti se ocitáme v přítomnosti a jiném příběhu - čtivějším a přehlednějším, který se díky místu děje prolne s tím minulým a vše uzavře. Za sebe spokojenost i přes trochu rozpačitější začátek, styl vyprávění mi sedl a trocha toho přemýšlení, kdo je vlastně kdo a jak do sebe vše zapadá je spíše bonusem než aby příběhu ubíral na zajímavosti
Po delší době další kniha od Jojo a nezbývá mi než smeknout.
Kniha se mi hodně líbila, krásně propracované postavy... Tleskám!
Bylo mi líto Joea i Lotiie, Hall s Camille si taky zažili svoje a Daisy jsem držela palce. Úplně jsem se viděla u moře, ráda bych viděla celý Merham, hotel..
Skvělá!
Je to tu řečené, ale nedá mi to. První část knihy je zvláštní. Trochu mi trvalo se začíst (a to u této spisovatelky nikdy problém nemám), ale nakonec jsem se chytla. Druhá část knihy mě bavilo hrozně moc. Celou dobu jsem "stavěla" s hlavní hrdinkou. Co ale musím vyzdvihnout nejvíc je ZÁVĚR KNIHY. Hrozně moc mě potěšilo, jak příběh dopadl.
Zprvu jsem se nemohla začíst, ale čím dále jsem četla, tím mě příběh více poutal. Neupoutal docela. Tajemství budovy - domu - kolem kterého se většina příběhu točí, nabízel dle mého názory ještě hlubší možnosti. Chvilku jsem váhala, jestli se hrdinka Lottie ještě v příběhu objeví - a objevila. Ale čekala jsem trochu více.
Po překonání pomalejšího rozjezdu se odtrhávalo už hůře, konec první části přišel až moc rychle. Do druhé části se mi nechtělo, než jsem si udělala vztah k dalším postavám, také to chvilku zabralo. Pak už jsem nevěděla, komu fandit více. Třetí část krásně oba dva příběhy spojila, příběh úžasně gradoval, došlo i na klasické slzy na konci. Na začátku bych nevěřila, že mě i tato knížka od Jojo Moyes dostane. Ale autorka holt asi u každé knížky moc dobře ví, co dělá.
Ano, je to tak trochu jiná kniha známé spisovatelky. Má velmi pomalý rozjezd. Jak ale plynuly stránky, říkala jsem si, zda to není záměr. Městečko u moře má až ospalou atmosféru, kde jediným vzrušením zůstává dům, kde se střídají umělci a kde se odehrává úplně jiný život, než na jaký jsou dospívající dívky zvyklé.
Kniha vypovídající o tíze nevyřčených slov, které poznamenají celý život. Život, který plyne tak rychle a v takové době, že není možné počkat, až se vyřeší to, co by vyřešeno být mělo. Oči, které v pohledu do druhých očí nestárnou a vůle, která pomáhá rozhodnout se správně, když se dostaneme na křižovatku. Láska je v mnoha ohledech hlavně rozhodnutí. Rozhodnutí, jež některé postavy učinily, některé neměly možnost a některé zbytečně odkládaly.
Román nabývá na síle s přibývajícími stranami, tak, jak jsem u spisovatelky zvyklá. Potvrdila jsem si své přesvědčení, že pravdivé vztahy jsou životně důležité...V jednom konkrétním případě bych si přála pro postavu plný dům dalších dětí, které by ukázaly na to, že přes to vše, co prožila, je život darem právě s tím, s kým ten život sdílí. A na malicherné pomluvy je život opravdu vzácný, kéž bychom tím časem nemrhali.
Štítky knihy
Anglie pro ženy romance prolínání minulosti a současnosti maloměsto
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Tak pro mě kniha nudná nebyla. Příběh Lottie byl zajímavý. Chybělo mi dozvědět se toho víc o Cellii. Možná, že autorka uvažuje o napsání pokračování tak jako u románu Než jsem tě poznala. Rozhodně doporučuji a nenechte se odradit nízkým hodnocením některých čtenářů zde.