Zakladatelé Západu a poslední člověk
Ivo T. Budil
Pojednání o historických a sociokulturních příčinách vzestupu západní civilizace i možnostech jejího pádu. Autor ve svých esejích o dějinách západoevropské civilizace se zabývá vzestupem, současností i možnou budoucností této civilizace. Předkládá čtenářům teorie různých filozofů, politologů, historiků, kulturních teoretiků a badatelů, kteří se zabývají výše uvedeným tématem. Úvod knihy představuje dvě základní koncepce popisující stav a budoucnost současné globální civilizace - dílo Francise Fukuyamy a Samuela Huntingtona. Následující kapitoly přibližují klíčové momenty evropských dějin, které přispěly ke zrodu moderního Západu. Závěr knihy je věnován zamyšlení nad přítomností a budoucím vývojem.... celý text
Přidat komentář
Opravdu povedená kniha, resp. eseje o vývoji Západní civilizace a následném předpokládaném zániku. Eseje jsou zpracované odborně a často jsou protkány zajímavými citacemi předních světových filosofů, ekonomů atd. Velmi často se kniha opírá o Francise Fukuyamu a jeho dílo Konec dějin a poslední člověk. Právě poslední člověk, se kterým je spojena Nietzscheho filosofie se tady objevuje velmi často, stejně jako celé Nietzscheho učení.
Díky těmto esejím si člověk vytvoří nový obrázek na současnou společnost. Je třeba říct, že text není jen pouhou nic neříkající kritikou, jako to mají v oblibě někteří spisovatelé, ba naopak, snaží se Západní civilizaci částečně obhájit, i když nepopírá fakt, že spousta věcí je zkrátka špatně.
Štítky knihy
kultura kulturní antropologie úvahy a zamyšlení západní civilizace dějiny civilizace transformace společnosti filozofie dějin sociální antropologieAutorovy další knížky
1998 | Mýtus, jazyk a kulturní antropologie |
2013 | Úsvit rasismu |
2001 | Za obzor Západu |
2010 | Druhá světová válka. Případ Tachovsko |
2009 | Jitro Árijců |
Autor toho velmi málo tvrdí sám, většinou jen prezentuje a cituje autory, se kterým (asi) souhlasí, výjimečně i ty, se kterými nesouhlasí. Kniha prezentuje hlavně pravicové názory, někdy nemá daleko k extremismu. V popisu vzestupu Evropy není nic neočekávaného (technická, individualistická společnost...). Možnosti budoucnosti jsou zmíněny jen velmi okrajově. Autor naprosto nechápe levicové pojetí, na jednom místě se píše, co údajně tvrdil Marx: „Pán si dokáže podrobit otroka nikoliv na základě asymetrického vztahu k výrobním prostředkům, jak se domníval Karel Marx, ale díky svým psychickým a fyzickým dispozicím.“ – toto je totální nepochopení Marxe, který rozlišoval mezi dělníkem a otrokem – ti jsou podle Marxe v jiných vývojových etapách společnosti, a ačkoliv Marx psal, že postavení dělníka je často blízké postavení otroka, nikdy tyto výrazy nezaměňoval. Navíc i otrok může upadnout do otroctví na základě kapitálové převahy. Pokud zůstaneme u otroctví, je vtipné že „otrok si cení života více než lidské důstojnosti, a proto se podřídil pánovi a dobrovolně uznal, že je mu nadřazen“ – To jako někdo může myslet vážně? Co na knize naopak může být zajímavé je kritika Evropy, která prosazuje „multikulturalismus uvnitř a univerzalitu lidských práv venku“. Zajímavé je také zdůvodnění, proč není kapitalismus a individualismus „konec dějin“: „ukázalo se, že potenciál přírodních věd zdaleka není a vyčerpán a že biotechnologie jsou schopny modifikovat lidskou přirozenost. Nelze nyní odhadnout, jakým způsobem se zmíněné procesy odrazí ve vývoji politického systému.“ – To je rozhodně zajímavá myšlenka, ale chtělo by to věnovat více prostoru i tomu, že kapitalismus a individualismus neodpovídá lidské povaze tak, jak si jeho zastánci myslí, a i jenom to je dostateční důvod toho, že kapitalismus „koncem dějin“ není.