Čas opovrhnutia
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/312131/bmid_cas-opovrhnutia-Plt-312131.jpg
5
4459
4459
Magický rozprávač na výprave do hraničných oblastí sveta temnoty a chaosu. Geralt naďalej pátra po zlopovestnom tajomnom Riencovi, ktorý Ciri vytrvalo prenasleduje. Mierová dohoda je krehká a schyľuje sa k vojne s Nilfgaardom. Cintra v jeho područí je tiež ohrozená. Na veľkom sneme čarodejov, ktorých vylúčili z mocenských bojov, dôjde k zákernému prevratu a Ciri v dôsledku intríg len o vlások unikne smrteľnému nebezpečenstvu. Bojuje sa potichu, zákerne a kruto. Na vojnovom besnení sa priživuje čudná zberba, ktorá z neho vzišla, a ľudia zoči -voči smrti opovrhujú svetom plným chaosu. Ciri, opustená a stratená v neznámej púštnej krajine, nemôže uveriť, že ju zradili…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , PlusOriginální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
Zatím asi pro mě nejslabší díl. Tím ale vůbec neříkám, že byl špatný. Co mi vadilo bylo, že jsem se začala ztrácet v jménech, protože jich v každé kapitole přibylo nejmíň pět a chvilkama mi trvalo se zorientovat kdo je kdo. Jinak mě příběh Ciri neskutečně baví a vrhám se na pátý díl.
Rozpletené konce se spletou dohromady a utáhnou, motivy, o kterých jsem byla přesvědčená, že si je tvůrci her a seriálové adaptace museli vycucat z prstu (protože to bych si přeci jinak pamatovala, JÁ si přeci pamatuju všechno - tak ani omylem), velkolepá bojová scéna v závěsu se snad ještě velkolepějším konverzačním večírkem na Thaneddu.
Závěr druhého dílu mě při prvním čtením před téměř dvaceti lety znechutil, teď ho vidím, vnímám a chápu úplně jinak.
Ale možná si dál jen pletu hvězdy s jejich odrazem ve vodní hladině.
Sapkowského asi netřeba komentovat. Je to jako s operou, buď ano se vším všudy, nebo vůbec ne. Zajímavé je, že mi Zaklínač sedl až na druhý pokus (podotýkám po dvaceti letech), protože první tenkrát fakt nevyšel a vůbec mě neoslovil. Teď oceňuji spousta věcí, které jsem dřív snad ani nevnímala, nebo nebo zkrátka jen nedocenila.
Faktem je, že preferuji spíš rychlejší spád děje a méně opakování, ale ono to má všechno něco do sebe.
Čtyřka představuje o mnoho více silných stran oproti Krvi Elfů, která spíše nastínila konflikt. Dialogy jsou perfektní, vyprávění utíká, i když narazíte na strany bez dialogů a výjezdní zasedání čarodějů bylo velmi povedené zasazení pro hlavní konflikt knihy. Jsem spokojený s tím, v jaké pozici kniha zanechala naše postavy a těším se na další díl
U minulého dílu jsem napsal, že se osudy postav ubírají po trochu jiných cestičkách, než tomu je v netflixovském seriálu. Po přečtení čtvrtého dílu mám ale pocit, že televizní tvůrci vytvořili z knihy totální galimatyáš. Přitom knižní předloha je tak vynikající, děj je zde smysluplný, vše dává logiku. Zmínění seriáloví tvůrci, zdá se, ale předlohu vzali, pořádně protřepali, něco přidali, něco ubrali, některé věci se dějí úplně jiným postavám, prostě guláš.
Jsem tedy rád, že jsem po knihách šáhl, stojí to za to. Čas opovržení je začátek války, kdy neutralita se může vymstít.
Audiokniha: Nádhera. Nikdy by som nepovedala, že sa mi bude táto kniha v hovorenej podobe tak páčiť. Visela som na každom slove Martina Fingera. Užili sme si Ciri, Yennefer aj Geralta. Občas som bola stratená v postavách, ale až tak to neuškodilo. Idem sa vrhnúť na ďalší diel.
(SPOILER)
líbí se mi, že jsme v Čase opovržení dostali všechno. Yennefer a její taktizování, její znovushledání s bělovlasem, boj bělovlasa i jeho potupení v boji s čarodějem. Skvělé dialogy!!! Miluju dialogy v zaklínačovi!! Siri a její plahočení se neznámou krajinou (dobře, tohle byla nejnudnější část knihy…). A Jednorožec! Konečně něco nového!
A proč tohle všechno? Vždyť už vlastně všechno důležité víme, ne?:))
,,Zaklínač je určený k zabíjení jako prdel k - vy víte čemu.”
Jako vždy skvělé. Prostě Geraltovská klasika. Setkání čarodějů a putování pouští jsem si nesmírně užila. Konečně se tu setkáváme i s Keirou Metz a Potkany.
I přes to že jsem v určité chvíli měla dost problém s postavami a dějem, naprosto jsem se ztratila, tak kniha byla zatím nejlepší z celé série. Příběh se pěkně rozjel a je plný napětí. Za mě 5
Druhá románová kniha Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi, čarodějce Yennefer a malé princezně Ciri. V plné parádě se zde rozjíždí příběh plný intrik a politikaření. Děj má tendenci čtenáře lehce uspat, aby to ke konci neskutečně rozbalil. I když pro mě stále zůstávají povídkové knihy o zaklínači nepřekonané, románová část příběhu se v Čase opovržení krásně rozvíjí a nabírá na obrátkách. Nejvíce se mi líbila část okolo Tor Lara a putování Ciri s počátkem jejího nového dobrodružství. I když události na Thaneddu, které odšpuntovaly zápletku, byly také super.
Konečně díl, u kterého jsem pochopila, proč je kolem Zaklínače takový humbuk. Zasloužených 5*.
Musím říct, že povídkové díly série mi sedly asi více, děj se zde v první polovině knihy rozvíjel velice pozvolna. Každopádně zde přišlo několik nečekaných, zásadních zvratů, za které si dílo zaslouží vysoké ocenění. Jsem zvědavá, do jaké míry upraví děj v seriálu.
(SPOILER) Absolutně nejdrsnější zvrat knihy a Sapkowski ho psal tak nezáživně, že jsem si uvědomila, že se něco děje až po 15 stranách, kdy (pozor SPOILER) padali lidi z oken. Knihu před jednou hvězdičkou naštěstí zachránila poslední část Ciri s pestrou škálou zvířectva. Koníci, Potkani, mravenci, atd.
Mnoho povyku pro nic. První díl ( Elfí krev) nestála za nic, oproti Conanovi, kterého jsem v té době hltal po tuctech , mu pan Geralt nesahal ani po zaprášené sandály ( drtící království v suť a prach). Uběhlo spoustu let a mě se zaklínače zželelo a dal jsem mu šanci po přečtení povídek, které nebyly nejhorší. Dočkal jsem se politických machinací, které mi nějak unikali v přehršli jmen a postavení. Když jsem nadával u Games of thrones, že by se ani prase s upgradem mozku nevyznalo v tom, kdo je kdo a jaká pevnost je čí apod. netušil jsem, co je Sapkowski za hovado a jak jsem Martinovi křivdil. No co už,... jsem na závěru knihy, tak to snad už nějak dotáhnu. Příště už raději jenom hru a pan Sapkowski se může dál rozčilovat nad nespravedlnosti zisku hernich vyvojářů mezi jeho ,,dílem".
Zase mě trošičku zmátla:) Jinak samozřejmě moc hezky napsaná s trochou humoru. Konečně se můžu vrhnou na pátý díl:)
Není možné, ale příběh se ještě oproti prvnímu dílu zlepšuje. Stejně jako postavy nabírá Sapkowski sebevědomí a ukazuje nám svou ohromnou fantazii. Hltala jsem jak rychle plynoucí, tak rozvláčnější pasáže, protože každá část měla svůj podstatný význam a děj nás vede směrem, který by většina neočekávala. Jednorožec byl vlastně jenom špičkou ledovce.
(SPOILER) Tenhle díl byl trochu slabší než předchozí, ale souhlasím, že závěr byl skvělý. Část s Ciri bloumající pustinou byla poměrně dlouhá, dokud se jednorožec nezranil. Nějak mi asi v tom magickém chaosu uniklo, co se vlastně s jednorožcem stalo. Kromě toho všechno super. Aretuza, sněm, potkani apod. Dokonce se nám začíná otvírat Emhyrův příběh.
Jedna hvězda padla za tu hromadu politiky, jmen, míst a příběhů, které autor určitě myslel dobře, ale já jsem se v tom dost ztrácela. Nejvíc jsem si užívala část s čarodějným sněmem a pak samozřejmě závěr.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
"Víš, kdy pohádky přestávají být pohádkami? Ve chvíli, kdy jim někdo začíná vážně věřit... "
Kým "Krv elfov" priniesla iba nejakú predzvesť bojov, tak tu už je naozaj vidno, že vojna sa blíži a myslím si, že je to aj poriadne cítiť. Určite je to práve vďaka atmosfére, ktorá je jednoducho geniálna (ale to bola zatiaľ v každej zaklínačskej knihe)!
Potom je tu ešte aj niečo ďalšie: V tejto časti pribudlo pekné množstvo nových postáv (je v tom trochu zmätok, ale nie je to až taký veľký problém) a k tomu sa pridalo ešte aj celkom dosť politiky, ktorá však nepôsobí zbytočne, ale je aj celkom na mieste.
Dokonca tu máme aj jednu vyše 40-stránkovú scénu na plese, ktorá je jednoducho jednou veľkou vykecávačkou, ale aj napriek tomu bola pre mňa nadmieru pútavá.
Pán Sapkowski jednoducho vie, ako si udržať pozornosť čitateľa, nech už sa jedná o akúkoľvek situáciu...
No, a záverečné putovanie spolu s Ciri a jednorožcom ma úplne dostalo a myslím si, že predstavuje absolútny vrchol celej knihy, od ktorého som sa nedokázal ani na moment odtrhnúť...
V konečnom dôsledku nemôžem dať "Času opovrhnutia" menej ako 85 %, pretože pokračuje v šľapajách predošlých častí a ja som si pokračovanie Zaklínačovho príbehu opäť náležite vychutnal :-)