Křest ohněm
Andrzej Sapkowski
Třetí část ságy o Zaklínači. Setkáváme se opět Geraltem, který si léčí zranění utrpěna na Thaneddu v tajemném lese Brokilonu u dryád. Do příběhu vstupují nové důležité postavy, o kterých byla v dřívějších knihách jen malá či žádná zmínka. Na prvním místě je to lučištnice Milwa. Dále pak rytíř Cahir a nakonec ještě postava nejtajemnější, upír Regis…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1997 , LeonardoOriginální název:
Chrzest ognia, 1996
více info...
Přidat komentář
To co jsi z této knihy pamatuji bylo hlavně to, že byla úžasná. U čtení páté knihy jsem se bavil víc než u všech příběhových předchozích.
Tahle knížka a celá sága je pro mě legendou. Neuvěřitelně čtivá, postavy, které si zamilujete, akce, jak má být, dialogy, jak mají být a celkově hluchá místa se těžko hledají!
Nové postavy, velice sympatické a zajímavé, nenilfgaarďan Cahir mi hned přirostl k srdci.
Zcela odlišná kniha od předchozích dílů. Pouze minimální prostor je zde věnován politickým machinacím, spolkům, zradám a osudům postav mimo hlavní dějovou linku. Kniha se zcela koncentruje na putování Geralta a jeho specifické skupiny. Tohle výborně podané putování za neurčitým cílem, kde každý má své tajemství a neustále se něco děje, je o to vydařenější, že postavy si zde prochází svým vývojem. Oblíbil jsem si asi nejvíce postavu Regise.
Ach a show se konečně rozjela. Prolila se krev elfů a nastal čas opovržení a nyní je tu opravdový křest ohněm, hlavně pro Ciri která odhaluje hodně špatnou stránku. Ale jinak je v hlavní roli Geralt - což je dobře - a jeho parta, kterou jsem si nahned zamiloval. Milwa, NeNilfgarďan a samozřejmě nejvíc cool upír všech románů vůbec. Miluji je všechny a tleskám. 9 z 10. Oblíbené postavy - Regis, Cahir.
Jedna z mých nejoblíbenějších zaklínačovských knih. Geraltova výprava, seznámení s mnoha skutečně zajímávými postavami a stále velice průžný děj dělá knihu takovou, že vás rozhodně daleko od sebe nepustí.
Opět za pět. Tady mi to nedá a musím vyzdvihnout tu část knihy, kde Geralt putuje spolu s trpaslíky a běženci válkou zničenou krajinou. To je nádhera. A trpaslická mluva je opravdu lahůdka, tady se myslím vyřádil i pan překladatel: "Urrrva mať!"
A jeden citát za všechny:
"Takový dluh nelze splatit, nelze zaplatit něco, co nelze ocenit. Mnozí lidé tvrdí, že úplně každá věc na světě má svou cenu, ale není to pravda. Některé věci jsou neocenitelné. Nejlépe je poznáš tak, že když je jednou ztratíš, nikdy je nezískáš zpět. Já sám jsem ztratil mnoho takových věcí. Proto ti dnes nedokážu pomoci.“
Zatím nejlepší díl románu. Noví i staronový hrdinové jsou skvělí a lehce se vrací původní atmosféra s putováním krajinou. Více Geralta a méně Ciri, přesně tak jak to má být. Pořád se však nemůžu zbavit dojmu, že se toho ani v jednom románu moc nestane a jde pouze o vcelku natahovaný seriál.
Myslim, ze tato kniha byla - co se rozmanitosti postav tyce - asi zatim tim nejlepsim, co mohl Sapkowski vytvorit. Jako by Ciri a Geralt na okamzik ustoupili do pozadi, a myslim, ze v tomto pripade to vubec nebylo na skodu. Milwa, Regis a Cahir alias (ne)Nilfgaardan dodali pribehu jiskru, rozmanitost a opravdove napeti... celkova originalita postav a jejich osudu ucinila tuto knihu nezapomenutelnou a v mem pripade mam dokonce pocit, ze mi prirostly k srdci snad dokonce vice nez hlavni hrdinove. Opet skvelych "deset hvezdicek z peti".
Gerald tentokrát Ciri neochraňuje, necvičí, ale hledá. Jede krajem ničeným válkou ve společnosti krásné lučišnice, ukecaného trubadůra, Nilfaarďana, moudrého vyššího upíra a několika trpaslíků. Podíváme se, co má za lubem Falka. Yennefer magicky procitne, aby se připojila k feministické magické lóži. Naštěstí se knize moc nepolitikaří a děj se tedy čtivě rozvíjí. No než jsem se rozkoukal, byl jsem na konci. Kniha se drží úrovně předchozích dílů a navnadí Vás na další. Krásné počtení.
Wow, uz minule jsem byl nadseny z Casu opovrzeni a tohle je jeste lepsi, zatim nejlepsi kniha zaklinacske sagy. Tentokrat cistokrevne fantasy/rpg, dlouha cesta krajinou, postupne nabirani unikatnich clenu party, jeden lepsi nez druhy, Regis je borec, Marigold je dokonaly pako, Milwa je lepsi lucistnice nez Legolas a Geralt z Rivie vlastne vubec neni z Rivie. Je to chytlave, ctive, vtipne, napinave, bez slabych mist, takhle ma vypadat kvalitni fantasy knizka a nemuzu se dockat dalsich dilu, jestli ta vzestupna tendence bude jeste pokracovat nevim jak to budu hodnotit, protoze uz tomuhle davam plny pocet. 10/10
Zatím jednoznačně nejnabitější a pro mě i nejčtivější díl. Příběh o důvodu Regisovi abstinence mě rozesměje jenom si na něho vzpomenu :)
V podstate najmenej originálna časť pentalógie. Hlavnou náplňou je Geraltova výprava, ku ktorej sa postupne pripojí množstvo skvelých postáv, ktorým bezpochyby kraľuje tajomný Regis a na svojej záchrannej púti sa nevyhnú mnohým nečakaným problémom a prekážkam. Čiže fantasy klasika, ktorú Sapkowski len dokorenil svojim sarkazmom. Medzitým na druhom konci sveta dostáva Ciri tvrdé lekcie do života. Tento diel je jednoznačne najakčnejší zo všetkých a nudiť sa pri ňom určite nikto nebude. Len je taký... príliš obyčajný. 9-/10
Po druhém čtení s odstupem jedenácti let, musím... (promiňte mi stejný začátek u všech dílů celé ságy)
... s plným vědomím zhodnotit tento díl jako nejlepší stejně jako tehdy. Byl vtipný. Byl akční. Byl napínavý. Byl prostě jedinečný!
Od začátku jsem se bavila díky bandě trpaslíků, byla zvědavá kvůli tajné radě čarodějek a bála se kvůli tahu Nilfgaarďanům.
Tentokrát se Geralt nechoval jako ten zákonně dobrý bojovník proti zlým silám. Upřímně jsem měla mnohdy chuť do knihy skočit pěkně kufrem, abych udělala kolem sebe co nejvíc bordelu, a profackovat ho. Případně aspoň našeptat Milwě, aby to udělala za mě. Tak neskutečně mě štval svým neustálým fňukáním, protože všelijaké bolesti drásaly jen jeho (ironie). Ale pochlapil se, to se mu k závěru upřít nedá.
Regis. Všudybyl Všechnoznal. A právem, měl na rozdíl od dalších postav solidní náskok. Jen mně občas svým mentorováním lezl na nervy, ale věřím mu, že to nemyslel zle. To jen Geralt ho bral moc osobně, protože to byl mnohdy právě on, Geralt, kdo věděl víc než ostatní.
Moje oblíbenkyně Milwa. Rázná, ostrá jak břitva sihillu, vždycky připravena odpovědět. Byla mi sympatická svou osobností, svým odhodláním i svými názory.
Ciri. Neskutečná puberťačka, která hledá sama sebe a to, co vlastně chce. Na můj vkus jen lehce radikálním způsobem. Ale kdo v jejím věku nezlobil?! :)
Fringilla Vigo. Dřív se mi strašně líbilo její jméno, aktuálně je mi sympatická i jako osoba.
Sapkowski rozplétá další a další nitky ze stovek klubíček, objevují se další postav a příběh se dál krásně zamotaně vine...
Pár citací, mnohdy jako výstřely ze tmy, ale poměrně trefné vzhledem k životu nás, lidí.
"...K čertu, jak jen ta moc člověka pokouší! Jak svádí, aby ji zneužil! Když ji člověk má, snadno zapomene... A když zapomene, už se nedokáže vrátit."...
... Sotva jim svitla naděje, v nočním povětří zazpívaly letky šípů. Marigold zavřískl, tentokrát opravdu bolestně, a zaryl Geraltovi prsty do žeber. Zaklínač ucítil, jak mu na šíji stříklo něco teplého.
"Drž se!" chytil básníka za loket a strhl ho na svá záda. "Dobře se drž, Marigolde."
"Zabili mě!" kvílel trubadúr. Dost nahlas, na zabitého. "Krvácím! Umírám!"...
..."Nevědomost," poučoval Regis, "není omluvou pro nepromyšlenou činnost. Když něco nevíš nebo máš pochybnosti, požádej o radu..."
"Mlč, upíre!" otočil se Geralt zády...
..."Jsem Maria, a ne Milwa. Jaká já jsem Káně? Kvočna s vejcem v břiše, žádná Káně... Milwa se s dryádami smála na bitevním poli, když vytrhávala šípy ze zkrvavených mrtvol - je přece škoda dobré střely. A jestli některý ještě dýchal, vzala ho nožem přes krk. Na takovou smrt vodila lidi zrádkyně Milwa. A smála se... Jejich krev teď volá. Jejich krev teď zevnitř rozežírá Mariu jako vosí jed. Maria platí za Milwu."...
Štítky knihy
láska zaklínači fantasy zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
No už aby se nám do knihovny vrátil další díl...Jsem napnutá jak kšandy...No a chudák Milwa..