Krev elfů
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30398/mid_krev-elfu-3Q7-30398.jpg
5
5082
5082
Krev elfů otevírá románovou řadu Geraltových životních osudů. Kniha přímo navazuje na povídkové sbírky Poslední přání a Meč osudu. Geralt, Ciri, Yennefer, Triss Ranuncul, Yarpen Zigrin a další známí a oblíbení hrdinové ze Sapkowského povídek poprvé na stránkách románu, v němž se odehrává boj o osud světa. Zaklínač pečuje o plamen, který může zapálit celý svět...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , LeonardoOriginální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Prostě Zaklínač, co k němu dodat =) naprosto úžasné dílo od ještě úžasnějšího autora. Děkuji za něj.
Krv elfov je úvodom do päť dielnej série. Pred touto knihou odporúčam prečítať si najskôr dve poviedkové knihy, vďaka ktorým vám všetko postupne bude do seba zapadať. Stretávame sa so zaklínačom Geraltom, čarodejnicou Yennefer, s Triss Ranuncul a samozrejme Ciri. Do deja som bol pomerne rýchlo vtiahnutý, aj keď musím povedať, že sa mi kniha nečítala najľahšie, najmä pri pasážach, kedy sa riešila politika a také a onaké kráľovstvo a vládcovia. Keďže som si ale sériu obľúbil, verím, že prí ďalších knihách to bude lepšie stráviteľné a preto pokračujem ďalej. :-)
Přiznávám, že třetí díl byl pro mě trochu slabší. Ani ne tak, že by to už nebyly povídky, ale jak tady někdo zmínil - bylo tam prostě nějak málo Geralta. Nicméně i tak to bylo mistrovsky napsané, bavila jsem se přímo královsky.
Jen konečné kapitoly mi dělaly menší problém. Nějak jsem se nemohla prolouskat "výcvikem" Ciri. Což mě ale samozřejmě neodradí od dalších dílů. :3
Mám pocit, že Sapkowski by byl lepší dramatik než spisovatel, jeho knihy i povídky jsou statické, dějově řídké a zcela postavené na dialozích, které často přecházejí v nekonečné monology nesoucí takřka veškerou naraci... jeho romány bych se daly shrnout tak, že...někdo někam přišel, tam se dlouho žvanilo, šel o kus dál, zase se dlouho žvanilo, někoho rozsekl, další žvanění...nějak tomu nepřicházím na chuť a radši si dám zaklínače herního.
Kniha jako taková špatná není, v podstatě začátek všech dobrodružství a i následných počítačových her. Škoda jen, že se autor pořádně nerozepsal o podstatě zaklínačů, původu, vzniku, hlouběji nezabrousil do jejich úlohy na tomto světě a do jejich výcviku a přeměně z lidí na mutanty.
Po povídkách mi to přijde trochu víc omáčkovité, ale líbí se mi i tak. Jen mi tam tentokrát připadalo málo Geralta.
Nejvíc mě pobavil Yarpen Zigrin. Skvělý překlad!
„Dámy a frajlinky sú nám tu potřeba, taják prasaťu sedlo. Ani z šejtrocha sa včíl vychcat nemožu, mosím furverk zastavit a zalézt do křoví.“
Tak po prvních dvou dílech už začínám být vtažen do děje. Jenom by mne zajímalo, kdy se autor rozhodne, že z nadhozených motivů sestaví ságu, kdy se rozhodne o osudu postav, kdy postava diktuje tvůrci, kdy tvůrce postavě. Zatím se to čte náramně, napínavé, smutné.
Když jsem se od knihkupce a vydavatele v jedné osobě dozvěděla, že Sapkowski píše po povídkách román a plánuje dokonce celou ságu o zaklínači, byla jsem natěšená víc než malé děcko na Štědrý večer. Chodila jsem do malé SF speciálky pravidelně otravovat (aspoň jednou do týdne), jestli "už to vyšlo?" a zklamaně odcházela s jinými tituly v batohu. Jednoho krásného dne jsem se dočkala a tryskem vyrazila domů, abych sebou hned plácla na postel nad rozevřené stránky. Tehdy nadšení skončilo mírným rozčarováním, "Krev elfů" pro mě neměla sílu a kouzlo povídek; přibylo postav, dějových linií, intrikování i dialogů na úkor akce, chyběly mi narážky na pohádky, souboje a rozhovory s nestvůrami (popsán je jediný střet), humor byl rozmělněn na příliš velkém prostoru, občas jsem se nudila (obvykle při absenci Geralta na scéně, ach ta láska:-)). Ty samé vlastnosti jsem při opakovaném čtení, dvakrát tak stará, ocenila převážně jako klady. Nenudila jsem se ani chvíli, ale přece jen se příběh teprve rozjíždí, pouze naznačuje své možnosti, takže mé poctivé hodnocení se přidrží silných čtyř hvězdiček, s pošilháváním po páté.
Nad světem Sapkowského se začíná stmívat. Poněkud pohádkový nádech prvních dvou knih se nadobro vytratil. Tohle už není kniha, kde hlavní postava jedná s pohádkovými bytostmi. Tohle je něco temnějšího...
Seznámení se Zaklínačem proběhlo příjemně. Jeho svět je srozumitelný, představitelný, uchopitelný. Postavy si člověk snadno zamiluje i znenávidí. V příběhu je všeho tak akorát: napětí, dobrodružství, lásky i nenávisti, bojů i všednodennosti. V textu se nevyskytují žádná nadbytečné slova a popisy. Rozhodně budu číst dál.
Ihned si rozečítám další díl, ale musím ho číst pomalu, protože naše knihovna bude mít 2 týdny zavřeno, nevím, co budu dělat, prostě to hltám stranu za stranou. Nejspíš mi nezbude, než si 3. a 4. díl přečíst 2x, než budu mít další ...
Doufám, že to mluví za vše :)
Smráká se a válka se blíží. Moc se mi líbila scéna se žravuchou, a taky pasáže s Yennefer a Ciri :-)
Z knížek zaklínačů mám smíšené pocity. Svět stvořený autorem je dokonalý, kniha má příběh který mě opravdu baví. Na druhou stranu nemám pocit, že po přečtení jedné knížky (žádné, kterou jsem četla) jsem se v příběhu někam posunula respektive mám pocit že jedna knížka nic nevyřeší. Nejlepší by bylo, kdybych všechny knihy četla po sobě - tak moc se mi to ale nelíbí. Zvažuji přečtení dalších knih.
V povídkách jsem si zamilovala svět zaklínače. Sága v tom dokonale pokračuje :). Jsem zvědavá jak to bude s Ciri pokračovat.
Zaklínače mám moc ráda a po kratších povídkách se těším z něčeho objemnějšího a kompaktnějšího. Celý zaklínačův svět se mi dost dostal pod kůži, a proto čtu celou sérii knih už podruhé (teď jsem zrovna u Krve Elfů) - a to se mi nestává, číst jednu knihu dvakrát :) Příběh je tak obsáhlý, že i když si hlavní dějovou linii pamatuji, tak mě neustále překvapují její odbočky a detaily, které jsem již zapomněla, a tak se ze Zaklínače těším už podruhé, a ne méně, než tou bylo poprvé :-)
Štítky knihy
magie polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Je třeba brát v úvahu, že autor se rozhodl napsat jeden velký příběh rozložený do pěti svazků, nikoliv pět volných pokračování. Takže v první knize se celý děj pouze rozbíhá, teprve se začínají formovat jednotlivé problémy a dějové linky, svět bylo třeba důkladně představit a popsat. Podle mého to autor udělal výborně, fantasy je o vyprávění příběhů a těch je v prvním svazku otevřeno nepočítaně. Poněkud pomalejší tempo vyprávění proto rozhodně není na škodu, nepoučený čtenář by se dost možná mohl ztratit ve složitějším začátku a ve spoustě jmen a odkazů. Jen posledních část prvního dílu byla poněkud zdlouhavá, tam si autor už jen hrál s dialogy, aniž by přinesl něco výrazně nového. Ale jinak samozřejmě bezvadné.