Paní jezera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138296/mid_pani-jezera-IxV-138296.png
4
3567
3567
Had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná. Také příběh zaklínačova hledání dospěl k závěru, Ciri, Geralt i Yennefer se na pozadí krvavého válečného konfliktu konečně setkají, ovšem podobně jako v předchozích dílech ságy nelze očekávat, že věci půjdou tak snadno, jak byly naplánovány. Příběh Dítěte Překvapení, zlověstné věštby, lásky, krutosti a událostí, měnících tvář světa, se uzavírá v mohutném finále, v gejzíru imaginace, aby jednou provždy změnil fantastickou literaturu. Had Uroboros drží v zubech vlastní ocas, něco skončilo a cosi začíná... 5. vyd.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , LeonardoOriginální název:
Pani Jeziora, 1999
více info...
Přidat komentář
Vše zde vyvrcholí, vše se zde uzavře, je to kruté, jako je krutý život a svět v kterém žijeme, ale možná i díky tomu nás to k této knize přiková a mi ji sfoukneme jedním dechem jako svíčky z narozeninového dortu. To se autorovi skutečně povedlo. Škoda, že takové nejsou všechny knihy série...
Souhlasím s tím, že poslední díl nebyl tak skvělý. Čekala jsem lepší vyvrcholení a celkově - už jsem to brala jako povinnost, přečíst si to, co jsem už měla vyspoilerované od ostatních..
prišlo mi to lepšie ako predchádzajúca kniha, ale i tak sa nemôžem ubrániť pocitu že celá séria obsahom zaostáva za komerčným rozmerom .... proste sú aj lepšie fantasy série.
Paní jezera nebyla tak skvělým čtením jako předchozí díly. Ale přesto dávám 4 hvězdy, protože děj se dokončil. Uroboros zakousl a všechno dopadlo tak jak mělo, a ne jak by si čtenář přál. Je to hodně syrové zakončení celé série.
Závěrečná část ságy představí svět po válce v tak realistické podobě, že by to skoro mohla být doporučená četba pro středoškoláky. Sapkowski na mě udělal velký dojem nejen jazykem (překlad je famózní, zejména přímé řeči trpaslíků představovaly po celou dobu jazykově velmi osvěžující prvek), ale i všemožnými odkazy, narážkami, alegoriemi. Po přečtení jsem si pořídila ještě audioknihu, abych si mohla příběh nechat přečíst při cestách autem ještě někým jiným a Martin Finger, který text čte, ho čte poutavě, napínavě, vesele i dramaticky a dokáže si poradit s tak rozsáhlým textem bez jakéhokoliv výkyvu a hluchého místa. Vzhledem k tomu, že se jedná o více, než 70 hodin četby, vystačí to i na hodně dlouhé cesty.
V mých očích vrhá poslední díl trochu špatné světlo na celou ságu. Myslela jsem si, že má Sapkowski příběhy jednotlivých postav více rozpracované, ale mnoho z nich se vůbec nedořešilo - a některé (i za mě velmi zbytečně) skončily dřív, než pořádně začaly. U některých postav mě to opravdu mrzí, protože jejich přítomnost v knihách tím pro mě naprosto ztrácí smysl a mám pocit, že v nich byly jen na efekt. A (ne)chování některých postav mi vůbec nesedělo do toho, jak je v předchozích dílech Sapkowski popisoval.
Některá místa tohoto dílu mi přišla příliš překombinovaná a nakonec taky trochu zbytečná. Chvílemi jsem měla pocit, jako kdyby to celé autor psal horkou jehlou a na poslední chvíli vymýšlel, co tam ještě přidat.
Ale literární kvality posledního dílu ságy jsou stejné jako dílů předchozích, tedy velmi vysoké. Prolínání časů a dějů je vynikající! Celou knihu to krásně oživí a čtenář může nahlédnout do minulosti některých postav a lépe je pochopit - za to díky! Pro mě nudnější pasáže (diplomatická vykecávání) jsou tady mnohem kratší než v předchozích dílech a líčení bitevní vřavy a všech hrůz okolo bylo tak děsivé, že mi běhal mráz po zádech.
Ačkoliv jsem doufala ve smysluplnější ukončení, nemůžu říct, že bych byla z celé zaklínačské ságy zklamaná. Určitě je to něco, co stojí za přečtení, a to do poslední tečky.
Viem, že by som nemal hodnotiť podľa záveru, ktorý nebol podľa mojich predstáv, ale celý príbeh namiesto vyvrcholenia iba vyšumel do prázdna.
Zaklínač je a bude moje nová srdcovka, poslední kniha se ale z mého pohledu moc nepodařila a celý skvělý příběh vyšuměl do prázdna. Skákání do různých časů k různým postavám mi nevadilo, naopak bylo to zajímavé a doplňovalo, naznačovalo nenásilně osudy jednotlivých postav. Závěr mi ale přišel překombinovaný a celkově jsem na konci už měla pocit, že autor to s tím poučováním o xenofobii, rasismu, válkách a pogromech přehání. Opravdu po těch všech zvěrstvech musela přijít ještě další kapitola v Rivii, abych pochopila, jak jsou to hrozné věci? Za mě zbytečné, nudné, opakující se zakončení jen aby se autor dostal k zamýšlenému konci. Zklamání. Fanoušci to autorovi určitě odpustí. Pro mě zůstane nejlepší knihou Meč osudu a v závěsu Křest Ohněm.
Dále spoilery!
Nedá mi to.
Souhlasím s ostatními, že likvidace všech postav na konci byla nesmyslná a rychlá. Smrt všech byla zbytečná a řekla bych i proti logice jinak skvěle vystavěných postav.
Geralt, Yennefer a Ciri nakonec vůbec nic nedokázali, nenáviděný imperátor musel sám změnit názor... To jako fakt? Takže nemá cenu bojovat se zlem? Jedině ono samo svou vůli nás může ušetřit? Nebo co tím autor myslel? Sorry ale na tuhle ve vteřině probuzenou otcovskou lásku tady nevěřím.
Část s Elfy byla zajímavá, cestování světy také, dokud se nestalo zdlouhavým a nudným.
Líčení bitvy jsem místy přeskakovala a následné mírové rozhovory četla zcela nepozorně. Zdlouhavé, nudné, zbytečné.
No a konec to završil. Autor předestřel, že Geralt zemře snad na zástavu srdce a Yenn záhy po něm žalem a pak tohle?! To jako opravdu? Geralt, který se probil z podzemí sám přes šest nestvůr, probil se pro Ciri, sešel s ní schody... Je probodnut vidlemi!? Pan Sapkowski už to chtěl mít za sebou a naprosto tímhle koncem celou sérii zabil. Nevadi mi, že zemřeli, jsou spolu, někde jinde a Ciri přechází do legendy o Artušovi. Super závěr, ale to jak ho autor začlenil do příběhu je velké zklamání.
Pořád jsem čekala, že Ciri získá zpět moc, které se vzdala, pošle všechny do háje, ne zabíjením, jen prokázáním moci, že vytře zrak i těm arogantním slepicím z lóže a bude prostě jen dál žít jako obyčejná zaklínačka. Nebo proč se z lóže s Yen nepřesunula jinam? Vždyť ji nikdo nemůže věznit a ona může vše... Jako naděje, že zlo nemůže zvítězit... No tak nic... Budu si muset sama pro sebe vytvořit nějakou fanfikci :)
Spoilery !
Tenhle díl mě zklamal. Celé mi to přišlo nedodělané. Hrdinové (Regis, Milwa, Cahir a Angouelme) umírali moc rychle a jejich smrti mi připadaly zbytečné a i když jsem si je oblíbil tak nevyvolaly žádnou citovou odezvu. Sapkowki si s tím určitě mohl více vyhrát.
Nepříjde mi to jako důstojné zakončení sedmidílné.
Zaklínačskou ságu mám rád, ale tahle kniha byla zklamáním.
Ale, áno. Kedysi som celú sériu zvládol za 6 dní. Počas PN. Síce, krvavé oko, ale stálo to za to. Nepravidelne sa k týmto knihám vraciam...
Fantastická sága a poslední díl slibuje výborné zakončení všech těch příběhů :).
Opět musím pochválit Martina Fingera, který knihu načetl. Poslouchala jsem audio a jeho výkon nemá chybu.
V prvé řadě bych pochválil barvitý a originální způsob psaní, jakého jsme u Andrzeje zvyklí. Avšak pokud bylo toto v předchozích dílech významným plusem a pro kvalitní středový děj absolutní nutností, tak v závěrečné knize ságy doplatil na neschopnost krátkého emočního vystupňování celé zápletky a toto balancování na hraně orgasmu vedlo až k jejímu naprostému vyprchání a útlumu.
POZOR SPOILERY:
Samotná smrt hlavních postav se jevila více než zbytečná, i přes snahu autora o emociální odezvu, kterou se pokoušel vzbudit ve čtenářích, a to konkrétně v odstavci malé Milwy. Jsem autorovi reálnost děje nevěřil. Postavy se zdály býti jako mouchy rozpláclé na předním skle zrovna projíždějícího vozu patřícímu Sapkowskimu. A po jeho úvaze následně odstraněny prostým zapnutím stěračů, čímž se těchto postav nadobro zbavil.
Dalšími mínusy bych ohodnotil celkový utahaný závěr, jež se u mně projevil, jak jsem již výše napsal, naprostou ztrátou charakteristického vzrušení z koncí dlouhých serií, či ság. K dalšímu čtení jsem se musel nutit a s myšlenkou "ono se to vyvrbí" jsem přečkal až do konce, kdy jsem knihu zaklapl, pokrčil rameny a šel psát tenhle ne příliš pozitivní komentář.
Abych nebyl pouze skeptický. Mezi nejlepší kapitoly bych zařadil bitvu u Brenny u které jsem hltal každé slovo a s božsky strukturovanou linkou této kapitoly se jedná o jeho mistrovský kousek.
Nebudu dále zabíhat do detailů, aby nebyla recenze příliš dlouhá a tak závěrem napíšu jen to, že jsem chtěl dát konečné dvě hvězdy... z toho důvodu, že se jedná o vyvrcholení sedmi dílné ságy, ale poté když jsem si zpětně vzpomněl na několik dobrých kapitol, zde obsažených, zvolil jsem optimální průměr i přes to, že jsem byl tímto dílem poměrně zklamán.
Z knihy jsem úplně unešená. Lepší zakončení série si nedovedu představit. To neustálé přeskakování od jednoho k druhému, které mnozí kritizují, mi přišlo úchvatné. Je to jako mozaika. Jednotlivé kousky samy o sobě nedávaly smysl ale jak se postupně spojovaly, vytvořily dokonalý obraz. Bylo mnohem zajímavější si to takhle skládat a domýšlet než prostě přečíst jak to bylo. Sapkowski je geniální spisovatel. Každý z těch zdánlivě zbytečných kousků měl svůj smysl. A konec se k celé knize dokonale hodil. Tak trochu záhadný a nejasný, možná trochu smutný, ani dobrý ani špatný. A to spojení s Artušovskou legendou mě úplně dostalo. Jediné, s čím si lámu hlavu je, jak konec souvisí s poslední povídkou, Něco končí, něco začíná a jestli to s ní vůbec souvisí. Ale myslím že je jen správné že to skončilo tak záhadně. Kdyby to mělo jasný konec, byla bych asi trochu zklamaná, jelikož tohle se k atmosféře příběhu hodí mnohem víc. Za mě dokonalá kniha, která převyšuje většinu knih svého žánru a svou hloubkou předčí mnohé klasiky.
Tak nevím. Asi nejsem ten správný čtenář rozsáhlých románů na pokračování. Celou dobu se mi to líbilo, ale poslední díl mě totálně přestal bavit. Patrně ne chybou autora. Prostě už jsem asi měla dost Zaklínače. Z toho pak vyplývaly i všechny mé další pocity. Hlavní postavy mi lezly čím dál tím víc na nervy, ti, které jsem měla ráda, buď umřeli nebo se vyskytovali pouze velice okrajově (trpaslíci). Bloudění v místech a časech mě vůbec nebavilo zrovna tak jako mírové rokování po bitvě. Prostě jsem už jen čekala, kdy už to konečně skončí. I když musím přiznat, že autor má neuvěřitelně krásný jazyk a způsob vyprávění. Také velice oceňuji nadčasovost témat - rasismus, pogromy. Ale už toho prostě na mě bylo moc. Dva - max tři díly by mi bohatě stačily. Stejně už jsem začala zapomínat, co se dělo v těch předcházejících. Ale jak říkám - nedávám to za vinu autorovi, ale vlastní osobě. Ságám se budu napříště vyhýbat :-)
Ty dlouhé komentáře tady... nechce se mi psát tolik :D Ale dobře shrnu to tak, aby to bylo k věci a zrozumitelně. Paní jezera je skvělé zakončení série. Můžete říkat, že Sapkowski je arogantní kretén... ano je, ale to nic nemění na tom, že je taky vynikajícím spisovatelem. A myslím, že jsme zde kvůli knihám, jestli chcete rozebírat soukromí, tak doporučuju pokec, blesk.cz a bůh ví co ještě. Ale co se týče knihy, ta byla skvělá, zakončení série par excellence, ani ten Artušovský motiv, kterým se mnozí ohánějí, mi tam nevadil. Líto mi bylo jenom dvou věcí: Regise a toho, že série skončila. Díky bohu Sapko v roku 2013 napsal Bouřkovou sezonu, ale já chci ještě další povídky :)
"Sapkowski je arogantní kretén." Prohlásil o autorovi Zaklínače Dmitry Glukhovsky. A já s ním bohužel musím souhlasit. Protože stejně jako má Sapkowski složitý vztah ke studiu CD Project Red, tak já mám složitý vztah ke spisovateli samotnému.
Začněme u něho. Sapkowski již při své původní a kriticky zásadní první smlouvě na prodej práv pro vytvoření PC hry ve své aroganci požadoval pevnou jednorázovou sumu, protože si myslel, že hry jsou nesmysl a nemají šanci na pořádný úspěch, takže nechtěl riskovat. A teď samozřejmě, když jsou zisky z her v řádech miliard dolarů, tak v Sapkowskim vaří krev, jaký byl idiot, že si řekl jen o několik desítek (!!!) tisíc. A z této zášti se pak rodí veškerá jeho averze k PC hrám a především tedy hernímu Zaklínači. Pak z něj v zoufalství padají takové nesymsy, jako například jeho stěžování si, že mu hry ubírají čtenáře a nebo že hry parazitují na jeho slávě. Vše jen ze zahořklosti, že si nechal takto naprosto fatálně proklouznout mezi prsty kšeft svého života. Přesto o kvalitách ani herního ani knižního Zaklínače nikdo nepochybuje. A bezpochyby se Zaklínač celkově stal celosvětovým fenoménem a senzací až po vydání her, především tedy 3. dílu.
A stejně složité to mám já se Sapkowskim. Přestože ho mám ve veliké oblibě za to, že Zaklínače stvořil, štve mě svou arogancí a kopáním okolo sebe jen proto, že není ochoten veřejně uznat svou chybu a místo aby hloupě plácal, tak by raději měl tvůrcům her vzdát hold a uznat jejich dobrou práci, stejně jako vzdali hold oni jemu tím, jak dobrou (a věrnou předloze !) práci odvedli.
NETFLIX chystá film. Jsem si jistý, že Sapkowski se poučil a nebude už debil a nechá si pořádně zaplatit. A já se vsadím, že v takovém případě nebude mít s ničím problém a bude spokojený. Uvidíme.
Teď k samotné knize. Zde se opět vrátím k aroganci spisovatele. Pět knih velkého příběhu, pět knih napětí a očekávání a pět knih byť rozvláčné, přesto určité gradace. A ve mě zbyl po posledním díle jen pocit, že to Sapkowski při samém závěru dost odflákl a že jsme si my, věrní čtenáři, zasloužili trochu víc, než jen takové vyšumění.
Vrchol pokrytectví Sapkowskiho je pro mě Bouřková sezóna, tedy poměrně nový díl o Zaklínači, přestože kdysi autor tvrdil, ze ságou o Ciri vše končí. Ale právě po úspěchu Zaklínače v poslední době zřejmě ucítil potřebu se také ještě sklouznout. A na té knize je to znát. Fanoušky sice bude bavit stále, ale ta kvalita šla rapidně dolu a je vidět, že kniha vznikla samoúčelně. A to je mi dost líto, především proto, že Glukhovsky má prostě pravdu. Sapkowski je arogantní kretén.
EDITACE 6.10.2018 - Sapkowski žaluje studio CD Projekt o 360 milionů korun. What a greedy bastard
Pozor na lehké spoilery ;)
Velké plus celé této série je její atmosféra. Sapkowski vytvořil svět, který je tak neuvěřitelně reálný, až z toho čtenáře možná zamrazí, protože se dostane do temného středověku bez jakýchkoliv příkras. Se všemi jeho útrapami, špínou, nemocemi, všudypřítomnou smrtí, strachem a negramotným zabedněným obyvatelstvem, stejně jako s mocichtivými arogantními politiky. Líbí se mi zpracování elfů, trpaslíků a dalších nelidí, protože máte pocit, že nečtete fantasy, že čtete něco zatraceně reálného a některé můžete klidně potkat jen tak na ulici. Na to, jak byla poslední kniha série oproti ostatním obsáhlá, se tu zas tak moc podstatných věcí nedělo. Jedna bitva, jedna menší bitka s čarodějem a co dál? Několik epizod, které ani nevím, proč tam vlastně autor dával. Musím ovšem velmi ocenit originální pojetí popisu bitvy, protože to bylo vážně špičkové a velmi živé. Ze sentimentality dávám 4 hvězdičky, i když jsem nejprve myslela, že dám jen tři. Proč? Protože mi přijde, že i přes skvělý a reálný svět, Sapkowski nedokázal plně využít potenciál postav. Máme tu Ciri a Geralta, kteří jsou hlavní aktéři. Ale pak tu máme spoustu dalších postav, které hlavní hrdiny doprovázejí - mám na mysli především Milwu, Cahira, Regise a Angouléme. Na to, že tyto postavy doprovází Geralta třemi nejobsáhlejšími knihami celé série, se od nich ničeho tak zásadního nedočkáme. Přitom jejich scény jsou pro mě rozhodně nejoblíbenější a nejzábavnější, ale místo toho, aby jim bylo dáno víc prostoru, jsou jen jakýmsi užvaněným Geratlovým doprovodem, který se občas stará, aby zaklínač na své cestě nezemřel při první přesilovce. Tohle mě na celé sérii nejvíce mrzí, protože tu bylo dáno tolik prostoru jiným vedlejším postavám, které pro čtenáře nejsou nějak důležité. A pak se stává, že v nejvypjatější finální scéně, kde hrdinové nasazují životy aby zachránili Ciri, se jejich oběť prostě přejde jako by se nechumelilo a jede se dál, protože koho by zajímaly postavy, které dělají hlavnímu hrdinovi jen doprovod. Také se v posledním díle stala spousta zvláštních zvratů a nelogičností, počínaje Emhyrovým odhalením a probuzením svědomí a konče tím zvláštním "a žili spolu šťastně až do smrti/až po smrti" (kdo ví, je to trochu, jako by si Sapkowski ze čtenářů utahoval, protože já ten konec četla dvakrát a stále to nedokážu úplně pochopit, co se tam teda stalo, jak to souvisí s příběhy povídkách atd.)
Zdá se, že jsem se trochu rozparádila, ale celkem je Zaklínač skvělá série, která stojí za přečtení, u které se pobavíte, zvláště pokud máte rádi svižné a úderné dialogy a suchý až černý humor ;)
P.S.: v knize by měla být mapa a přehled alespoň nejvyšších politických aktérů s jejich příslušností, protože tohle normální člověk nemůže stíhat, aniž by si to nakreslil :D
Poprve budu na databazi spoilerovat az se ze me bude kourit, jinak to nejde :)
Hmm, cela saga prectena behem asi 2 mesicu, tak mam v hlave trochu gulas co bylo v ktere knize.
Z Pani jezera jsem byla celkove asi zklamana. Cteni to bylo napinave jako vzdy, ale neco mi tam chybelo a neco nadbyvalo.
Spoilery:
Co se mi libilo bylo jak autor behem cele sagy 3x zminil Koral (jedno ze jmen na pahorku, popis jeji smrti a jeji ruce pomahajici na posledni ceste Geraltovi) a pritom byl jeji pribeh popsan az v Bourkove sezone. Na slavne svatbe se o 5 knih drive dozvime, ze Jarre bude mit jednu ruku. Sice tou dobou uz mel byt zamilovany do sve budouci manzelky, ale porad obskakoval Ciri..
Libily se mi Ciriny skoky v case a mistech. I tak kratky zasah do te ktere soucasnosti a vzdycky s velkym dopadem (nekdy tragickym - blechy). Nejhur jsem nesla skok k tomu dedkovi, z neho me jeste po precteni mrazilo. Moc jsem nepochopila jak bojovnici Lidi Olsi hrozne pronasledovali Ciri a najednou konec a zadna dalsi zminka.
Potom mi nedavalo smysl jak Emhyr tak rychle nasel Vilgefortzuv hrad. Moje teorie je, ze lozi zradila Fringilla Vigo, ktere Geralt rekl spravny nazev (ale zase ten neni tak blby, ne?) Proto potom pouzivala ten krem, aby se neprozradila – chystala si ho prece nekolik tydnu..
Ta slavna loze byla taky takova nelogicka, nejdriv spousta reci, jak budou slouzit jen magii a ze momentalni situace je nemusi zajimat – nezapojily se do valky. A po valce by najednou chtely zase vsude strkat cumak - kdo dostane kolik ktere zeme. Konec Filippy Eilhart byl zaslouzeny a k tomu uz vime ze Cirina skoku ze zaplaly hranice s (nevinnymi) zenami jak si pral jeden z kralu po valce..
Velke finale me taky celkem nastavalo. “Tetka” Milwa zemrela jako bojovnice, ale Cahirova smrt me vazne nastvala. Mel sve vize ve snech, Ciri si vzpomnela na jeho krasne oci a pak sup, za minutu bylo po nem :/ Chapu, ze se to autorovi nehodilo v nasledujici situaci s Emhyrem, byl by asi zajat, ale mohl se treba nekde schovat.. Regis byl muj dalsi oblibenec, ale aspon rozhodl souboj s Vilgefortzem. Nasledujici lazen Yennefer a Geralta – pochopila jsem to tak, ze konecne prijali svuj osud a hlavne byli unaveni, ale i tak by to byl divny dobrovolny konec dvou hrdinu takoveho kalibru. Ale jako, ze by Emhyr 10 let planoval velkou valku, zajeti Ciri a nasledne dite (fuj) a pak jen tak z niceho nic otocil? Probudil se v nem najednou otcovsky cit?
Yennefer a jeji prsty – premyslela, ze uz mozna nikdy nebude carovat.. a pritom se vylecila ze ztraty oci, Vilgefortzovi dorostl cely zbytek obliceje a hrudniku (a pritom nechal Lidii leta s rozbitou celisti)
Zajimalo by me kde vzal Bonhart Geraltuv vlci zaklinacsky amulet. Nemyslim, ze bylo casove proveditelne, ze by se dostal na uzemi druidu, ktere chranili “stromecky”, vzal si amulet a sel zpatky. Kdyz ani nevedeli jak a kde zemrel Schirru.
Boj u Brenny me jako holku prekvapive hodne bavil, pohled ala M.A.S.H. v polni nemocnici byl paradni. Jsem vzdycky rada, kdyz autor napise co bylo dal s vedlejsimi postavami, jak dlouho zili a jak zemreli. Smrt doktora byla smutna a te sestricky taky.. ach ta Ciri a jeji skoky.. Jsem rada, ze prezil Dijkstra.
A konec Geralta a Yennefer. Podle me, je jednorozec ozivil, protoze jednorozci se meli vyznat uplne ve vsem. A pak je presunul na nejake misto v alternativnim svete, kde si hezky zili. Jak vime z Bourkove sezony, tak se Geralt taky svym novym znamenim naucil skakat v casech (hledal ty mutanty carodejneho vynalezce). Jenom nechapu jak se dostali navstevnici na svatbu – i nezvani se tam dostali ?? A schvalne jsem si to cetla znovu a nebyl mezi nimi zadny z mrtvych, takze nas par urcite prezil.
Štítky knihy
magie polská literatura jiné světy zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Excelentní zakončení jedný báječný ságy. Krutý, nekompromisní, nezapomenutelný. Děkuji Vám velmi, mistře Sapkowski!