Paní jezera

20.04.2023

Je mi to moc líto, ale asi moc nechápu ten veliký BOOM kolem této ságy. Neříkám, že byla špatná, ale pro mě bohužel jen lehce nadprůměrná. Některé díly se četly dobře a kniha odsejpala, ale některé jsem louskala opravdu dlouho. Naštěstí nejsem člověk, který knihu odloží, když se mu moc nezamlouvá, je vše moc zdlouhavé a nudné... Takže jsem to dotáhla do zdárného konce, ale bohužel Zaklínač se mi do srdce opravdu nezaryl. Nikoho od čtení této ságy odkazovat nechci, ale opravdu jsem čekala mnohem více.

13.04.2023

(SPOILER) Dokonalý závěr. V předchozích dílech ságy jsem se občas přistihla, že neposlouchám (audioknížku) a na vývoji děje mi v některých směrech vůbec nezáleží. V tomto díle jsem ani nedýchala, s pečlivostí jsem nasávala každé slovo. Mělo to jiný náboj. Taky zde bylo více krve, otevřeně popsané brutality, smutek a bezmoc. Válka a poválečná společnost byla popsána bez naivity, bez slunečné budoucnosti, tak odporně a detailně, že jsem klopila oči a odvracela pohled. Na druhou stranu se občas objevily momenty lidskosti, v té hrůze tak nečekané, až mě to hnalo do slz. Nejsilnějším momentem pro mě byla část s krajícem chleba, kdy se jen krátce a beze slov, přesto hmatatelně, prokreslila bída, utrpení a zbytečnost vší té nenávisti.
Závěr jsem nečekala, nějak jsem věřila, že to skončí hepáčem, když autor dříve nastínil, že budou mít svatbu, všichni živí a zdraví. Tohle byl zvrat, kterému jsem do poslední vteřiny nevěřila.
Pokaždé, když píši své dojmy k této sérii, pan Sapkowski na to kouká z kolečka vpravo... a já si říkám...takový normální a obyčejný pán, jak ze sebe dokázal vydolovat tolik citu, myšlenek, postřehů? Jak dokázal sepsat tolik rozmanitých postav, aniž by ztratily na uvěřitelnosti? Záhada. Obdiv.

26.03.2023

(SPOILER) "Něco skončilo... Něco začíná."

Sapkowski je spisovateľský génius!
Doteraz som pri čítaní žiadnej knihy nemal toľkokrát slzy v očiach ako práve teraz. Pani Jazera je oveľa viac než iba dôstojným zakončením celej Zaklínačskej ságy celý čas nás sprevádza dynamickým príbehom, ktorý sa ľahko vyrovná tomu najlepšiemu z tejto série a v závere rozpúta obrovské emocionálne tornádo práve vtedy, keď to čitateľ najmenej očakáva.

Jediná vec, ktorú by som tejto časti vytkol je mierne nezáživný úvod s Ciri vo svete elfov, ale hneď potom sa táto kniha rozbehne na plné obrátky a ani na moment nespomalí (dokonca som tam nenašiel ani jedno hluché miesto!).

Pasáž priamo z boja, ktorá sa prelína s vojenskou ošetrovňou je výborne napísaná a aj keď v nej autor skáče medzi dvomi dejovými linkami, tak je prehľadná a pútavá. Hneď po nej už príde vyvrcholenie celej série vo Vilgefortzovom hrade a spolu s ním prichádzajú na rad aj prvé úmrtia pri Milwinej smrti som mal slzy na krajíčku, ale Cahyrov a Regisov osud ma tiež veľmi dostali.
Boj medzi Ciri a Bonhartom je tiež skvostne napísaný, prehrával sa mi pred očami a úplne ma odtrhol od reality, v ktorej som knihu čítal...

A absolútne finále... O tom si dovolím povedať, že je tým najlepším, čo som kedy čítal. Potoky krvi a zaslepený dav vo mne vyvolali úplne všetky druhy emócií (okrem radosti) a Geraltova smrť, ktorá po nich nasledovala bola nekompromisným klincom, ktorý zasadil tú najsilnejšiu ranu. Nemusela byť nijaká epická a ani veľkolepá, stačilo, že bola jednoduchá a nesmierne úderná... Ani raz sa mi pri čítaní nestalo, že by som toľko plakal, naozaj sa mi s Geraltom nechcelo lúčiť... A hneď na to nasledovala Yennefer, ktorej osud ma tiež bodol priamo do srdca.

Pán Sapkowski, klobúk dole za to, že ste u mňa dokázali to, čo sa doteraz žiadnej inej knihe nepodarilo, už iba kvôli tomu musím dať finálnej časti Zaklínača minimálne 100 %.
K tejto sérii sa určite ešte niekedy vrátim, naozaj sa s ňou nechcem rozlúčiť...

21.03.2023

Excelentní, mistrovské, dech beroucí. Člověk si to musí odžít, musí ten příběh a svět mít pod kůží, jinak si možno zlámat i vaz, zlomené srdce s tím musí počítat každý.

Hlavně je na této sérii vidět že ji nelze číst jednou, že aby ji mohl člověk porozumět musí ten příběh přijmout víckrát. Je vlastně hodně naivní si myslet že přečteme li jakoukoliv knihu jednou že jsme se s ní sžili.
Bez pardonu kniha ( knihy) mého života.

Přísahám na volavku

Powodzenia viedźminko. Powodzenia na szlaku...

Čteno v originále

Douška: Vidlička: s tím není třeba se trápit, prostě vám to nesedlo, to se stává. Obdivuji že jste i za takových okolností došla k poslednímu dílu. To se počítá.

16.03.2023

Protože nechci, aby si na mě nějaký zarytý fanoušek Zaklínače počíhal v temném průchodu, nechám si všechny svoje otravné důvody, proč se mi nelíbí, raději pro sebe. Nicméně trpaslíci to přece jen ke konci lehce zachránili a dali mi se i zasmáti, když jeden z nich rcel: "Jak pravil starý král Desmodeus, když po vykonanej potřebě nahlédl do nočníka: 'Rozum to není schopen pochopit'." Citát by mohl korespondovat i s mým náhledem na Zaklínače, ale nevytahujte nože, není to tak. Já ho uznávám, jen se mi prostě a jednoduše, kromě první povídkové knihy, z několika důvodů nelíbil. Tak sorry všem geraltomilům, už vás nebudu dál prudit, jdu se radši podívat zase do jiných světů.

06.03.2023

Trošku se snížila laťka. Cestování časem bylo neúnosně dlouhé a po většinu času nezáživné. Konec mě zklamal.

28.02.2023

Za mě velmi pěkné dokončení celé seriie. Nevím, které části pro mne byli nezajímavější, ale celkově jsem tutu knihu zvládla přečíst za den a půl. Příběh má spád a jak se blíží do finále, tak je člověk čím dál napnutý. Musím moc ocenit, jak se o příběhu ustředních postav člověk po celou dobu dozvídá od jiných postav, než pohledem Ciri a Geralta. Tyto části jsou pro mne osobně velmi cené. Konec zabolel, i když nebylo nic explicitně řečeno.

22.02.2023

Poslední díl se stylem velmi podobá předchozímu (Věž vlaštovky) - velký počet různorodých příběhů dokonce ještě roste, až se pak čtenář začne vlastně ptát, jestli to vůbec k něčemu bylo - ano bylo! Jedním z velkých námětů, které rozjel autor již v předchozích dílech, je vyprávění příběhu o Geraltovi a Ciri v rámci vzpomínek, legend, memoárů apod. Je to poměrně nezvyklý pohled, který mi napoprvé příliš nesedl, ale v rámci Paní jezera jsem si jej náramně oblíbil.

Co si autor rozjel, to ukončuje - ať už jde o válku černých proti severu, příběh Ciri, Geralta, Lóže čarodějnic, všechno postupně v rámci kapitol ukončuje. Některé příběhy/konce jsou samozřejmě více chytlavé, nežli jiné. Konec hlavního příběhu - Geralt, Ciri a Yennefer, ačkoliv přijde poměrně neočekávaně, je ale dle mého názoru povedený.

Spousta odboček a občas i poměrně irelevantní příběhy knihu zbytečně protahují a přidávají hluché části, stejně ale dávám za celý zážitek plný počet, jen velmi odřený plný počet v porovnání s například Věží vlaštovky.

06.02.2023

Je těžké se s touto knižní sérií rozloučit. Ke všem postavám jsem si vybudovaný silní vztah, těžko jsem snášel jejich smrt v příběhu, prostě jsem byl světem Geralta z Rivie pohlcen. Zakončení se dle mého názoru povedlo, ačkoliv možná více než kdy dříve člověk bojoval s nepřehledností a rozházeností děje, který přes to všechno logicky směřoval ke svému cíli. Rozhodně tak nejde o bezchybnou knihu, ale za to všechno, co jsem díky čtení celé série prožil, dávám finální plné hodnocení.

04.02.2023

S lítostí se loučím s Geraltem, Yennefer, Ciri ale i ostatními postavami, které jsem si velmi oblíbila. Závěrečná část jejich putování překypovala dobrodružstvím, nelítostným bojem a jejich touhou po vzájemném shledání. I když jsem se občas ztrácela v množství postav i politickém a mocenském handrkování, celý příběh jsem si velice užívala a držela hrdinům pěsti. Díkybohu mě čeká ještě Bouřková sezóna.

02.02.2023

Audiokniha: Po prečítaní mnohých kritických recenzií som sa bála, že ma posledný diel ságy nebude baviť. Opak bol pravdou. Príbeh bol skvelý, postavy úžasné (aj keď Sapkowskemu pravdepodobne neodpustím smrť niektorých mojich obľúbených) a audiokniha opäť raz výborne načítaná. Miestami to bolo emotívne a bitka pri Brenne bola extrémne napínavá. Zaklínač mi bude chýbať.

01.02.2023

(SPOILER) Poslední díl neskutečné série ze světa zaklínače. Celou ságu jsem si zamilovala a do příběhu se tak nějak vžila. Poslední díl určitě zklamáním nebyl, naopak mi přišel fakt dobrý, smysluplný a pro mě i velmi emotivní. Líbilo se mi, že se příběh proplétal dějmi z minulosti a nebo třeba za stejného času, ale z jiného prostředí. Jediné, co mě mrzí je, že Sapkowski nechal skoro všechny hlavní postavy zemřít, ale víte jak to je, něco končí a něco nového začíná.....

27.01.2023

"'To sú ranty,' usadil se Yarpen pohodlněji a propletl prsty na břiše. 'Každý něco viděl. Každý se někdy nasral. Každý ztratil nějaký sen. Tak to bývá, tak to vždycky bývalo a vždycky bude. Nejni v tom nic víc než v týchto prázdných skořápkách. Co sa ti nepáčí, zaklínaču? Že sa svět mění? Rozvoj? Pokrok?'
'Snad.'
Trpaslík se na zaklínače zahleděl zpod huňatého obočí.
'Pokrok,' prohlásil, 'je jako stádo sviní v humně. Z takového stáda, to sa mosí uznat, je užitek. Je uzený špek, je ovar, je prejt, sú klobásky, sú nožky v rosolu. Tož sa nesmí ohrnovat nos, že je všecko posrané.'
Všichni dlouho mlčeli a přemítali nad různými vážnými záležitostmi.
'Na to se musíme napít,' navrhl nakonec Marigold.
Nikdo nebyl proti." (s. 534-35)

Navzdory značné rozvleklosti a jistému vývoji postav, který mi nešel vůbec pod vousy, navzdory tomu, že jsem si k části kompanie nedokázala ani napodruhé vytvořit žádný větší vztah a jejich osud mě proto nijak zvlášť nevzal za srdce, mi druhé čtení po letech přišlo lepší, než to první, to se musí nechat. Byť mám znovu pocit, že rozuzlení je trochu jako od Babici (tak co s tím? Hm hm hm...) a prostě mu ani tentokrát nejsem schopná uvěřit, i když bych třeba i chtěla. Ke konci už mě navíc trochu otravovalo Sapkowského loutkaření, kdy nám, jakožto velký bůh zaklínačova světa tu a tam nasypal drobky budoucnosti a ještě víc mě obtěžovala ona urputná snaha, aby to celé bylo složité a zároveň provázané. Když ale odstoupíte, zjistíte, že všechny ty vedlejší linky, ty linky běžící nad a pod, nejsou nic jiného, než hrad z písku uplácaný z vylisovaných, plastových bábovek. Nic šokujícího, nic převratného, nic whow. Nitky jsou svázány, pentalogie končí. A něco začíná...

27.01.2023

Poslední díl Zaklínačské ságy pokračuje ve stylu Věže vlaštovky - takže hodně dějových linek, které se v závěru knihy spojují. Vyzdvihnout musím hlavně monumentální popis bitvy u Brenny. V ději se mihne spoustu postav, ikdyž hlavní roli mají stále Geralt, Yennefer a Ciri. Závěrečná část knihy se snaží (někdy až trochu zbytečně) uzavřít všechny dějové linky. Osud hlavních postav se dá vyložit více způsoby, ikdyž něco naznačí epilog Bouřkové sezóny.

22.01.2023

Líbila se mi, ale poslední pětina mi přišla totálně zbytečná. Jako by si najednou autor řekl, že musí uzavřít všechny dějové linie, i ty, které jsou tak nějak samozřejmé nebo si je čtenář může domyslet, i ty, které - no nevím - snad ani nikoho vůbec nezajímají.
Každopádně musím Sapkowskému přiznat, že jsem nikde jinde, v žádné jiné knížce, nenarazil na tak samozřejmé a svižné vystižení uvěřitelných postav, takže ten jeho svět vyznívá skutečně plně, promyšleně...

14.01.2023

(SPOILER) Bohužel se mi poslední díl líbil nejméně. Dlouhou dobu jsem nebyla schopna se začíst a nakonec jsem četla jen proto, abych ji měla konečně z krku. Příběh mne nevtáhl celou knihu. Postavy byly (s prominutím) o ničem. V minulých dílech si s nimi autor víc ,,hrál".
...
Nelíbí se mi styl, kdy autor odchází od příběhu hlavních postav a vypráví je pomocí cizích postav, které se někde potkaly - nudily se a povídaly si... o ničem.
...
Námět na příběh je boží ale (za mne) to prostě není to, co bych od knihy čekala.

14.12.2022

Poslední díl ságy má svoje mouchy. Jsou věci, které panu Sapkowskemu neodpustím. Ale nalijme si čisté slivovice, Zaklínače milujeme a jsme schopni odpouštět. Pro mě je tato sága srdeční záležitost a budu mít pro ní vždy slabost.

07.12.2022

Kdo má rád fantasy, tuhle ságu prostě přečíst musí!!! Úchvatné počtení... první dva povídkové díly mě tolik nebavily, ale od chvíle kdy se forma knihy změnila na román, je to prostě pecka! Pan Sapkowski má skvělý styl psaní, doslova jsem se nad těmito knihami tetelila blahem.. díl od dílu lepší a lepší, konec perfektní..miluju Geralta, Yeniffer, Ciri, Marigolda, Regise, trpaslíky a všechny hrdiny tohoto příběhu :) jedna z nejlepších fantasy sérií, není plná sáhodlouhých popisů, děj se sune kupředu rychle a svižně a donutí vás se smát i brečet......
Řadím hned za Malazskou ságu padlých po bok Hry o trůny..

24.11.2022

Neuvěřitelně silný závěr ságy. Doporučuji si hned po něm znovu přečíst poslední kapitolu (Epilog: Něco končí něco začíná) ze II. dílu. To abyste nebyli smutní. Po závěru VII. vás to překvapí. Můžete si vybrat.

Teď už k samotné Paní jezera:
První část se čte bez debat hůře. (Až tedy na Geraltův pobyt v ovíněném knížectví mezi ne/bezpečnými strašidly a krásnými ženami) Zatímco předchozí díl poletoval sem a tam v prostoru a čase zaklínačova světa, zde Ciri (v kapitolách jí věnovaných) k tomu všemu otevírá ve Věži Vlaštovky brány světů úplně nových. Včetně takových, co byste nečekali. A prchaje před Elfy hledá cestu domů. Vybavil se mi Londonův Tulák po hvězdách.
Doma zatím vrcholí válka. Popis bitvy u Brenny ve druhé polovině knihy je snad nejdelší a nejsyrovější popis bitvy, války, té nezměrné odvahy i hrůz, jaký jsme kdy četl. A když se daleko odtud konečně (nečekaně rychlým střihem) všichni dobří i zlí hrdinové sejdou v závěrečném střetu, bere to dech.
Nakonec je to jednoduché. Ten ohromný epos je o stejně jako většina stěžejních děl literatury o lásce, nenávisti, o pomoci druhým a obětování se pro ně. Příběh o dobru a o zlu. Byť zde skoro nic není černobílé, rozhodnutí jsou složitá a motivy občas nejednoznačné. Proti prvním povídkám je v tom méně pohádek a více skutečnosti.