Povolání: Zaklínačka
Olga Gromyko
Představte si, že jste vládcem upírského panství a záhadná krvelačná obluda likviduje vaše obyvatele, jako by se nechumelilo. Požádáte o pomoc zdatné mágy, ale i oni dopadnou neslavně netvor si je dá všechny k večeři. Navíc se lidé z okolních měst tváří už dost nakysle, protože se pověst o vražedném netvorovi šíří rychlostí blesku a jako upír máte už tak dost pochroumanou image. Obrátíte se tedy na svého dávného přítele, mistra vyučujícího na Vysoké škole magie, věštění a bylinářství. Ten pomoc přislíbí ale místo sebe pošle pouhopouhou studentku. Adeptku praktické magie, drzou osmnáctiletou holku. Nezoufejte, zmíněnou je Volha Redná, zaklínačka par excellence! Volha má obrovský talent pro magii, je důvtipná, ale také sarkastická a někdy až příliš upřímná. Jen tak se něčeho nezalekne. Avšak stačí tohle všechno k tomu, aby odhalila a zneškodnila krvežíznivou obludu, přežila ve zdraví pobyt na panství plném upírů a navíc stihla napsat dobrou zápočtovou práci? * Jiné ocenění : 2003 Звёздный Мост Zvjozdnyj Most – Nejlepší prvotina – 3.místo 2003 Меч без имени Meč bez imeni – vítěz... celý text
Dobrodružné Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Zoner PressOriginální název:
Профессия: ведьма, 2003
více info...
Přidat komentář
Oceňuji um překladatele, ta libá hravost jazyka a vtipná nadsázka téměř na každé straně této (na můj vkus příliš krátké) knihy - něco, co jsem už dlouho postrádala. Doporučuji všem, užijete si nekonvenční hrdinky na misi bloudění lesem se sympa blond upírem.
Víc než do poloviny jsem si myslel, že autorem je nějaký Oleg. Až když jsem se pořádně podíval, zjistil jsem že je to Olga a v tu chvíli mi došlo, proč je kniha psaná tak nějak zženštile. Tak nějak jako román pro ženy, nebo spíš děvčata v počátku puberty. Nedokážu to přesně popsat, ale taková naivita a zároveň snaha o dospělou protřelost a životní zkušenosti.
Příběh sám osobě se mi celkem líbil, i když upíři jsou zobrazeni jako sexy urostlí a obzvlášť důvtipní nadsamci, teda aspoň ten kolem kterého se točí velká část příběhu.
Hlavní hrdinka je hrozné střevo a na jednu stranu nesebevědomá, na stranu druhou sebevědomím překypující, což dobře dokresluje její nízký věk. Při práci s mečem má větší strach z toho, že se zmrzačí, než z nepřítele, ale když dojde na souboj, tak je neohrožená. Prostě si dost protiřečí a závěr knihy protiřečí snad všemu.
I tak to nebylo špatné a pokud někdy bude pokračování tak si ho s chutí přečtu.
Už vím, proč jsem si ji tak moc chtěla přečíst, ale netuším, proč jsem to tak dlouho odkládala. Příběh sice krátký, pořádná akce se objeví až ke konci, ale autorka nám ukázala sympatickou Volhu, se kterou dostáváme jiný pohled na svět upírů. Příběh je příjemný, rychle se čte a vykouzlí úsměv na tváři. Nic hlubokomyslného nečekejte, avšak pro odreagování a odpočinek je to výborná volba. Jen mě mrzí, že u nás nevyšly další díly.
Mé dva týdny upířích prázdnin. Dobrá, jednoznačně nepatřím do cílové skupiny pro tuto knihu, kterou odhaduji na opačný chromozóm a polovinu mých let, přesto si myslím, že má kniha nemálo kladů. Hlavní postava je vskutku sympatická, a nad humorem, prostupujícím napříč celým dílem, jsem se nejednou pousmál. Dokonce ani ono naivně romantické pojetí upírů jako tvorů "ve skutečnosti normálních, hodných ale nepochopených, trpících předsudky ostatních" nijak nenarušovalo můj požitek z knihy.
Přesto však nemůžu s klidným srdcem dát za 4/5 z jedno prostého důvodu. Základ příběhu je děj, a právě ten mi tu po dlouhé stránky chyběl. Sledovat koketování hlavních postav poskytujících autorce prostor pro vykreslení jejího ztvárnění upírů je sice fajn, ale když si uvědomíte, že kniha je skoro u konce, a děj se tak trošku zapomněl někde na začátku, dokáže to onen jinak příjemný zážitek trochu pokazit.
Knihu bych přesto doporučil těm, kterým byla určena a je dobré mít u sebe knihu, kterou se nemusíte bát doporučit i mladším čtenářům.
Výborná kniha!!!!! takhle jsem se u četby dlouho nepobavila, je to strašně mile a svižně napsané..sarkastické ironické rozhovory hlavních hrdinů jsou skvěle vypointované a skvostné..dalším ohromným plusem je absence lovestory, pokud se někdo chce zasmát u lehčího fantasíčka, nedá se jinak než opravdu hodně doporučit tuto knihu :)
Lehoučké, sympatické čtení, u kterého jsem se tedy smíchy zrovna nekácela, ale neusmívat se u něj nešlo. O zápletku (velmi jednoduchou a zdaleka ne tak záhadnou, jak by si autorka možná přála) tu ani tolik nejde, důležitější je střet s démonizovaným neznámem (hlavní hrdince je explicitně řečeno, že byla vybrána nejen kvůli svému kouzelnickému talentu, nýbrž hlavně díky své otevřenosti a nepředpojatosti pramenící z toho, že sama musela během svého života čelit předsudkům) a hledání "pravdy" (skutečné podstaty upíří společnosti) - to všechno okořeněné hláškami, originálními detaily (někdo už tu zmiňoval "užitečnost" upířích křídel :)) a náznaky romantiky, neuspěchaný a uvěřitelně se rozvíjející vztah Volhy a Lena byl opravdu lahůdka. Vřele knížku doporučuji, akorát se připravte na pomalejší tempo; akce se dočkáte jen pomálu a až ke konci. Mrzí mě jen, že do češtiny nepřeložili i následující díly, třebaže příběh je uzavřený a chybějící pokračování mu neškodí.
Volha je hodně svěží, vtipná a celkově se mi moc líbila. Stejně tak i kniha, ale! Příliš krátká, chtělo by to více detailů, víc nás seznámit se světem, například o trolech jsme se toho moc nedozvěděli.
Už podle počtu stránek mi mělo dojít, že půjde o jednodušší příběh, protože do 220 stran zkrátka veledílo překypující dějem a akcí neschováte. Děj je hodně okleštěný a akce v něm, co by se za nehet vešlo. Celá zápletka vyřešena na 2 stranách, ale jinak... příjemné počtení. Docela vtipné hlášky, sympatická hlavní postava a čtivý styl. Jinak bohužel, obyčejný průměr. Autorka si ale na nic extra nehrála, i když někdy její vznosná a metaforická přirovnání dost tahala za uši a snažila se navodit dojem honosnějšího fantasy, než o kterého šlo. Řekla bych, že jde o fantasy pro začátečníky a navíc o dost mladší, než jsem já. Takže kniha dočtena, za týden zapomenuta, ale čtení to bylo docela fajn a odnáším si dojem těžké pohodovky a relaxu.
Jžš takhle jsem se nenasmála u žádné knihy dlouho :D
Četla se skvěle, a Volhu jsem si oblíbila ❤
Chtělo by to další díly..
Za mě zasloužených 5*
Skvělá kniha, u které jsem se musela neustále smát. Škoda, že u nás další díly nevyšly. V přečtení to ale nebrání. Děj končí uzavřeně.
milá kniha na pobavenie, len na môj vkus krátka. má radšej knihy nad 300 strán. Ale kniha ma spád nemá logické chyby postavy majú hĺbku. Teším sa na ďalšie knihy od autorky. Táto kniha sľubuje príjemnú zábavu. za mňa 4 hviezdy.
Velice zajímavá a zábavná kniha o upirech, která je vykresluje zase úplně jinak. Příběh byl úžasný a zajímavý. Hlavní hrdinka se mi velice líbila.
Skvělá knížka, u které jsem se pobavila a za odpoledne ji měla přečtenou :) Škoda, že nevyšly další díly.
Samotný fakt, že jsem knihu přečetla za necelé dva dny, svědčí o tom, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Tak moc jsem se nenasmála už dlouho :-) Ano, děj mi přišel jednodušší a v podstatě přímočarý, ale všechno ostatní to bohatě vynahradilo. Škoda, že u nás nevyšly i další dily!
Polovinu knihy se tam nic moc nedělo, ale i tak jsem si hlavně užívala, Volhin?, humor. Ale i přes ten děj jsem mě čtení bavilo, byla to pro mě taková příjemná a vtipná oddechovka. Rozhodně nelituji, že jsem si ji přečetla.
Příjemná oddechovka s trochu odfláknutým koncem...ale palec nahoru za originální vykreslení života upírů..:)
Zaklínačka zastydlá v pozdní pubertě postižená těžkou formou sarkasmu se mi trefila do vkusu naprosto přesně. Text je čtivý, vtipný a dobře odsýpá, problémem je ale samotná zápletka, která se během pár kapitol úplně zbortí a nečíst to na jeden zátah, asi bych vůbec netušila, o čem je řeč. Námět sám o sobě je už značně provařený, ale budiž, může být. I ohraný koncept může bavit. Jenže skutečné řešení problému je zoufale krátké, což je na pouhých 200 stranách dost na pováženou. Volha má v zásadě dva úkoly. Zpacifikovat lidožravého chlupáče a napsat zápočtovou práci. Většinu času ovšem courá po okolí s králem upírů a pro splnění prvního a zásadnějšího úkolu udělá pouze to, že si nechá opravit meč. Zápočtové práci se věnuje víc a poctivě se pokusí zavraždit své hostitele v zájmu vědy, ale kvůli tomu přece člověk nečte knihu o lovu nestvůry. Ta se objeví až v závěru a pro Volhu si musí vyloženě dojít, jinak by zaklínačka asi výletovala do skonání světa. Suma sumárum, zásadní události by se vešly do pár stránek. Až si říkám, jestli by nebylo lepší být to obráceně, kdyby primárním cílem bylo dosažení zápočtu a "chlupáč" se jen připletl, protože tak nějak by míra hrdinčiny aktivity odpovídala.
Ale jelikož jsem se bavila a Volha, na rozdíl od hrdinů knihy, která mi přišla do ruky potom, nebyla úplně blbá, nechám to na 3 hvězdičky.