Zákon

23.04.2019

Autor, ač Francouz, dokázal perfektně, detailně i poutavě vylíčit chudé přístavní italské městečko, tedy nejen městečko, ale především jeho obyvatele a život v něm. Vailland zasadil román do současnosti, kdy ho psal, ale o více než 60 let později možná působí ještě lépe. Z knihy je přímo cítit horké dusné léto, je přímo vidět ty líné nezaměstnané povalující se u zdi hlavního náměstí. Nepřekvapí nás ani komisařova ignorance k zákonům, k povinnostem, ke spravedlnosti. Nad tím vším vystupuje pokrytectví, kdy každý má nebo se snaží mít milence či milenku. Kniha se čte sama a až na několik možná až zbytečně detailních popisů snad nemá chybu. 5*, 23. 4. 2019.

24.04.2015

Nikde, ani v doslovu překladatelky, jsem nenašla zdůvodnění či vysvětlení, proč si francouzský autor zvolil za místo děje Itálii, konkrétně italský, hodně zaostalý a svérázný venkov s postavami typickými výhradně pro dané prostředí a se spoustou údajů, vážících se jenom k danému regionu. Každopádně na mne jako čtenáře "z třetí země" působí jeho vykreslení tamějšího prostředí, charakterů, reálií velmi autenticky, přesvědčivě a opravdu hodně zajímavě. Trvalo pár desítek stran než jsem zjistila, že název románu "zákon" je vlastně jméno jakési divné hospodské hry, kterou nám spisovatel jednou zahrál přímo, v hospodě, aby pak v intencích jejích nelítostných pravidel rozehrál různé příběhy lásky, nenávisti, msty, které vyvrcholí jediným vele-podrazem, který je opravdu velkolepý.
Knihu doporučuji zájemcům o italské prostředí a reálie, rybářům (popis stroje na lov ryb "trabucco" je tak obsáhlý, sugestivní a zajímavý, že jsem pak trávila nastudováním zobrazení "trabucca" a jeho funkcí dlouhé chvíle na wiki!) a všem, které dovede zaujmout epický příběh plný zvratů a dramatických i komických momentů, zvláště když pochází z pokryteckého prostředí italského venkova v polovině minulého století, zmítaného vášněmi a svíraného předsudky.