Zákon genu
* antologie , Leoš Kyša , Václav Kotrman
Uplynulo dvě stě let od narození otce genetiky Gregora Mendela, ale genetika je pořád pro vědu obrovskou výzvou a polem pro nové fascinující objevy. A stejně tak pro spisovatele sci-fi. U příležitosti narozenin velké osobnosti české vědy se vynikající autoři fantastiky vydali na své vlastní dobrodružné výpravy spojené s genetikou. Vypravíte se do vesmíru, setkáte s mimozemšťany, budete cestovat časem, budete se smát, bát i hloubat nad tím, co nás ještě v oblasti genetiky možná čeká a nemine, protože věda a fantastika patří neodmyslitelně k sobě. Stejně jako objevování nových příběhů a tajemství. Vychází pod patronací laureáta Nobelovy ceny sira Paula Nurse. S předmluvami biochemika Jana Konvalinky a astrofyzika Jiřího Grygara.... celý text
Přidat komentář
Veľká spokojnosť. Kniha je venovaná 200. výročiu narodenia Gregora Medela. Všetky poviedky sú venované genetike. Každý autor sa s touto témou popasoval/a po svojom a každá poviedka je v niečom výnimočná. Nájdu sa tu sci-fi poviedka, ale aj fantasy. Musím pochváliť aj vzhľad knihy, každú poviedku od začiatku až po koniec sprevádza na bočnej strane hrach.
Zachránil jsem Mendela, pánové! (4*)
Cestovanie časom, kde sa skupina vedcou snaží zastaviť degeneráciu ľudstva. Plán je jednoduchý. Zabiť Mendela, u ktorého začali počiatky genetiky.
Pacient rekrut (5*)
Je to poviedka ku sérii Centrálne impérium, kde som si prvú časť prečítal a nejak som na túto sériu pozabudol. No vďaka Hile a jej príbehu sa určite k nej vrátim. Samozrejme plný počet hviezd, dobre napísaný príbeh, ako bolo už spomínané, chcelo by to niečo viac o tejto postave. Snáď sa Hila objaví aj v iných knihách Kotouča.
Stvořitel (3*)
Nález Martina odhaluje život vedca H. E. Wellingna. Príbeh študenta, ktorý sa dostáva k nálezu, ktorý objasňuje Darwinovu teóriu.
Mendelovy včely (5*)
Hlávka snáď ešte nenapísal zlú poviedku. Tento krát na tému genetiky riešime celosvetový problém pliesne, ktorá ničí úrodu na celom svete. Jedina záchrana sú Mendelove spisy, ktoré popisujú kríženie rôznych druhou rastlín a včiel.
Plevel (3*)
Trošku do alternatívneho sveta Sovietskeho zväzu, kde sa Lysenko snaží ovládnuť genetiku. Má to ťažké, keďže ZSSR robila za Stalina čistky a významných vedcov musí získať zo zahraničia.
Pláž (3*)
Menšia kombinácua Votrelca a Robinsa Crusoa. Príbeh posledného stroskotanca vesmírnej lodi na neznámej planéte. Páči sa mi ako autor zapojil aj minulosť pilota. Dobrý začiatok tejto zbierky snáď sa to bude zlepšovať.
Akcelerace aneb Brightonská hvězda (3*)
Dieťa podľa vlastných snov by chcel mať snáď každý. Tu je poviedka, kde si doslova poskladáte svojho potomka, no stojí to nemalé peniaze.
Operace Fénix (4*)
Čo by sa stalo keby ste naklonovali Hitlera a Stalina s možnosťou zachovania ich vedomostí? Ondrej Neff celkom dobre opísal túto situáciu v alternatívnom ZSSR.
Královnovrazi (3*)
Zo začiatku som sa strácal, ale poviedka slušná. Znova niečo z vesmírneho prostredia.
Sousedská láska (5*)
Tak toto bol vynikajúci príbeh, aj keď genetika išla trochu bokom. Smutný príbeh o láske a trápeniach hlúpeho tesára. Za mňa najlepšia poviedka.
Eden (2*)
Aaron je zapletený do povstania vo svete, kde ľudia s pokazeným genom sú rovno odvádzaný do Edenu. Je to virtuálny svet, kde v premnoženom svete slabé články musia byť odstránené.
Za Sofii (5*)
Invaziu som dočítal nedávno a teší ma, že je tu opäť príbeh Rónana. Dokonca sa tu obkavuje ďaľší polodémon. Dúfam, že bude ešte nejaký príbeh z Inferia.
Mendel 47 (3*)
Opäť len kvalitovo priemerná poviedka. Východný blok nejakým zázrakom vyhralo 3. sv. vojnu, za cenu jadrového nakazenia. V jednom podzemnom bunkry operuje vedec, ktorý experimentuje s DNA.
Nedžentlmenská dohoda (4*)
Tak toto sa mi páčilo. Alternatívny svet, kde je opäť planéta v studenej vojne. Vynálezca má prísť s braňou, ktorá rovnováhu sili preváži na ich stranu, čo sa aj podarí. Aké to bude mať následky pre obe strany?
Ztraceno z paměti (5*)
Bomba. Spokojnisť. Chcelo by to knihu. Super svet kde hmyzáci z ďalekoho vesmíru žijú s ľuďmi v polorozpadnutom svete.
Zákon genu (5*)
Záverečná poviedka od majstra Kotletu. Poviedky autorovi jednoznačne idú, dokazuje to v každej zbierke poviedok. Tento krát sa príbeh odohráva neďaleko Brna, kde sa vyskytuje v ľuďoch zvláštny gén, no majú problém počať potomka.
Červenější rajče, kulatější broskev,
létající velryby a co přijde dál?
Krásnější ženy a poslušnější manželky?
Postaví si nové lidi?
(Sousedská láska – Michaela Merglová)
Nejsem si jist, zda výběr tématu byl nějakým dobrým tahem. Je sice hezké si připomenout nějaké to výročí, ale někdy je třeba nad tím i trochu popřemýšlet. Upřímně, komu svitlo, když uslyšel jméno Gregor Mendel? Já jsem si třeba vzpomněl na periodické tabulky. Ups . . . to nebyl Mendel, ale Mendělejev. Tak že místo železa (Rus) je tu fauna a flora (Čech) a její genové mutace. Po delší době musím po přečtení antologie prohlásit, že snad nejlepší jsou předmluvy, než povídky samotné. Na svědomí je mají pánové RNDr, Jiří Grygar, CSc. A profesor RNDr. Jan Konvalinka, Csc. Už jenom podle zkratek před a za jmény je jasné, že tady se genový fond vyřádil v kladném slova smyslu.
Malá ochutnávka:
V duchu se otřásl. Všechna ta barevná nádhera kolem, všechna ta zraku lahodící fauna a flóra . . . Nic než drápy a jed. A pod povrchem neviditelné, vysoce infekční podhoubí. Zákeřná genetická chiméra nenávidící vetřelce. Cizí DNA se tu netrpěla. Cizí DNA bylo třeba zlikvidovat. Zlikvidovat nebo podmanit.
(Pláž – Pavel Fritz)
Ovšem i zde se najdou nějaké povedené příběhy. Jeden takový povedený mě doslova uchvátil. Svým provedením by si možná zasloužil celou knihu. Jednoznačně pro mě nejlepší povídku napsal Pavel Fritz. Jmenuje se Pláž a je prostě perfektní. Dalším krutým a povedeným příběhem je Sousedská láska. Precizně napsaný smutný příběh s jistou dávkou ironie do této antologie dodala Michaela Merglová. Čtyři hvězdy jsem přidělil povídkám Ztraceno z paměti od Lucie Lukačovičové a Mendelovy včely, kterou napsal pan Jan Hlávka. Nejsou dokonalé, ale velmi dobré. Ostatně, antologii jsem koupil díky třem spisovatelům. Pan Hlávka byl jedním z nich.
Malá ochutnávka:
Kolem viděl dřevěné stěny – nějaká chatrč. Na stole ležely plechové misky a mezi nimi hrozivě zabodnutý dlouhý bodák. O zeď byla opřená puška. V malých kamnech v rohu praskal oheň a na nich se ohřívala očazená konvice. Komín netěsnil, byl tu cítit kouř. Za jediným oknem vládla úplná tma.
Všechno se pořád lehce třáslo.
(Mendelovy včely – Jan Hlávka)
Ale . . . Bohužel, tohle jsou jen čtyři příběhy, které opravdu za něco stojí.
Jinak jsem udělil příběhům (celkem jich je 16) převážně jednu až dvě hvězdy. Dalším spisovatelem, kvůli kterému jsem si tuto knihu pořídil je pan Ondřej Neff. Jeho povídka je strašná. Ostatně jsem tu našel, tuším, čtyři povídky, kde se mluví o soudruzích a Sovětském Svazu, nebo o komunismu. Jest-li je tohle opravdu nějaký krutý žert o genech, tak se rozhodně nesměji. Poslední povídka dala jméno celé této antologii. Napsal ji můj oblíbenec František Kotleta. Jak to dopadlo z jeho příběhem se dozvíte v sekci „části díla“ u této knihy, kde najdete komentáře a hodnocení všech povídek.
Citát: Evidentně je tu každý příbuzný s každým, jako ve všech podobných prdelích okolo Brna. (Zákon genu – František Kotleta)
Jako každá antologie, některé povídky slabší, některé naopak velmi dobré. Pozitivně překvapila především povídka Za Sofii.
Za mě průměr. Jako vždy se najdou lepší povídky a nebo ty, které prostě nějak přetrpíte. Ústřední téma zajímavé, ale ten nápad občas v povídkách chybí.
Musím říct, že tato kompilace povídek je o chlup slabší, než Hlubiny města. Ale opravdu jen o chlup. Jinak je to samozřejmě velice hezky vytvořená kniha s detaily, které mám na povídkových sbírkách nejraději.
Mezi nejlepší povídky řadím následující:
Mendelovy včely - Jan Hlávka - apokalyptická povídka z paralelního světa kolem roku 1900. Čtivá, zajímavá, nápaditá, nemohl jsem se od ní odtrhnout.
Operace Fénix - Ondřej Neff - další alternativní svět, tenkrát na začátku 90. let 20. století. Hodně zajímavé splynutí postkomunistické doby s Mendelem.
Pláž - Pavel Fritz - musím říct, že po přečtení Pavlových knih autor naprosto fantasticky popisuje světy mimo naši sluneční soustavu. Výborný kousek!
Sousedská láska - Michaela Merglová - tradičně na dialogy hodně silná povídka. Námětem o chlup slabší, než v antalogii Měst, ale pořád silně čtivá.
Za Sofii - Roman Bureš - od Romana doma ještě žádnou knihu nemám a musím říct, že tímhle mě hodně nalákal jeho tituly dokoupit.
Zákon genu - František Kotleta - titulní povídka musí být dobrá a Leoš se jí zhostil se vší vervou. Jedna z nejlepších v knize.
Ztraceno v paměti - Lucie Lukačovičová - námětem hodně libivá povídka, která ale nese různá poselství a zajímavý vztah lidí a mimozemšťanů.
Celkově musím opět pochválit nakladatelství Epocha, že se povídkové sbírky krásně zhostila. Nádherné zpracování knihy tak stvrzuje fakt, že tyto knihy budou v poličce dostatečnou chloubou. Děkuji za to.
Další antologie od Epochy a opět pro mě nadprůměr. Ano, některé povídky jsou sice slabší, ale jiné to naplno vynahradí a těch je víc. K téhle knize mám pouze jedinou výtku a to je neudělaná korektura. Když už i já jako dys- nacházím chyby, tak korektor svou práci opravdu odflákl.
Po letošních oslavách na Mendláku to vypadalo jako osud/znamení/boží vůle (vyberte si dle svého zaměření), když jsem na tuto knihu narazila v knihovně, kam jsem původně šla pro životopis Mendla. Životopis snad donesu na druhý pokus, kazdopádně rozhodně nelituju. Navíc jsem objevila autory, od kterých toho chci přečíst víc.
Antologie sestavená jako pocta zakladateli genetiky Gregora Johanna Mendela, dopadla podle mne celkem zdařile, mimo povídek od mých oblíbených autorů, Jana Kotouče, Jakuba Maříka a Jana Hlávky, mně nejvíce zaujaly povídky Mendel 47 od Dalibora Váchy, představa naklonovaných lidí vypadávajících z obřích hrachových lusků byla fascinující, Za Sofii od Romana Bureše o Ďábelském Highlanderovi a Ztraceno z paměti o spolupráci dívky Johanny s mimozemským Hmyzákem od Lucie Lukačovičové.
Kvalita opět různorodá, ale celkově se drží v nadprůměru. Kromě klasického Bureše a jeho Ronanovky, bych rád vyzdvihnul i Kyštletu, který po dlouhé době ukázal, že pořád umí psát. Jeho tajemný vidlákov byl tak poutavý, že jsem kvůli němu šel spát až ve 2 ráno. Škoda, že takhle nápaditě a pečlivě nepsal i své další série.
Keď sa pozriem do spätného zrkadla svojej pamäte, tak so Zákonem genu som si užil mnoho pekných literárnych chvíľ. Každý fanúšik fantastiky si v nej nájde to svoje, aj keď asi najviac poteší scifistov. Mimoriadne chvályhodný je hlavne zámer si uctiť zbierkou dielo jedného nadaného biológa z Brna. Podobne ako v prípade slovenského poviedkového zborníka Iná Nežná považujem vydávanie tribute zbierok k jednej z ciest, ako môže fantastika osloviť širšie publikum a ukázať jej svoje krásy.
Na kvalitě trochu ubírá nedotažená korektura, ale jinak je to vymazlená antologie - obzvlášť po grafické stránce.
Texty jsou některé slabší, jiné průměrné i nadprůměrné, ale ani jedna mi nepřišla vyloženě špatná. Skvělá je rozmanitost jak subžánrů fantastiky, tak jednotlivých pojetí Mendela a jeho práce.
Za mě velmi slušná připomínka jednoho z našich významných vědců!
3,75/5
Skvělé připomenutí Řehoře Mendela, ani jsem netušila, že byl i včelař a meteorolog, ale hlavně trpělivý a pečlivý počtář, bez toho by žádné zákony ze své (rovněž pečlivé a trpělivé) pěstitelské práce křížením prostě nedostal. A že o nich (a nejen o nich) také psal, naneštěstí v němčině. A že je to "teprve" 200 let, co se narodil...
Povídky byly vcelku dobré (průměr), žádná mne kompletně neomráčila v pozitivním smyslu: pokud byl zajímavý námět, prostředí, nápad, pak mi to zkazila pointa, nebo nedotaženost. Pár jich bylo na odložení, což jsem také udělala. Každou jsem aspoň ohodnotila, některé okomentovala.
Ale mrzí mne, že takovou domácí tematicky vyhraněnou sci-fi antologii, na niž jsou autoři projektu a nejspíš i autoři předmluv pyšní, minuly pečlivé korektury, a proto nás čtenáře neminuly hrubky vůči češtině. Ještě teď mne straší "olisalý", fuj, ne a ne tu hrůzu vymazat z vizuální paměti.
Nic moc...
Většinou dávám u povídkové knihy 3hvězdy (jakože průměr... protože většinou je jedna povídka horší, druhá lepší atd.), tady musím jít o hvězdu dolů, páč takové mrhání dobrým tématem jsem dlouho nezažil. Ano jedna či dvě povídky nebyly špatné, ale většina stála za prd. A to ani nemluvím o tom, že povídku Pláž jsem poslouchal minulý měsíc v knize Studené světlo hvězd...:/
Poslední dobou mi přijde že je Kotleta v každém poledním menu, místo občasných drahých večerních minutek. Že by docházeli peníze, či nápady? Každopádně když jeho jméno vidím v knihkupectví/audiotéce, už zdaleka ne pokaždé běžím si tu knihu pořídit. Ne že by to někdy byl můj top autor českých brakovek (na Kulhánka nikdo nemá....), ale byl to jeden z mých oblíbenějších (když teda pominu jeho sexuální scény, které cpe skoro do všech knih a ze kterých mívám osypky).
Genetika je zajímavé téma a věda, která už po staletí zaměstnává nejeden mozek. Jde vidět, že si autoři dali záležet a toto výborné téma je zaujalo stejně jako mně. Už samotná předmluva mě pohltila a hned na prvních stránkách jsem se do knihy doslova ponořil. Musím pochválit rozmanitost a nápaditost všech povídek. Každá je svá a přináší jiný pohled na stejnou věc. Každý z nás si představí pod pojmem genetika něco trochu jiného. Přesně toto vystihuje tato antologie. Dočkáme se tu cestování do minulosti, klonování lidí, budou i Trifidi. Navštívíme blízkou budoucnost, také alternativní realitu, dojde i na postapo. Některé povídky vystihují lidskou povahu v nejkrutější podobě, jinde vystihují tu nádhernou lidskou chuť po vědění. Myslím, že genetika je základním kamenem sci-fi a tyto povídky stojí na pevných základech všeobecně.
Závěrem bych řekl, že je to výborná antologie, ve které si snad každý fanoušek sci-fi najde povídku, která mu sedne. Jediné, co bych vytknul je, že některé povídky by si zasloužily vlastní plnohodnotnou knihu.
16 povídek se společným námětem - genetika.
Myslím, že to vyšlo dobře. Některé příběhy se mi líbily více, jiné méně, ale to je vždy v antologii.
Antologie jsou vždycky zajímavé. A občas i objevné - tady jsem se dozvěděl, že Stalin nezemřel, ale Lysenko ho naklonoval, on ten Lysenko nejen klonoval, ale používal i genetiku (samozřejmě vše v paralelním světě), zajímavé byly i Mendelovy včely a Zákon genu by si zasloužil i větší plochu. No a Za Sofii také nemělo chybu. A dalo by se pokračovat. Takže si to Mendel zasloužil.
Antologie přináší 16 sci-fi a fantasy povídek. Nejvíc mě zaujaly Mendelovy včely (Jan Hlávka), Operace Fénix (Ondřej Neff), Ztraceno v paměti (Lucie Lukačovičová) a Zákon genu (František Kotleta).
Štítky knihy
povídky česká literatura genetika česká fantasy dobrodružství fantasy Gregor Johann Mendel, 1822-1884 sci-fi povídkyČást díla
Akcelerace aneb brightonská hvězda
2022
Eden
2022
Královnovrazi
2022
Mendel 47
2022
Mendelovy včely
2022
Je zajímavé, že se většina povídek kromě genetiky dotýká také témat, jako jsou zodpovědnost vědce vůči lidstvu či etika ve vědě. Mnohdy jde o texty veskrze neveselé. Jen občas v nich prosvitne jiskra naděje či humoru. Mezi takové výjimky jistě patří časovka Zachránil jsem Mendela, pánové! Kristýny Sněgoňové a Ztraceno v paměti Lucie Lukačovičové. První z nich je navíc krásně prodchnuta čapkovským humanismem.
Zatímco většina autorů povídky pojala jako možnost napsat něco úplně nového, Lukáš Vavrečka (Mezopotamis), Jan Kotouč (Centrální impérium) a Roman Bureš se v povídkách vracejí do světů, které čtenáři na stránkách jejich knih už mohli navštívit. Ale pouze první dva z výše jmenovaných pojali téma originálně. Roman Bureš se sice vrátil k hrdinovi románu Inferium, ale genetiky se ve své povídce dotkl jen letmo. Trošku také zamrzí povídka Pavla Fritze Pláž, která vyšla již v autorově povídkové sbírce Studené světlo hvězd. Přitom na nový text tohoto biologa a virologa věnovaný Mendelovi a genetice se mnohý z jeho fanoušků jistě těšil.
„Myslím, že by Mendela pobavilo, že dvě století po jeho narození ho oslaví tato kniha sci-fi povídek.“ (sir Paul Nurse)
Navíc by Mendela jistě potěšilo, jak krásně kniha vypadá. Pěkná obálka s ilustrací Žanety Kortusové a hezké siluety hrachu setého (ve všech jeho růstových fázích) na každé stránce, ale také texty z Mendelovy legendární přednášky z roku 1865, jež uvozují jednotlivé povídky, to vše by muži, jenž měl cit pro krásu v přírodě i mimo ni, jistě vyloudilo šťastný úsměv na tváři.
V porovnání s předchozími antologiemi české fantastiky z produkce nakladatelství Epocha působí Zákon genu nejvíce vyváženě a přes těch několik málo výtek, které ke knize mám, snese srovnání i se zahraničními antologiemi.