Zákon věrných strážců
František Kožík
Příběh z venkovské školy vypráví o chlapcích, kteří po vzoru indiánského náčelníka Vinetoua založí družinu věrných strážců; každý z nich si zvolí člověka, jemuž chce být ochráncem, aniž o tom věděl on i kdokoli jiný, a ve své skryté ušlechtilosti, obětavosti a statečnosti nachází zdroj bohatého vnitřního uspokojení. Druhé, přepracované vydání.... celý text
Přidat komentář
Pan Kozik psal skutečně krásné knihy - a toto je jedna z mých oblíbených. Zdědila jsem ji po matce a nescislnekrat se k ní vrátila v dětství, období dospívání a v dospělosti. Autor krásné vykreslil prostředí semknuteho kolektivu venkovské školy i duševní dilema pražského chlapce Stáni - nadaného pražského žáka, houslisty i zpěváka, který je nucen opustit známé prostředí, vyrovnat se se vsemi zmenami i faktem, že před ním nikdo nepadne na zadek jen proto, že je z Prahy, ale bude si muset svými činy vydobyt místo na slunci. A že to nebylo lehké.
Venkovský příběh ze školních lavic let dávno minulých. Kožík jako autor ve své době velmi dobrý a kniha je příjemné melancholické čtení. Určeno pro základní školy, v dospělosti už kouzlo z knihy samozřejmě vyprchá.
Foglarovka "šmrncnutá" Timurem a jeho partou, ale v dětství milovaná a mnohokrát čtená.
Rozhodně jedna z nejlepších (ne-li úplně nejlepší) knih pro děti a mládež, co jsem kdy četl. František Kožík dokázal mistrovsky spojit vesnickou poetiku, atmosféru dětského kolektivu, špetku počínající dětské romantiky, souvislý děj s několika neméně zajímavými odbočkami a též do toho začlenit výchovnou nadstavbu, která je nenásilná a neobyčejně hravá. Takže když si Stáňa jede na konci roku do "své školičky" pro vysvědčení, už jste s ním a se spolužačkou Dankou jedna ruka...
Přečetl jsem v příslušném věku a byl jsem spokojen. Určitě to není kniha, ke které by se člověk vracel v dospělosti, ale má to kvalitu - Kožík je spisovatel. A na rozdíl od Foglara není "zatíženej" jen na kluky.
Příběh chlapce, Stáni, který se z Prahy přestěhuje na venkov. Jeho počáteční vzdor ke všemu novému a hlavně k laskavému třídnímu učiteli, touha po tom aby ho ve třídě uznávali a to za každou cenu se nakonec změní v přátelství a Stáňovo splynutí se školou i spolužáky. Poutavé čtení pro chlapce i děvčata - bohužel asi už ne do dnešní doby. Nějak si nedokážu představit Romegu v dnešní šesté třídě...
Kniha se mi líbila, škoda propagandistických vsuvek - ale ty patří k době, ve které byla kniha napsána.
Ani nevím, jak jsem se k této knize dostal, netušil jsem o čem je, ale až někde v půlce jsem zjistil, že jsem na tento typ knih trochu starý (v mládí by se mi takováto foglarofka určitě líbila). Ale přesto Kožík umí a já knihu dočetl - byl jsem zvědav, jak to všechno dopadne.
A protože Kožíkův Největší z Pierotů je moje oblíbená kniha a tato se také dobře četla, hned jsem si našel další dílo tohoto autora, musím si od něj přečíst určitě více děl.
Po této knize jsem sáhla coby devítiletá zcela náhodou. Ale vzpomínám si, že se jednalo o velmi poutavé čtení.
Autorovy další knížky
1954 | Největší z Pierotů |
1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
1989 | Na křídle větrného mlýna |
2006 | Synové hor |
1988 | Svátky krásné hvězdy |
Pěkná kniha. Ani v pokročilém věku kouzlo knihy neopadlo. Kéž by byli všichni učitelé takový,jako učitel Romega. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl a vrátil se do dětství. 5 hvězd