Zakryto slzami
Václav Prokůpek
Nový román Václava Prokůpka nemění příliš dosavadní profil tohoto epika drobných lidí, typických osudů venkovského člověka, jeho prírody i zvířat, ale přece přináší některé nové stránky motivické a výrazové. Tento nový román je románem dvojí lásky: lásky k zemi a lásky k ženě. Bolestný svár oněch lásek naplňuje celé dílo, láska k ženě vítězí až do nadlidské obětovnosti. Mladý rolník Zeman obětuje všecky úspory pro zdraví své mladé ženy Marie, obětuje i kusy polí, jež těžce získal jeho otec, žijící ještě s ním na výměnku, obětuje vše se zatvrzelou urputností, chtěje tak zvítězit svou vůlí, vyrvat ženu, jež je mu kusem, ne-li smyslem života, blížící se smrti. Usiluje o to i tehdy, když všecko kolem je přesvědčeno o naprosté marnosti těchto obětí. A do tohoto jemného románového přediva milostné písně o hrdinské obětovnosti je vsazen kus poesie přírody, lásky k práci, lásky ke koním, té typické Prokůpkovy lásky. Vystupuje tu celá venkovská příroda a skutečnost, hlavně bolestná skutečnost sociální posledních let: zadlužení chalup a statků vydaných v šanc handlířské spekulaci, všecky typické bolesti selského života. Svěže je zachycen formanský život na vsi. Děj jde melancholicky vpřed, pln tesknoty a k tomu je úměrný i výraz: plný teskného ladění a podbarvený lyrickým dojetím.... celý text
Přidat komentář
Román o lásce a úctě. O vzájemné lásce mezi mužem a ženou, čisté, silné, vše objímající a obětavé. O lásce rodičů k dětem a vnoučatům. O lásce k přírodě a práci. O lásce k rodné půdě a vlasti.
Obdivuji autora, člověka, který si prožil v komunistických lágrech padesátých let minulého století tolik perzekuce, utrpení a soužení, jeho blízké, rodinu, manželku a děti nevyjímaje, že vydržel nezlomen.
Uchvátil mne tenhle román jako dávno žádný jiný. Prostředí, styl, krásný jazyk... Určitě tu knihu vezmu znovu do ruky a na autora si ještě "posvítím", ale obávám se, že i v kontextu jeho díla je tahle práce výjimečná a druhou jí podobnou nenaleznu.
Autorovy další knížky
1943 | Naše hříbátka |
1939 | Baba |
1948 | Zakryto slzami |
1946 | Ztracená země |
1943 | Žitný dvojklas |
(SPOILER) nalezena v knihobudce... lyrický příběh silné lásky až za hrob. Mladí manželé Marie a Václav. Idylický začátek...hořký konec. Sledujeme denní dřinu, lopocení, naději, když už se zdá, že se mladým manželům začíná dařit, tak Marie onemocní. Podle všeho příchází o dítě a začíná boj s TBC, který trvá dlouhé měsíce, roky. Václav zatím dře za oba, snaží se za oba. Navzdory dojemné snaze, vzdaní se všeho, sama sebe, dědictví otců, Marie ve finále prohrává svůj boj. Těžký příběh, těžký život. Nicméně, navzdory všemu si mě autor nedokázal naklonit na svoji stranu. často bych i Václavovi poradila, nechala jej konat jinak. Vše však bylo v autorových rukou. A pokud byl on sám opravdu předobrazem Vávclava, tak smekám. Takto citlivých a obětavých mužů není mnoho.
Za mě dobré, a pošlu opět dál...