Žalmy
Karel Hlaváček
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453386/mid_zalmy-t61-453386.jpg
4
18
18
Soubor veršů českého básníka, výtvarného umělce a především reprezentanta literární dekadence a symbolismu, který byl poprvé oublikován více nbež třicet let po autorově smrti (1934). Žalmy Karla Hlaváčka jsou vlastně nedokončeným dílem, které údajně vznikalo na sklonku devatenáctého století. Jedná se o nábožensky motivovanou sbírk básní, které se pokoušejí navodit atmosféru biblických písní. Některé texty nesou typické znaky Hlaváčkovy poezie, nalezneme v nich smutek, teskné úvahy i jakousi hořkou tíhu tehdejší doby, umocněnou navíc tóny rezignace a pochmurnými vizemi. Zdá se proto, že autor se snaží odhalit zákoutí své duše, na druhé straně ale uvažuje i nad reálným světem a dochází k přesvědčení, že této skutečnosti plně nerozumí. Snad proto vidí Boha jako představitele krutosti, jako bytost, která mu nechce pomoci, aby nalezl svou cestu a zbavil se tak bloudění a bolesti, pocitů, jež ho provázely po celý život. Publikace je (podobně jako její knižní vydání) doplněna reprodukcemi šestnácti autorových grafických listů.... celý text
Přidat komentář
Spíš by se mělo jmenovat "Žaly mý".. poměrně temné a depresivní čtení plné expresivních slov. Takové de profundis. Umělecky jsem těžko schopná nějak docenit, lidsky se k této sbírce nemůžu vracet, protože mám pocit že ještě víc rozervává.
Kvalitou znatelně kulhá kdesi daleko za Hlaváčkovým Pozdě k ránu a Mstivé kantileně. Co do obsahu, to do zpracování. Zlé jazyky tvrdí, že celá sbírka není možná dílem Hlaváčka, ale jeho rodiny. Tohle vysvětlení by pro mě bylo uspokojivé.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Pozdě k ránu |
| 1989 |  Vteřiny duše |
| 1986 | Milostný listář |
| 1898 | Mstivá kantiléna |
| 1978 | Hrál kdosi na hoboj |
1,5*/5* Poslední z trojice poezie od Karla Hlaváčka kterou jsem četla do školy. A to nejhorší na konec, tadá! Bylo to ale fakt krátký, což jsem ocenila, docela pochopitelný a v tomhle vydání to mělo úžasnou obrazovou přílohu, což fakt doporučuju. Co už ale ne, tak to jsou samotné texty. Sice byly jednoduché, ale všechny se vztahovaly k náboženství, což chápu že je zcela osobní, ale jde to úplně mimo mě. Nedotýká se mě to, nepromlouvá to ke mně a je mi to úplně jedno. Takže za mě bohužel, ale jsem aspoň ráda že to byla fakt záležitost na pár minut s příjemnou přílohou na konci.