Zamlklé děti
Jaroslav Podroužek
Román pražského spisovatele a nakladatelského redaktora zachycuje v rozmarném i vážném tónu příběh dospívání někdejšího knihařského učně.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1979 | Zamlklé děti |
1944 | Kobylka Lajda |
1945 | Fragment zastřeného osudu |
2003 | Houbařská kuchařka - úprava hub v době jejich sběru |
1941 | Matky |
Absolutně neznámý autor, drobňoučký, ale vybroušený klenot. Jaroslav Podroužek byl nakladatel, editor, evidentně statečný člověk, řadu autorů během okupace "kryl" svým jménem a v roce 1946 napsal tuhle malou povídku. Chlapec, kterému je "půl šestnácta", a který pracuje jako knihařský učeň u pana Šimáčka se dívá na svět očima široce otevřenýma a zjišťuje, jak to na světě chodí. Má polodětskou klukovskou představivost, miluje fotbal, jeho postel je loď plná vikingů, ale zároveň už na něj doléhá krásné utrpení vztahů k ženám. Jeho nezkušenost, nemotornost je samozřejmě roztomilá, někdy to přežene, dokonce až se ohrozí na životě. Má parťáka Karla, který je samozřejmě ve všem trochu zkušenější. Miluje Andělu, ale nebylo by to možné špatné s Emilkou, otázka je, jak by to dopadlo s Květou, se kterou šel na Petřín na rande. Některé své postřehy si zapisuje do deníku, a ty jeho zápisky jsou také moc půvabné.
Jaroslav Podroužek tady nejenom vzpomíná skrze postavu Toníka na své dětství a zrání v pražských Vysočanech, ale zároveň je plný optimismu, co všechno v životě přijde, evidentně z něj padá úleva z konce války a těší se, co bude dál. My, co víme, co přijde, mu ten pocit radosti samozřejmě přejeme. Moc pěkný. Malý objev.