Zamořená léta

24.01.2014

Knihu je třeba číst bez předsudků a bez výkladu "co tím chtěl básník říci" na záložce. Proč hledat ve všem nějakou symboliku? Autor ji může do svých děl ukrývat, čtenář ji může či nemusí hledat. Navíc je tu riziko, že čtenář si verše vyloží zcela jinak, než autor zamýšlel. Z básní s přírodní tématikou jasně vysvítá, že autor krajinou opravdu chodil a měl ji rád. Úvodní velmi působivou Jívou nasadil SKN vysokou laťku, kterou však už dále nepřekonal. Úroveň jednotlivých básní je dost kolísavá, některé i vzbuzují úsměv: "Místa posvátná i tady jsou, kaple, hrady, historické míle. Selský povoz před tvou hospodou. Na něm pytel z republiky Číle." (Krajina svět), nebo "Zředěný třesk se do ticha vpil rychle. A pak už nic, jen svatý noční klid. Až ráno v šest se z dálky šine zpychlé vrčení busu pro dělnický lid." (Pohlazení). Básně mají zpravidla závěr s optimistickou nadějí do budoucna. Tu naději autor dle svého politického přesvědčení viděl v pracujícím lidu "Veselostí zkřehlých svět se zatřese: Pracující všech zemí, spojte se!" (Pracujícímu netřeba války), či dokonce: "... nedej nám čekat, nedej nám hnít: pod křídly Moskvy chceme žít." (Jen otevřít oči). Těžko říci, jestli a jak by se básníkovy názory změnily, kdyby se života pod křídly Moskvy dožil.