Zánik Západu - Obrysy morfologie světových dějin

31.07.2020

Nelehké čtení od opravdu erudovaného autora; kdybych chtěl informace o všech osobách a jevech, o nichž autor píše, strávil bych polovinu života. Takže mé pochopení knihy je poněkud redukované, vnímal jsem spíše určité závěry a konstatování, nicméně nemohu říci, že by vše šlo mimo mne. Kniha mne opravdu obohatila, třebaže jsem původně předpokládal, že jde o politologii. Tak to opravdu nejde, šíře autorova záběru je mnohem, mnohem širší. A když se vším prokoušete, nezůstanete stejní. O Goethovi či Darwinovi se dozvíte to podstatné, v čem je naše civilizace jiná než antická zjistíte natrvalo.
A nula nebyla tím, co jí mysleli staří Indové...
Opravdu zážitek. K tomuhle rozsáhlému dílu se budu vracet co živ budu. A zánik Západu, jímž Spengler myslel převážně to, co se nachází na západ od našich hranic, budu očekávat s radostnou myslí.

29.04.2018

Spenglerova kniha predstavuje čitateľsky značne neľahký kúsok. A teraz nejde iba o tie jednoznačne jasné veci: samotná dĺžka knihy, odstup od čias autora, dlhé vety a dlhé kapitoly.

To čo mi prišlo ako najzávažnejšie je vec, ktoré je vlastne rovno v názve knihy - morfológia. Tento pojem v Spenglerovom chápaní nadväzuje na (pokiaľ viem) u nás málo známe spisy, resp. tvorbu Goetheho, ktorý sa venoval nedarwinistiskej (ak by som to mal časovo prísne zaradiť tak preddarwinistickej) prírodovede, alebo presne povedané botanike. Spengler vo svojom nachádzaní podobností medzi kultúrami (kultúra pre neho znamená životaschopný štát/spoločnosť, ktorý sa vyvinul v konkrétnom čase; civilizácia je potom už zo zotrvačnosti pokračujúci štát či zriadenie, ktoré už nemá pôvodnú energiu a a myšlienku a speje k svojmu koncu) vychádza z téz, ktoré formuloval Goethe a tie vo svojej dobe museli byť (minimálne pre nemeckého čitateľa) omnoho zrozumiteľnejšie než dnes. Toto vnímam ako podstatný dôvod, prečo tento rozsiahly spis je skutočne náročné čítanie.

V každom prípade skladám klobúk pre autorovou erudovanosťou a sebadisciplínou (Spengler ju písal ako súkromný učenec, bez nejakého stáleho zamestnania - zdedil majetok, ktorý mu to umožňoval).

Čo sa týka vnímania knihy ako pesimistickej. Spengler je dosť skepticky naladený k demokracii. Toto sa prejavuje najmä v druhom dieli (kniha, hoci oba české preklady sú jeden zväzok, bola napísaná ako dva diely, prvý vyšiel v roku 1918 a druhý v roku 1922). Teda druhý diel vznikal aj počas weimarskej republiky, ktorej nestabilita bola značná. Spengler to vnímal kriticky.
Inak mi táto kniha rozhodne neprišla ako nejaké strašenie budúcnosťou či rozpadom západu (hoci to má v priamo v názve).

03.12.2017

Rozhodně inspirující kniha. Mnohovrstevná, nutící k zamyšlení, obdivuhodná z hlediska autorovi erudice (i když si leckdy upravoval informace dle potřeby) a také, tak jak to u podobných knih bývá, lehce kontroverzní. Mnohé, autorem popisované, předpovídané (?sic!) zdá se, jakoby kolem nás již bylo, až člověk skutečně může nabít dojmu, že zánik západu je za dveřmi a možná, že je. Nicméně samozřejmě jako každé umělecké dílo, i Zánik západu je pouze a jen čísi zachycený stav myšlení (ostatně jak o tom sám autor píše), který nemůžeme za a) zachytit zcela, za b) ani nechceme, protože sami do něho vkládáme své vlastní myšlení. A proto, bych se vlastně vrátil, již k řečenému, Spenglerova kniha, zdá se mi především jako umělecké dílo, které svojí objemností, rozsahem, skutečně rozvíjí přemýšlení. Ba co, rozvíjí k přemýšlení určitým směrem, způsobem. A za to, si jistě zaslouží náš obdiv.

05.08.2016

Nepochopil jsem, proč tato kniha vyvolávala ve 20. letech takové nadšení. Zřejmě je pro lidi vzdělanější a chytřejší. :-)