Západ a ti druzí: Globalizace a teroristická hrozba
Roger Scruton
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/315232/mid_zapad-a-ti-druzi-globalizace-a-tero-Sva-315232.jpg
5
24
24
Zatímco islámská civilizace je drásána konflikty, západní civilizace má vnitřní tendenci k rovnováze. Svobody, které občané Západu pokládají za samozřejmost, jsou v islámských zemích veskrze neslýchané, a zatímco žádní západní občané ze Západu neutíkají, 70 procent světových utečenců jsou muslimové prchající z míst, kde je oficiální doktrínou jejich náboženství. Všichni tito utečenci navíc míří na Západ, protože neznají jiné místo, které by jim dalo příležitosti, svobody a osobní bezpečí, které beznadějně hledali doma. Zarážející však je, že jakmile přijdou na Západ, mnozí z těchto muslimských běženců začnou pociťovat ke společnosti, která je obklopuje, nenávist; chtějí se jí pomstít za nějakou chybu, která je tak odporná, že za přiměřený trest nepovažují nic menšího než její naprosté zničení. Ještě podivnější je skutečnost, že ti muslimové, kteří se usadili, integrovali a osvojili si určitý druh loajality k západním institucím a zvykům, často vychovávají děti, které se navzdory tomu, že se narodily na Západě, samy identifikují s jeho opozicí – s opozicí tak nelítostnou, že opět hraničí s touhou po zničení. Bylo by však chybou svalovat vinu pouze na islám. Kniha známého britského filosofa Rogera Scrutona, inspirovaná událostmi 11. září 2001, je nejen břitkou intelektuální obranou západní civilizace, ale i kritickým zkoumáním toho, zda mohou západní státy ve své nynější podobě nabídnout islámským přistěhovalcům tolik potřebný pocit sounáležitosti, aby mohli získat loajalitu k hostitelské zemi.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2016 , Lukáš a syn (Barrister & Principal)Originální název:
The West and the Rest: Globalization and the Terrorist Threat, 2002
více info...
Přidat komentář
Moc se mi líbilo srovnání křesťanství s islámem, hlavně jejich rozdíly. Nebýt zkoušky, nikdy bych se k tak zajímavé knize nedostala. Drobná, útlá, přesto velmi zajímavá.
Od Scrutona jsem si chtěl dlouho něco přečíst a když nedávno odešel, tak mě to donutilo. Za minulého režimu byl v kontaktu s naším disentem a podílel se na činnosti podzemní univerzity. Navíc uměl česky.
Scruton je řazen mezi konzervativce a tak jsem očekával, že mi jeho kniha bude názorově blízko. Takže mě překvapilo, když jsem často nesouhlasil. Navíc to na mě nepůsobí filozoficky upřímně.
Kde se věnuje Západu je všechno v pořádku. Ale když popisuje islámskou civilizaci, tak se drží zkrátka. Už na třetí(!) straně „zahazuje Occamovu břitvu“. Píše: „Povrchní reakcí na tyto znepokojivé fakty je svalit vinu na islám...“ Následné zdůvodnění je však jen filozofický rozpor. Je přece důležitější reálný výsledek a co se skutečně děje než nějaká teorie. Analýza těch druhých je slabá.
Nedá se však říct, že by se jednalo o politickou korektnost. Důležitější je analýza Západu. Kritika islámu stejně k ničemu nevede a společensky nepřijatelná je i v dnešní době. Natož na Západě. Jinak to asi napsat nemohl.
Stručně zmíní základy islámu. Upozorní, že je náboženstvím i politikou zároveň. Pojme to stylem „islám je náboženství“. Nedá se tak nařknout z islamofobie. A pak vysvětlí, že islám nedokáže vytvořit stabilní společnost.
Resentiment v islámu popíše pozitivně, aby na příští stránce napsal, že opakované snahy o očistu vrací společnost do 7. století. Migrace z islámského světa ukazuje, že ani oni tam žít nechtějí. Islámování nefunguje.
Z knihy plyne, že větší muslimská společnost nebude nikdy uvnitř demokratického státu dobře fungovat. To nyní vidíme ve Francii či Británii. Naopak snaha zavádět v jejich zemích demokratické principy selhává:
„Islámská právní věda neuznává sekulární svrchovanost za skutečný zdroj práva, a tím méně svrchovanost teritoriální. Předkládá univerzální zákon, který je jedinou cestou ke spáse.“ str. 63
Dnes už kniha nepřekvapí. To co překvapí, že se od napsání nic nezměnilo. Islamizace Británie valí dál. K čemu nám jsou tak chytří lidé jako Huntington, Fukuyama nebo Scruton? Něco napíší a za 20 let se to stane.
Co překvapí, tak třeba jak s tím souvisí architektura…
Co mě dál zarazilo byla kritika Evropské unie. Ale asi je to tím, že byl Brit. Třeba:
„EU proto rychle ničí teritoriální jurisdikce a národní loajality, které od doby osvícenství představovaly základ evropského pojetí legitimnosti, aniž by je nahradila nějakou novou formou sounáležitosti.“ str. 134
Co mě šokovalo, tak názor na OSN. Dnes je tato organizace málem zdiskreditovaná, ale Scruton ji odsuzuje už v roce 2002. Co mě pobavilo tak uvedený citát:
„Ve skutečnosti se téměř každá mezinárodní instituce bez ohledu na to, jak dobrý byl původní záměr, snaží přijímat zákony, úmluvy a dohody – kdyby jen proto, aby oprávnila svou existenci a aby měli její přeplacení byrokrati co dělat.“ str. 128
To je blázen co? To určitě opsal od Hampla.
Stačí si řečené protáhnout do budoucnosti. Ne o 4 roky jako volební období, ale o 40 let. To je dospělost dnešních dětí. (Bez komentáře.) 80%
Tato útlá knížka v sobě skrývá značné množství velmi silných myšlenek. Vysvětlení důležitosti role zdravého množství nacionalismu ve formování západní civilizace je pouze začátek. Autor zdůrazňuje nezbytnost teritoriální integrity, právní teritoriální jurisdikce a zejména historické odluky (křesťanské) církve od státu jako klíč k formování dnešních států západního civilizačního okruhu. Srovnává s absencí něčeho jen vzdáleně podobného u států na blízkém východě a dává do souvislosti s vlivem islámu. Uběhlo nějakých patnáct let od vydání originálu, nicméně myšlenky v knize obsažené nezastarávají. Řekl bych, že je tomu právě naopak. Za těch patnáct let nedošlo v západním civilizačním okruhu k žádnému posunu směrem doporučeným sirem Rogerem v závěru knihy. Je strašidelné, když si člověk uvědomí, že negativní jevy popisované v knize jsou dnes ještě více intenzivní, rozšířené a obecně stále více akceptovatelné. Netřeba uvádět příklady, jsou toho denně plné zprávy. Možná až v relativně velmi nedávné době se zdá, že se začínají objevovat rozličná nacionální/identitární hnutí v opozici k progresivní západní levici a teprve budoucnost ukáže, zda to bude úspěšná a správná cesta.
Poselství knihy se dá shrnout do těchto jejích odstavců:
Jsme odchovanci osvícenství, prožívajícími úpadek té podoby členství, která je pro osvícenství nezbytná, a stáváme se kořistí pověr, které se objevují spolu s rozpadem ortodoxií. Zároveň máme bezprecedentní technologickou moc, která nutí k neustálému zrychlování kontaktů a výměny po celé zeměkouli. Do styku se dostávají lidé, kteří ve skutečnosti nemají jak se jeden druhému přizpůsobit, a pohled na západní svobodu a prosperitu kráčející bok po boku se západní dekadencí a rozkladem západní loajality nutně vyvolává v těch, kteří nám závidí jedno a pohrdají druhým, zuřivou touhu trestat.
Globalizace uvrhla islámský svět do krize, protože mu předvedla světskou společnost, která se udržuje při životě zákony, jež vytvořili lidé, a dosahuje rovnováhy bez pomoci Boha. Vymazala také mnohé zvyklosti a způsoby života muslimů a zničila starobylé pastevecké tradice, které nahradila falešnou a pokořující ekonomikou čisté spotřeby, již neživí práce, ale nafta. Zároveň se znovu probudila věkovitá nostalgie po království dobra, v němž bude na zemi ustaven opravdový řád šaríe, a ti, kdo zkazili Prorokovo společenství, budou nakonec zničeni. Výsledná psychologická směs je výbušná a ponouká mladé muslimy, aby vyjádřili svou nespokojenost s režimy, jež jim vládnou, s globální ekonomikou, která tyto režimy financuje, a s bezbožným způsobem života všude pronikajícím do dar al-islam.
(od ukončení války ve Vietnamu)… Občané západních států ztratili chuť vést zahraniční války, ztratili důvěru ve svůj způsob života a vlastně si už nejsou jisti, co od nich tento způsob života vyžaduje. Ve stejné době se západní národy začaly střetávat s novým protivníkem - protivníkem, který věří, že západní způsob života je z hloubi chybný, ba možná je dokonce urážkou Boha. Západní společnosti v záchvatu jakéhosi zatmění mysli umožnili tomuto svému protivníkovi, aby se uprostřed nich usadil, místy, jako ve Francii, Británii a v Holandsku, v ghettech, jež udržují jen slabé a často nepřátelské vztahy s okolním společenským řádem. A jak v Americe, tak v Evropě začala růst touha po appeasementu v podobě veřejně projevovaných výčitek a stupňování veřejného zavrhování našeho kulturního a náboženského dědictví.
Tradiční islámská společnost chápe zákon jako soubor příkazů a doporučení stanovených samotným Bohem. Tyto výnosy jsou nezměnitelné, byť o jejich využití v konkrétních případech se lze právně přít. Zákon v pojetí islámu je požadavek naší poslušnosti. Jeho autorem je Bůh. Do jisté míry je to opak pojetí zákona, které jsme zdědili s myšlenkou občanství. Zákon je pro nás zárukou našich svobod. Jeho autorem není Bůh, nýbrž člověk, který jej vytváří v souladu s citem pro spravedlnost, jenž je vlastní našemu lidskému stavu. Nejedná se o systém Božích příkazů, vychází z našich lidských dohod.
Scruton stojí díky svým pravicově konzervativním názorům v záplavě levicových multikulti autorů poměrně osamoceně. Přestože je kniha téměř 10 let stará, na jeho názorech není třeba měnit ani čárku, děsivé je jen to, že v současnosti se do detailů naplňuje právě to, před čím Scruton už dávno varoval.
Na rozdíl od prominentního arabisty Kepela (Francouz, tenhle národ má na samolibé filosofické diletanty snad patent), který musí každou chvíli upravovat názory, protože realita jej pokaždé dožene a usvědčí z omylu, Scruton už roky tvrdí jedno a to samé a každý další vývoj jen potvrzuje jeho nelichotivé názory na islám.
Zároveň je to člověk, který islámu rozumí a tvrdí naprosto banální věc: islám patří do islámských zemí kde vznikl, v Evropě a vytržený z kořenů původu se mění v katastrofu.
Po přečtení této knihy porozumíte islámistům a jejich útokům. Není se bohužel čemu divit. Globalizace je viníkem snad úplně všeho co se dnes děje.
Štítky knihy
křesťanství islám terorismus společensko-politická publicistika 11. září 2001 globalizace společnost euroskepticismus politická filozofie
Nebudu bodovat hvězdičkami, Scruton nabízí spousta velmi silných myšlenek. Určitě doporučuji každému, kdo se alespoň trochu zajímá o globalizaci, politiku a vůbec by rád částečně nakouknul pod povrch.