Západní stěna: Pod sebou propast, před sebou vítězství
Reinhold Messner
Spolu se svými dvěma kamarády se Messner pokouší zdolat západní stěnu Ortleru cestou, kterou dvě stě let nikdo nepoužil. Výstup má dramatický průběh. Horolezci uvízli na svislé stěně v tisícimetrové výšce. Situaci komplikuje hustá mlha i obrovský ledový převis nad nimi. Cesta zpátky však není možná, a zbývá jen únik směrem vzhůru. Messner se znovu musí spolehnout na své neomylné instinkty, které z něj učinily nejslavnějšího horolezce všech dob. Dramatické líčení výstupu protkává Messner vzpomínkami, jak zdolával nejobtížnější alpské trasy. Neschází ani o úvahy o tom, jak si lidé přírodu uzpůsobují k tomu, aby jim mohla poskytovat konzumní zážitky. Vyslovuje se pro uchování „nebezpečného prostoru hor“ i pro další generace. ... celý text
Literatura faktu Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2010 , JotaOriginální název:
Westwand, 2009
více info...
Přidat komentář
Tato kniha asi nebude patřit mezi úplnou top špičku, ale dle mého názoru není úplně k zahození. Líbí se mi filozofie i zamyšlení o kráse i nebezpečí hor a snaha popsat, co je na tom tolik krásného, a proč je vlastně člověk ochoten tolik riskovat či co ho nutí vracet se na taková nebezpečná místa. Nejedná se o ucelený příběh, spíše útržky vzpomínek a zážitků, které se Messnerovi vybavují v kritické situaci, do které se dostal. Jediné, co mi trochu vadilo je na můj vkus až přes příliš pojednávání o globálním oteplování a opakujícími se odstavci o ničení přírody a vlivu člověka na ni. Knihu určitě doporučuji, ale je samozřejmě na každém, aby si udělal svůj názor.
Pro mě jedna ze slabších knih Messnera. Jak píše ElfkaEleanor, anotace je silně zavádějící. Ten výstup na Ortler je jen hodně malá část knihy, navíc není vůbec dramatický a napínavý. Celá kniha je takový slepenec všeho, na co si autor zrovna vzpomněl, částečně líčení různých výstupů v Alpách, Himálaji i jinde, z větší části jeho vlastní úvahy o tom, co je etické, co je riskantní, co je a není ekologické apod. Čte se to jako většina Messnerových knih ne zrovna snadno, navíc zde ale chybí jakási jednota. 60%, 10. 11. 2019.
Kniha se těžko zařazuje. Vyprávění psané deníkovou formou, kde se hlavní proud děje točí kolem výstupu na Ortler, ale zároveň autor odskakuje a vzpomíná na další výstupy a zážitky z prostředí hor. Kniha je částečně i filosofickým dílem, kde autor uvažuje nad smyslem slézání hor. Snaží se najít odpověď na otázky, proč vlastně takhle riskuje a proč ho táhnou právě hory. K tomu všemu se ještě vyjadřuje ke globálnímu oteplování a nabádá k ekologičtějšímu chování lidí... Kniha se čte sama, nicméně anotaci k ní považuji za nepřesnou a zavádějící. Je to rozporuplné dílo, které donutí k zamyšlení, ale zároveň psané čtivou formou.
Jedina vec, ktoru som od Messnera zatial cital, nemozem teda porovnat, ale nejde o velmi zazivne citanie, filozoficke vsuvky tomu nepomahaju.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Osudová hora. Nanga Parbat – bratrova smrt a samota. |
2016 | Pád nebes |
2000 | Malloryho druhá smrt – Záhada Mount Everestu |
1984 | Everest – Výprava po nejzazší mez |
2014 | Žít a přežít |
Kniha se mi moc nelibila, mé oblibené téma a žánr, ale forma ani obsah bohužel nic moc. Čekala jsem asi, že se dějová linka bude vyvíjet, místo toho mi přišlo, že autor se svými lezeckými partnery "stojí" na místě a dokola filozofuje nad tím samým. Když v textu už poněkolikáté opakoval to samé (a dokonce stejnými slovy), začala jsem se nudit. Nelíbilo se mi ani neustálé vyhraňování "nás" horolezců oproti zbytku populace.
V knize byla samozřejmě spousta zajímavých momentů, ale bohužel jsem se zřejmě čtenářsky namlsala u jiných autorů, kteří své myšlenky dokáží předat méně "násilně" a se skromností.