Zápasící Ukrajina: Zpráva o stavu země a lidí
David Miřejovský , Andreas Papadopulos , Darja Stomatová , Barbora Maxová , Jan Řápek , Vojtěch Hönig , Jakub Szántó
Už od 24. února 2022 vzdoruje Ukrajina bezuzdné ruské agresi. Miliony lidí před válkou utekly ze svých domovů, desetitisíce zahynuly, brutální destrukce se nevyhnula školkám, muzeím ani kostelům. Svět obdivuje, nakolik se přes mohutný válečný tlak Ukrajinci odmítli podvolit vůli moskevského diktátora. Obrovská země přitom zápasí nejen s přesilou východních nájezdníků, ale také s vlastním kulturním a historickým dědictvím. Šestice zpravodajů České televize nabízí ničím nezastřený kritický pohled i na slabiny bránící se Ukrajiny, jako je postsovětská strnulost, endemická korupce, institucionalizovaný machismus nebo mezigenerační napětí. A nachází jiskry naděje v odhodlání mladých mužů a žen ubránit svou vlast a brzy ji proměnit ve fungující svobodomyslnou demokracii.... celý text
Přidat komentář
Není to tak "akční", jako Putinova válka, ale opět se dozvíte věci, na které ve zprávách nezbylo místo. Tentokrát více zaměřené na obyčejné bojovníky a obyvatele. O nic méně zajímavé.
Příběhy lidí z pohledu redaktorů jsou sice trochu povrchní, ale nemohou být hlubší. Už jen pro to, že jsou pořád pro redaktory tito lidé cizí, a často jsou tito lidé cizí i před sebou samými. Hledají novou identitu ve složité a válečné době. Někdo hledá pravdu, někdo dobro, někdo prospěch....prostě lidské pokolení se vždy prověřuje v extrémních situacích, a tou jistě válka na Ukrajině je. Redaktoři ČT udělali dobrou práci a stojí za přečtení.
Štítky knihy
Ukrajina válka na Ukrajině (2022 - )
Autoři knihy
česká, 1981 Andreas Papadopulos
česká, 1994 Darja Stomatová
česká, 1992 Barbora Maxová
česká, 1993 Jan Řápek
česká, 1993 Vojtěch Hönig
česká, 1985 Jakub Szántó
česká, 1977
Novináře z ČT považuji za velké profesionály a to je zároveň nejsilnější stavební kámen této knihy. Jde přesně o to, co si titul vytyčil jako cíl ve svém podnázvu, tedy o z několika úhlů vybrané reportáže o současném stavu válkou sužované země, jejíž situaci si v našem prostředí máme tendence lakovat na růžovo.
Jak už zmínil Veles, nabízí se srovnání s Putinovou válkou, která je výrazně emočnější a dramatičtější. Zápasící Ukrajina jde oproti tomu cestou věcnějších reportáží a je v tom dobrá, popravdě mi ale styl předchozího titulu seděl víc, jelikož si myslím, že tato silná témata si emoce zaslouží. Už jenom kvůli aktivaci společnosti, která má s ubíhajícím časem tendence inklinovat k informacím, které šíří (nebojím se říct) nepřátelské struktury.
Za vypíchnutí stojí, stejně jako v případě předchozího titulu, Andreas Papadopulos, který svojí část dodává v opravdu dobré formě. Doufám, že bude v budoucnu přispívat do dalších reportážních sbírek.