Zápisky z lochu
Ken Kesey
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/2612/bmid_zapisky-z-lochu-T1p-2612.jpg
4
55
55
Českým čtenářům se již dostala do rukou kniha "Skříňka s démonem", která začíná Keseyho propuštěním z vězení, kde autor v roce 1967 strávil šest měsíců kvůli obvinění z držení marihuany. Během pobytu v kriminále vznikly „Zápisky z lochu“ s podtitulem „Nechte ty k****y běžet“, v nichž se mísí záznamy bizarních snů s ještě bizarnějšími rozhovory mezi vězni, s dopisy ženě, anekdotami a básněmi, a vznikají tak výmluvné portréty spoluvězňů i dozorců. Obraz života vězeňské komunity, "šílenějšího než v pakárně", dotvářejí pestrobarevné koláže. Základem knihy byly poznámkové bloky, které Kesey ve vězení popsal a pokreslil. Při jeho propuštění byly některé ze zápisníků zabaveny a ztratily se, mnohé se ale podařilo zachránit. Po návratu domů Kesey přetvořil náčrtky a zápisky v koláže a uspořádal z nich soubor, který se podařilo vydat až téměř po třiceti letech, kdy dal autor knize její současnou podobu. Deník je nejen uměleckým dílem literárním, ale i výtvarným, a navíc slouží jako sonda do myšlení těch Američanů, kteří se v padesátých a šedesátých letech nechtěli smířit s americkou vnitřní ani zahraniční politikou.... celý text
Přidat komentář
*poštvěte je proti sobě, a nebudou se bouřit proti establishmentu*... Za mne skvělé, když jsem byl na gymplu, a po patnácti letech jakbysmet. Samozřejmě, že mudlové tuto knihu nepochopí ani neocení. Mudly myslím všechny ty tuze chytré lidičky, co "neberou drogy", a v životě je přitom nenapadne, že startovní drogou je ve skutečnosti rafinovaný cukr a že takové kafe, cigára a chlast jsou drogy jako každé jiné, byť legální/společensky přijatelné (a v případě alkoholu a nikotinu drogy tvrdé, co se následků a návykovosti týče milionkrát horší, než třeba psychedelika typu thc/lsd)... Jo & myslel jsem, že v originále se to jmenovalo Cut the motherfuckers loose!xD
Kniha mne neoslovila. Možná jsem nebyla na tenhle styl naladěná, ale nemám ani chuť to zkoušet znova. Co má kniha nabídnout čtenářům? Dokumentace života ve věznici..? Bezvýznamnost víry v nápravu odsouzených..? Uměleckou kreativitu v užívání stylů..? Literatura v rauši..?Nevím, prostě tak nějak všechno a přitom nic. Snad jen zvolat "Jo! Povedlo se mu pořídit si zápisky a dostat je z lochu ven!" To je ale podle mého dost málo na nějaké zásluhy. Prostě ne, tohle mi nic nedalo.
Čteno díky čtenářské výzvě. Popravdě, čekal jsem víc, ale na druhou stranu, vězení není zrovna zábavní park :-) Ale jako oddychovka fajn...
Tuhle knížku jsem si opatřila kvůli Čtenářské výzvě. Říkala jsem si, že to bude zase trochu něco jiného, než "seriózní literatura", kterou obvykle čtu. Bude to zábava! Knihu jsem získala přes DK bazar a když jsem v ní zalistovala, spadla mi čelist. Každá stránka plná obhroublých výrazů, podivné obrázky... to mám fakt číst? Najdu si pro výzvu něco jiného! Našla jsem, jenže jak přejíždím z místa na místo, stalo se, že tu druhou knihu jsem měla v bodě A, kdežto já jsem se nacházela v bodě B a se mnou tam byly i Zápisky z lochu. Tak co třeba to zkusit? Nakonec nelituju. Nemůžu říct, že by to bylo nějaké super čtení, což ale z velké části souvisí s tématem - líčení deliktů autora i jeho spoluvězňů, každodenní život ve vězení a poté i v nápravném pracovním táboře kdesi v divočině. Je to něco jiného, než když čtete třeba příběh z koncentračního tábora, kde uvěznění "spáchali" pouze to, že se narodili jako příslušníci určitého, pro nacisty nepohodlného národa. V Zápiscích z lochu víte, že všichni jsou vězněni po právu, byť někdy se může zdát trest neadekvátně vysoký, ale rozhodni ti muži nejsou žádní beránci. Nevíte, zda jim máte držet palce, protože jejich cílem samozřejmě není se napravit, ale nějak tím vším proplout, ti, co sedí za přechovávání drog, i ti, co sedí za něco jiného, ale s drogami mají zkušenost (skoro všichni), vynakládají značné úsilí na to, aby se k "něčemu" dostali. Jsou 60. léta, nikdo ještě neví o AIDS, pár "krystalů" a "nádobíčko" stačí ke štěstí... na chvíli. Nakonec zjistíte, že všichni ti muži se zas od nás "počestných" občanů na svobodě zase tolik neliší. I oni touží být se svými rodinami. Je pro ně důležité pravé přátelství a nesnášejí podrazy. Chtějí dělat něco užitečného, potřebují pracovat, ne se nudit. Nejsou svatí - to my taky ne... A Keseyův deník a "divné obrázky"? Mrzí mě dvě věci - některé notesy, do nichž si psal poznámky a kreslil obrázky, v podstatě takové komiksy z vězení, mu byly zabaveny a nikdy je nedostal zpět. A ta druhá věc - chtělo to ještě větší formát knihy a ještě víc obrázky zvětšit. Teď je písmo v originálních ilustracích mnohde příliš malé a špatně čitelné. Každopádně má to něco do sebe, hlavně, když se dočtete, jak bylo obtížné uhájit si pro sebe pár barevných tužek a kus papíru či notesy (dozorci ty věci Keseymu opakovaně zabavovali). Bez ohledu na to, zda jednotlivá výtvarná dílka vznikala pod momentálním vlivem drog, nebo jen autorovy bujné fantazie, mnohá z nich jsou nesmírně propracovaná a nápaditá - a nebýt vězení, nikdy by nevznikla.
Poučné počtení s ukázkou tvorby na či po tripu. Přece jen to LSD zanechává změny v mozku.
Je to druhá kniha od tohoto autora ,kterou jsem četl a musím dat pět . Kniha je i pěkně zpracována a i ilustrace jsou pěkné !
Krátká výprava do vzpomínek Kena Keseyho, ve kterých nám vypráví o svých zážitcích z lochu. Lehká četba v níž se určitě najdou hluchá místa, ale po většinu času jsem se docela příjemně bavil. Kniha je doprovázena autorovými vlastními malbami a obrázky. Pro zkrácení dlouhé chvíle ve vlaku či busu ideální.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vyhoďme ho z kola ven |
| 1999 | Tak mě někdy napadá |
| 2003 | Námořníkova píseň |
| 1996 |  Skříňka s démonem |
| 2006 | Zápisky z lochu |
Nooooo, tak jako jo. Tohle jsem si přečíst chtěl a taky jsem to udělal. Líbilo, nemám co vytknout. 5*