Zápisky z podzemí
Roger Scruton
Román Rogera Scrutona je unikátním svědectvím o tom, jak československý disent vnímal konzervativní britský intelektuál, jenž se s ním měl možnost seznámit prostřednictvím svých aktivit, které zde v době komunismu s okruhem svých přátel rozvíjel. Je hlubokou sondou do duševního stavu Čechů během posledních let totalitní noční můry. Setkáváme se s jedinečnou kulturou disidentů, s utrpením a frustrací mladých lidí, pro něž byly uzavřeny všechny cesty ke vzdělání i k budoucnosti. Prostřednictvím milostného příběhu dvou mladých lidí autor čtenáře nejen vtahuje do tísnivé atmosféry oněch let a představuje mu vnitřní život těch, kteří se nehodlají smířit se stávajícími poměry, ale především pokládá obecnější otázky etiky, morálky, mezilidských vztahů, možnosti žít v pravdě, a dokonce možnosti existence pravdy (nejen) v totalitně ovládané společnosti. Jan Reichl vyučuje na katedře mezinárodních vztahů Wheaton College ve Washingtonu. Toto místo získal před patnácti lety, v době, kdy všechny americké vysoké školy chtěly na své půdě skutečného svědka života v komunismu. On však pro své studenty a život v zemi svobody, hojnosti a prosperity žádné nadšení necítí. Neustále se v myšlenkách vrací zpět, do poloviny roku 1980, kdy byl kvůli ideologickým „zločinům“ svého otce zbaven možnosti vzdělání i jakýchkoliv nadějných vyhlídek. Přesto jeho život v těch temných dobách alespoň na krátký čas prozářila Bětka, tajemná dívka, která ho znovu vzkřísila, vyvedla z podzemí jeho vlastní fantazie ven na denní světlo a naučila ho doufat, svobodně se rozhodovat a milovat. Prostřednictvím Bětky se tehdy Honza setkává se skutečným podzemím – undergroundem. S bytovými semináři, disidenty, zakázanou literaturou, s tajným knězem Pavlem. Tato zkušenost mu nabízí nové obzory a začne přemýšlet o podivné době, v níž žije, a dějinách své země, které zanechaly hluboký pocit viny. To vše jej čím dál víc svazuje s Bětkou. Honzův příběh směřuje rychlým tempem až k jeho nečekanému konci. https://www.goodreads.com/book/show/18579890-notes-from-underground... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Moravské zemské muzeumOriginální název:
Notes from Underground, 2014
více info...
Přidat komentář


Kniha Rogera Scrutona Zápisky z podzemí je román. Milostný román s filosofickými úvahami. Myslet si, že román má popisovat realitu, tak jak byla a suplovat odbornou práci, je dost mimo. A je vůbec otázka, zda odborná práce něčeho takového může dosáhnout. Musíme respektovat autorskou licenci. Je to pohled Angličana, který spolupracoval s československým disentem, dokud mu režim nezakázal vstup do země. Zobrazil disent, jak jej poznal a v mnoha postavách románu můžeme rozpoznat reálné postavy – v otci Pavlovi Tomáše Vlasáka, v kotelníkovi Karlovi Karla Palka.
Je to krásný milostný román mezi Honzou a Bětkou a to není vůbec málo, vždyť láska mezi mužem a ženou je nevyčerpatelný zdroj lidského bytí!


Kniha nehodná filozofa. Rozporuplné čtení pro Čechy (Čechoslováky) a tuplem pro ty, kteří žili ve své vlasti v době, do které autor zasadil svůj příběh. V jednotlivostech se knize daří relativně zdařile vystihnout určité aspekty té doby, v zásadnějších otázkách je ovšem značně tendenční a povrchní (vyniká kupř. velmi emocionální a jednostranné vylíčení nespravedlností páchaných na sudetských Němcích, aniž by byly zasazeny do širších souvislostí složitých vztahů mezi Čechy a Němci; obzvláště pak v meziválečné éře).
Kniha neumožňuje jiný výklad autorova náhledu na Čechy (Čechoslováky) než ten, že má do úcty či snad dokonce obdivu na hony daleko a český disent (se kterým udržoval pravidelné styky) v něm vyvolával převážně shovívavý úsměv ("většina jejich děl měla menší hodnotu než papír, na kterém byla napsána"). Úvaha o "národu knihy", který vznikl skrze knihy a v podstatě mimo knihy neexistuje, mně osobně v hlavě utkvěla asi nejdéle.
Příběh samotný je archetypální a v různých obdobách ho patrně prožila velká část mužů.


Angličan Scruton popisuje český disent bez příkras a beze sklonu k černobílému vidění, kterým trpí většina českých autorů a bývalí členové disentu obzvláště. Krásně je to vidět i na rozpačitém doslovu Milana Uhdeho.
Postava Bětky, donucená volit mezi různými zly, neskrývá svou nedůvěru k lidem z disentu, kteří se mohou považovat za morálně nadřazené takovým jako ona jen proto, že oni sami nebyli před "Sophiinu volbu" postaveni. Zatímco mnozí z těch, kteří se řídili jen schematickými a často falešnými představami o morálce sami nakonec lidsky selhávají, Bětka proplouvá nedotčena a posílena, protože místo abstraktních ideálů se řídí svou láskou k blízkým: ať už je to její postižená dcera, nebo její nedospělý milenec (a hlavní hrdina románu) Pavel. Nakonec je tak právě Bětka svým dospělým a praktickým postojem k životu, prodchnutým láskou, tou nejživější postavou románu.
A právě toto, zdá se pan Uhde a jemu podobní nepochopili. Román měl ambice stát se zásadním příspěvkem k diskuzi o předlistopadovému režimu, nakonec se tak bohužel nestalo, až na ojedinělé reakce se ze strany disentu ozvývá jen mlčení. Asi chápu proč.
poslední kapitolu bychom měli přidat do čítanek, už jsem viděl tuny "pracovních listů" a doporučené četby pro žáky i studenty na téma český disent, ale kritický pohled vždycky absentoval
zkoušel jsem googlovat, ale nepodařilo se mi dohledat žádnou informaci o tom, že by byl tento Scrutonův román zfilmován - a přitom se nemohu ubránit dojmu, že jsem příběh viděl v televizi někdy na počátku 90. let...