Zápisky ze Severní Koreje
Michael Palin
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535943/bmid_zapisky-ze-severni-koreje-6614388a5a838.jpg
3
80
80
Záblesk života v nejuzavřenější zemi světa očima nejoblíbenějšího britského světoběžníka. V květnu roku 2018 někdejší člen slavných Monty Python a zanícený cestovatel Michael Palin strávil dva týdny v notoricky tajnůstkářské Severokorejské lidově demokratické republice, odříznuté zemi bez internetu i signálu, jejímuž venkovu stále vládne zastaralá ekonomika připomínající nevolnictví, zatímco metropoli zdobí blyštivé mrakodrapy a přepychové stanice metra. Výsledný cestopisný dokument stanice Channel 5 zaznamenal velký divácký ohlas. Palin nám nyní předkládá svůj osobní deník, v němž popisuje nejen to, co během své návštěvy spatřil – včetně prchavých záblesků skutečností, které se před ním autority snažily utajit -, ale i rozhovory s místními obyvateli. Otevřeně hovoří o svých setkáních s veřejnými činiteli a pečlivě zaznamenává své úvahy o zemi, jež se nepodobá žádné z těch, které dosud navštívil, a stejnou měrou vzbuzuje strach i fascinaci. Zápisky ze Severní Koreje, psané s Palinovou typickou vřelostí a nápaditostí, doplněné o krásné barevné fotografie, nabízejí ojedinělý pohled na Severní Koreu velmi odlišnou od té, kterou známe z novinových titulků.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno:
2020
,
Pangea
Originální název:
North Korea Journal, 2019
více info...
Přidat komentář
Kdo by od knihy čekal nějakou zajímavost o KLDR, bude velmi zklamán. Kniha je v podstatě jen popisem týdne v životě Michaela Palina, nic víc. Pravděpodobně záměrně se vyhýbá politickým tématům a vlastním názorům na ně, je až překvapivě smířlivý k divadlu, které na něj hrají, a kniha tím ztrácí na zajímavosti. Nemohl jsem se navíc zbavit myšlenky na to, co se asi stalo s mladou průvodkyní, ze které naopak politické otázky urputně páčil a dostal jí do rozpaků již první den. Přemýšlím, zda knihu doporučit, ale nejspíše ne. Koho opravdu zajímá Severní Korea, pravděpodobně už stejně dávno četl cokoliv od Niny Špitálníkové.
Tématika KLDR mě moc zajímá, a proto jsem se na knihu moc těšila, zvlášť, když jde o cestopis. Kniha od Niny Špitálníkové nasadila asi laťku moc vysoko, protože tohle mě vůbec nebavilo. Nic mi to nedalo a ničím neobohatilo. Nehledě na nekvalitní fotky…
Hodně povrchní zápisky, spíš mi to přišlo, že čerpal z nějaké brožurky z KLDR a pouze doplnil fotky.
Zvláštní kniha. Dělala na mě dojem, že ji autor vlastně ani nechtěl napsat, ale když nakonec po peripetiích s povolením cesty do Severní Koreje mohl do této země konečně vycestovat, tak musel natočit i televizní reportáž a tyto zápisky mu sloužily jako podklad pro dokumentární film. Zápisky ničím nepřekvapí. Kašírované výjevy ze života prostého lidu korejského, urputná snaha domorodců ukázat nesvobodnou zemi v co nejlepším světle, kult osobnosti na každém kroku, špatně maskovaná hospodářská zaostalost země...Kniha neurazí, nenadchne.
Je to taková knižní jednohubka, která se sice hezky čte, ale ničím vás neobohatí.
Dokument jsem neviděl, ale hodlám to napravit. Autor sám pochybuje o tom, že to co viděl nebylo částečně divadlo, ale to neumocňuje zážitek z toho, že se podíval tam, kam se to málokomu poštěstí. Knížka byla pro mě taková oddechová svým zpracováním, ale zároveň se člověk musí zamyslet nad tím, jak se má vlastně dobře oproti jiným lidem. Minimálně kvůli popisů té krajiny by mě lákalo zemi navštívit.
Zápisky by se taky daly nazvat Album fotek z výletu. Textu je tu poskrovnu a snímky taky nemají vypovídající hodnotu, což podtrhuje Míšovo až neuvěřitelná naivita co se poměrů v KLDR týká. S přibývajícími stránkami jsem nabyl dojmu, že Míšovi by se tam snad i líbilo žít. Ta skutečná KLDR začíná tam, kde Zápisky končí. Otázkou je, jestli vůbec mají Zápisky ambici být něčím víc, než jen informačním průvodcem o zemi kdesi v řiti pro obyčejného Brita.
Udělal jsem tu chybu, že jsem nejprve chtěl viděl dokument, ze kterého kniha vychází. V popisu knihy jsem pochopil, že dokument doplňuje a vysvětluje některé věci, ale ve finále jsem se moc nového nedozvěděl. Nejprve si přečíst knihu, mi tedy přijde lepší. Můžete pak porovnat určité popsané pasáže s realitou natočeného dokumentu.
Celkově knihu ani dokument samozřejmě nemůžeme brát jako reálný pohled do KLDR. Spíše je to popis toho, když se člověk rozhodne zaplatit si zájezd od cestovní kanceláře. Michael Palin samozřejmě měl trochu širší možnost poznávání a více času, ale jinak to pořád byla jen nalajnovaná plánovaná akce řízená KLDR. Proto tedy od toho více nečekejte.
Kniha je pěkně zpracovaná. Na první pohled mi zaujala hlavně obálka. Dá přečíst velice rychle, neboť na skoro každé stránce jsou fotografie, ale jak už jsem psal předtím, vše bylo vidět i v dokumentu a písmena jsou dost velká. Textu je tedy opravdu velice málo. Za mě ve finále celkem zbytečný počin, ale jako taková jednohubka se to dá.
No, mám z knihy rozporuplné pocity. Michael Palin si podle mě úplně neuvědomuje, že všechno, co měl povolené vidět a natáčet, podléhalo přísnému schvalovacímu procesu a jelo se vždycky jen podle korejského scénáře. Píše o spontánnosti lidí na oslavách 1.máje nebo o milém přijetí vzorové panelákové rodiny, která navzdory přítomnosti filmového štábu působila velmi přirozeně a nebyla nervózní, jak by se možná dalo čekat. To vážně nechápe, že byl obklopený "herci"? Že jeho i celý štáb zručně izolovali od nežádoucích jevů a prezentovali jim jen nezávadné skutečnosti, díky nimž je země v dokumentu prezentovaná v nejlepším světle? Přijde mi to celé trochu naivní. Palin si to vysvětluje rozvolněním mezinárodních vztahů, ale já jsem v tomhle směru spíš skeptik. Možná, že kdyby vyrůstal v komunistické propagandě, viděl by to celé trochu jinak.
Na Zápisky jsem byl opravdu zvědavý. Severní Korea je přes všechnu svou odpudivost fascinující bizarní zemí, kde by se člověk rozhodně nechtěl narodil. Jako stalinisticko-totalitní režim je svého druhu přežívající ukázkou toho, proč tento typ ideologií nekompromisně odmítat. A pak je tady samozřejmě autor Michael Palin, jehož uvolněný a trochu bláznivý styl mám rád, jen je úplným opakem obrazu formální dědičné diktatury... Výsledný mix je překvapivě soudržný, graficky hezky zpracovaný a doprovázený příjemným množstvím fotografií.
Ano, pokud chcete vědět o tom, co se v KLDR opravdu děje a jak se lidem žije, existuje velké množství zdrojů, kdy se přímo nabízí skvělá novinka Svědectví o životě v KLDR. Zápisky jsou naopak takovým čočíkem (kdo nezná, tak viz jeho dříve převážně na Čínu zaměřený YouTube), u kterého také očekáváte něco jiného, než od Etzlerovy knihy Novinářem v Číně.
Je to pohled na natáčení dokumentu v "poustevnickém režimu" plném paranoie. O hledání lidskosti i tam, kde zdánlivě není. Využít momentu politického tání a optimisticky přemýšlet o možném otevírání země. Snahou dozvědět se víc, pokoušet se o překračování stanovených linií (a nahlédnutí za kulisy Potěmkinových vesnic), samozřejmě v hranicích možného, jde o cestopis, nikoli politickou misi. A ukazování absurdit, specifik i krás této země mediálně zakrytých za hlasitou propagandou plnou armády i jaderných zbraní a odhalovaných totalitních zločinů. Drobné střípky, které odjinud neznám - ranní přízračná hudba, změna oblečení soch během let, cílené pastelové přebarvování paneláků, malba propagandy dodnes ručně...
...zároveň samozřejmě doporučuji i stejnojmenný dvoudílný seriál, který se s knížkou obrazově, tematicky i v detailech příjemně doplňuje. Seriál je více o cestování, kniha pak zabrušuje do zákulisí celé akce.
Ako u vacsiny cestopisov, lepsie je vidiet, (ak je to natocene). Ale snad okrem dvoch knih, mam vsetky Palinove cestopisy a beletriu, tak som si aj tuto kupil. Textovo je dost strucna, nezabere vela casu, text doplna vela fotografii. Serial som videl, takze som si to vlasne len ozivil. Ale je to zaujimave citanie, Severna Korea je iny svet. Minule som na FB cital niekolko komentov typu, ze (tykajuce sa covidovych obmedzeni a podobne), ze uz zijeme a vlada sa k nam sprava horsie ako v severnej koreii. Tak tym by som doprial nie citat, ale par rokov zazit. Pravdepodobne by za taky "slobodny" komentar uz boli popraveni alebo by dreli v gulagu. :) Palin vlastne o Koreii pise velmi korektne a s laskou. Nuz, ludia za to nemozu, aky zivot musia zit, a paradoxne, vraj korejcanom taky zivot vlastne nevadi a su dost hrdi na svoju krajinu. Avsak... aj z textu vyplyva, ze stab a Michael boli strazeni, kontrolovani, vedeni na kazdom kroku a sli podla prisne dodrziavaneho itinerara.
Takze nech si korejci ziju ako chcu, ja som si knihu uzil cez sviatky, ale Michael ma lepsie cestopisy, dokazom je, ze sa nedaju vobec zohnat. Ozaj, ak dakto mate Saharu, dajte vediet :)
Čtivý popis toho, co chtěla KLDR ukázat, s reálným životem tam to asi nemá mnoho společného
Michael Palin je můj neoblíbenější spisovatel cestopisů, bezesporu za to může i moje láska k Monty Pythonům obecně. Díky předchozímu shlédnutí Michaelova dokumentu jsem věděla přesně, o čem píše a spíš mi to tak hezky dokreslilo celý obrázek. Nutno brát v úvahu, že autorova tvorba je obecně taková milá a lehká a zvlášť v tomto případě je vidět, že je prostě inteligentní diplomat a ví, že pokud si nechce zavřít dveře, je zapotřebí obezřetnosti ve vyjádřeních. Kdo ale umí trochu číst mezi řádky, tak tam objeví náznaky toho, jak je celý ten režim zvrácený.
Zajímavá kniha, dosud jsem nečetl nic o záhadné Severní Koreji, tím, že se autor vydal na návštěvu této země je úctyhodné, svými zápisky mě odhalil současný režim v tomto státě se všemi minulými a dosavadními problémy, velmi poučné
Zápisky se čtou dobře, vlastně velmi dobře, a to – jak jsem si zjišťoval – by v originálním znění bylo ještě o řád lepší. Mé hodnocení, kdy považuji knihu spíše za průměrnou, se opírá především o (chtěné i nechtěné) srovnávání s jinými tituly, které se KLDR věnují. A ačkoliv oceňuji lehkost Michaela Palina, chápu, že vypráví spíše těm, kteří se s informacemi o KLDR tolik nepotkali, přesto... nemohu se zbavit jisté pachuti z toho, jak přikrášlený byl svět, s nímž se Palin a jeho štáb potkával. Chápu, že žánrově se pohybujeme v jiném prostoru, než třeba v případě "Není co závidět" či případně knihy rozhovorů "Svědectví o životě v KLDR", přesto snad až na závěr nemají "Zápisky ze Severní Koreje" asi ani ambici vypadat jinak nežli jako sled "pohlednic", byť ovlivněných perspektivou Angličana.
V neposlední řadě si rozhodně minusové body zaslouží české vydání, prosvítající listy papíru i dosti nekvalitní reprodukce fotografií.
Pan Palin nám ukázal co nám mohl ukázat a udělal to hezky věcně a poutavě.Jelikož už jsem o této zemi něco málo četl z jiných zdrojů a byl jsem na přednášce ,kdy zemi navštívil člověk z ČR,tak musím říct,že opravdu většina věcí byla hodně podobných,což jsem ovšem i očekával,protože je jasné,že KLDR bude prostě ukazovat jen to co CHCE ukazovat.Každopádně jsem moc rád za každou fotografii z tohoto státu a kniha jich obsahovala opravdu hodně.Knihu určitě mohu doporučit a rád se podívám na dokument.
Velké plus knihy je, že člověk ani nemusí znát dokument, k němuž se vztahuje, aby si ji plně vychutnal. Dalším kladem je pak Palinův příjemný vypravěčský styl. Nečekejte však žádnou hlubokou sondu pod povrch života v KLDR. Palin a jeho štáb dostává jen tolik, kolik jim chce severokorejský režim ukázat a plně si to uvědomují. I tak tu ale čeká množství překvapení (mnohdy i příjemných), pro ty, kdož máme Severní Koreu za jakousi mýtickou zemi složenou z lidí režimem prakticky přeměněných na živé stroje. Jistě, ne všemu, co chtěli Palinovi průvodci ukázat, se dá věřit. A taky nesmíme zapomínat, v jaké době Palin Koreu navštívil - přesně v té, kdy se země rozhodla trochu pootevřít světu, chystalo se první setkání severokorejského vůdce a prezidenta USA, propouštěli se američtí občané v zemi věznění... Na druhou stranu i přes Palinův nakonec smířlivý pohled na zemi je vidět, co všechno zde nefunguje a o čem se lidé bojí mluvit, nebo dokonce i o čem se bojí vůbec přemýšlet. Celému tomu nezvyklému cestopisu / deníku z natáčení je vlastní Palinův nadhled, pozorovací talent a schopnost stručnou výpovědí čtenáře opravdu vtáhnout do popisovaných míst a situací. Tomu možná nahrává i množství fotografií, jimiž je kniha doplněna. Jsem ovšem zvědavý i na otázky každodenního života v Severní Koreji, neboť na ty Palinova kniha (už ze své podstaty) odpovědět nemůže. Asi si celkový obraz brzy doplním nějakou knihou Niny Špitálníkové...
Štítky knihy
Severní KoreaAutorovy další knížky
| 2019 |  Erebus - Příběh ztracené lodi |
| 2020 |  Zápisky ze Severní Koreje |
| 2015 | Pravda |
| 2001 | Cesta kolem světa za 80 dní |
| 1999 | Monty Python's Flying Circus – Nic než slova 1. |
Od knihy určitě neočekávejte, že se dozvíte spoustu informací o tom jak to funguje v KLDR, nastavení politiky a jiné. Pokud toto hledáte, poohlédla bych se po jiných autorech. Jsou to zápisky, logicky z toho plyne že dost subjektivní, sem tam doplněny o nějakou vtipnou notičku, ale vlastně je to jako byste si psali deník sami pro sebe, možná pro Vaše vnoučata. Četlo se to ale dobře, to musím uznat.