Zápisník Dory Maarové
Brigitte Benkemoun
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455807/bmid_zapisnik-dory-maarove-P23-455807.jpg
4
28
28
„Zůstal vsunutý ve vnitřní kapse starého koženého pouzdra na diář, koupeného přes internet. Maličký abecední notýsek k zapisování adres a telefonních čísel z roku 1951. A: Aragon. B: Breton, Brassaï, Braque, Balthus… Užasle jsem listovala zažloutlými stránkami. C: Cocteau, Chagall… E: Éluard… G: Giacometti… U každého jména telefon, často i adresa. L: Lacan… S: Sarraultová… Dvacet stránek, na nichž jsou seřazení největší pováleční umělci žijící v Paříži. Kdo je mohl znát a stýkat se s nimi? „Trvalo mi tři měsíce, než jsem zjistila, že v ruce držím notýsek Dory Maarové.“ Když si Brigitte Benkemounová pořídila na eBay použitý obal na notýsek, netušila, že v něm objeví popsaný zápisník, plný jmen osobnostní pařížské bohémy. Při následném pátrání zjistila, že adresář patřil umělkyni a jedné z múz a milenek Pabla Picassa - „plačící ženě“ Doře Maarové. Slavné fotografce, jež se plně odevzdává Picassovi a vášnivá láska k němu ji zničí – po jejich rozchodu odchází do ústraní, na dalších šedesát let života se noří do malby a celou svou bytostí se odevzdává Bohu. Při dvouletém pátrání po jejím osudu ožívá bohémská Paříž dvacátého století a objevují se i další přátelé a známí, které si Dora v roce 1951 do notýsku již nezapsala – Georges Bataille, Max Jacob, Man Ray… a samozřejmě (všudypřítomný) Picasso.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno:
2020
,
Metafora
Originální název:
Je suis le carnet de Dora Maar, 2019
více info...
Přidat komentář
Z části životopis, z části diplomová práce, to vše s prvky reportáže - klidně bych si to dokázala představit i jako rubriku v National Geographic. Líbilo se mi to rozkouskování, které všemu dodávalo šmrnc a i když se to všechno mohlo zdát ze začátku poněkud neosobní, myslím, že to nakonec Doru vykreslilo docela uvěřitelně.
Zajímavý námět a stručný styl: vlastně také pouze nespojité zápisky podle jednotlivých jmen v zápisníku, doplněné životopisnými informacemi o Doře a jejích zaznamenaných kontaktech, zejména Picassovi (s odkazy).
Pro milovníky umělecké francouzské bohémy zejména kolem války užitečné pro doplnění méně známých podrobností. Jinak jako román se to číst nedá a souvislý obraz doby a života hlavních aktérů to také nepodává. Ale snad je to aspoň založeno dostatečně na faktech...
Jméno Dory Maarové jsem znala jen z knih o Picassovi. Hledat informace o jejím životě pomocí deníků, vzpomínek a archivních materiálů lidí, kteří se objevují v jejím adresáři, vytváří určitě zajímavý pohled a to nejen na samotnou Doru, ale i celkově na život francouzských uměleckých kruhů ve 20. století.
Velmi zajímavá kniha. Cestopis duše jedné sebestředné ženy. Ale puťky stráví nudný život v kuchyni... K dokonalosti téhle knize scházel obrazový materiál.
Zápisník Dory Maarové má moje nejvyšší hodnocení z několika dobrých důvodů.
Přestože může působit až chaoticky, ve všech bodech to bylo mimořádně informativní a bohaté čtení, kdy jsem si na internetu dohledávala fakta o jednotlivých osobnostech z okruhu Dory Maarové. Ovšem největší pozornost se soustředila přesně na Doru a Picassa, takže jsem si sama pro sebe poopravila svůj osobní pohled na oba umělce.
Líbil se mi úsporný styl autorky a musím vyslovit obdiv a respekt k mravenčí práci, která za touto biografií stojí. Místy dostávalo pátrání v Dořině zápisníku až detektivní charakter a když k tomu připočítám kolik osobností moderního umění touto knihou defilovalo, moje nadšení je oprávněné.