Zápisník nealkoholičky
Michaela Duffková
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540117/bmid_zapisnik-nealkoholicky.jpg
4
36
36
Blog Michaely Duffkové Zápisník alkoholičky vzbudil v roce 2019 velký ohlas – a dokonce získal ocenění Magnesia Litera za nejlepší blog roku. Jak vypadalo následujících pět let života mladé alkoholičky odhodlané se závislostí bojovat? Byly to roky střízlivé, vypjaté i šťastné. Michaele se narodily tři děti, vyrovnávala se s úzkostmi, řešila vztahové problémy a vybudovala centrum pro léčbu závislostí Alkos. Ponořte se do niterné a terapeutické zpovědi ženy, která si vás získá svou naprostou otevřeností.... celý text
Přidat komentář
Bylo pro mne překvapením, že se Míša Duffková rozhodla napsat svou třetí knihu. Autorku sleduji prostřednictvím sociálních sítí již spoustu let a patří jí můj obdiv. Za to, že šla ven se svým příběhem, za vznik centra Alkos a šíření osvěty.
Alkohol je zlo. Bohužel to spoustě lidem ještě nedošlo a považují jej za samozřejmost, nejen při výjimečných událostech. Alkohol ničí vztahy, rodiny, životy..
Zápisník nealkoholičky mne opět zaujal. Míša je velmi silná žena, která si jde za svým cílem, i přesto, že to neměla jednoduché. O alkoholismu se možná mluví, ale téměř vůbec se nemluví o alkoholu a jiných návykových látkách v souvislosti se ženami, natož s matkami. Mateřská dovolená má také své stinné stránky a úskalí. Ženy jsou citlivé samy o sobě, natož v období po porodu. Je třeba předtím nezavírat oči..
"Naše společnost má velkou toleranci k alkoholu, ale nulovou k alkoholikům."
s.142
Člověk, který pije a postupně si problém připustí, projde si léčbou, výšlapy i sešupy a pak má normálně žít? To se dozvíme v této 3. knize série o ,,alkoholičce". Jak moc je to náročné? Myslím, že to si nikdo, kdo tím neprošel nedokáže představit. Proto tu také máme další příběhy lidí z podobnou cestou, není to jednoduché, ale taky to není nemožné. Příběh shrnuje posledních 6 let autorčina života a ukazuje nám, jaká jsou úskalí v životě vyléčeného alkoholika. Četlo se to samo.
Pět let na suchu. Tak zní podtitul této knihy a Míša nám ukáže, kam se za těch pět let bez alkoholu dostala, co jí život přinesl a jaké nelehké situace musela ustát.
Po Zápisníku alkoholičky a Zápisníku abstinentky přichází třetí kniha, sledujeme v ní vývoj a cestu Míši. Konečně mám přečtené všechny tři díly a teď už na mě čeká film.
Tak, jak to autorka umí, je to i tentokrát hodně upřímné a otevřené. Pustí nás do hodně osobních věcí, třeba co se týká problémů v partnerském vztahu. Určitě Míšu obdivuji, že dokáže svoje problémy sdílet takto veřejně, ale skvěle v knize vysvětluje, proč to dělá a kam tím míří.
Moc mě bavila část, kde se rozepsala o svém vysněném projektu – centru pro léčbu závislostí Alkos. Hlavně to, jak funguje a komu pomáhá. Rozhodně inspirativní čtení a je tu ukázáno, že když člověk něco moc chce a jde si zatím, tak to dokáže.
Stejně, jako v Zápisníku abstinentky, i tady najdete příběhy dalších lidí, kteří potřebovali pomoc se svou závislostí a jsou to rozhodně silné příběhy, u kterých mi i slzička ukápla.
Na konec vás v knize čeká povídání Dana Svátka, režiséra filmu Zápisník alkoholičky. To mě bavilo také moc a teď už hurá do kina na film
Četla jsem první knihu, viděla jsem film a hned poté četla tento zápisník. Upřímně jsem si myslela, že mě tento díl bavit nebude. Co by tam mohlo být zajímavého ? Stal se ale pravý opak. V třetím dílě poznáme Míši život až do současnosti. Poznáme příběhy lidí, kteří se léči v Alkosu a také na závěr pohled ostatních. Ať se Míše stále daří :)
Tak. Knihu jsem četla těsně před tím, než jsem si na film vyrazila do kina. Bylo ale jasné, že ani nejlepší herecký výkon ani režie ve finále nemůžou zachytit to, co doopravdy Míšu provázelo každý den.
Mě se třeba nelíbí, že se pořád motáme kolem slova alkoholička, abstinentka. Ano, Míša se z toho dostala, ale pořád je to člověk, žena, manželka, maminka a podnikatelka. To jen tak na začátek můj povzdech.
K samotné knize, k třetímu dílu Míšina života. Víme, o čem to je. Víme a to je ten nejlepší a nejkrásnější spoiler, jaký jsem kdy psala - Míša se vědomě vyléčila. Vědomě a zase jo - nebojovala. Vědomě přijala cestu bez alkoholu a to se jí daří.
Kniha nejen konečně shrnuje roky od rok 2018 až po současnost a hrozně se mi líbí srovnání těch let a období z prvních dvou knih a jak to vidí teď.
Knížka mi přišla v pátek a já jsem ji ještě ten den přečetla. Samozřejmě na 3x. Protože v kuse jsem to nezvládla. Co asi všichni chtějí číst a zároveň nechtějí jsou skutečné osudy lidí, kteří se léčí u Míši v Alkosu. Ty mě teda rozložily na atomy.
Knihu doporučuji koupit, protože víme, jak to autoři mají. Podpoříme tím nejen Míšu, ale hlavně se příběh dostane do tolika domácností, kde by třeba mohla nejn kniha, ale především to, co v knize je, pomoci vyřešit nebo alepsoň otevřít téma alkoholu.
Kniha mě velmi zasáhla. Četla jsem ji Míšiným hlasem, protože jsem s ní viděla a slyšela nespočet rozhovorů i kvůli vycházejícímu filmu, který měl díky bohu obrovskou návštěvnost.
A ožehavá otázka na konci :
Musíte v kolektivu, v rodině něbo v práci na různých akcích vysvětlovat nebo mlžit nebo si dokonce vymýšlet, proč nebudete pít alkohol? Nebo že vám jedna sklenička stačí a pak už jste na džusu nebo limonádě?
Kde se vlastně vzal ten neskutečný fuckup, že pít je v pořádku? Že si chlapi na hřištích dají pivo, rozvalí se na lavičce a ať si dítě hraje samo, hlavně ať mě nechá???? Vidím to až moc často a přitom nejsem z nějaké nižší třídy nebo že by moje sociální skupina byla tohoto typu. Jen si toho zkrátka všímám. Influenceři a influencerky propagují alkohol jako formu odměny...Je to na každém, ale taky by jsme asi měli vědět, kdy přestat a už vůbec to nedělat před dětmi nebo jim od útlého věku dávat pěny z piva, cucnout vína a další....
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zápisník alkoholičky |
| 2021 | Zápisník abstinentky |
| 2024 | Zápisník nealkoholičky |
Nečetl jsem nic z předchozí tvorby autorky a tak jsem naivně očekával nějakou legraci. No legrace to není ani náhodou, je to velmi drastické a smutné. Možná také trochu naděje pro lidi propadlé alkoholu nebo jinému svinstvu, kteří hlavně kvůli tomu nezvládají svůj život. Text je velmi střízlivý, žádné velké umění, ale spíše se jedná o návody jak se pokusit změnit svoji bezútěšnou existenci. Velký obdiv pro autorku a všechny, kteří odhodlaně bojují se závislostí svou nebo pomáhají ostatním, aby to zvládli.